Evropská rarita v podobě osmi stupňů minimální mzdy zřejmě přežije další období. Institut zaručené mzdy, který nařizuje jak mají být vysoké mzdy pro vybraná povolání, se totiž nedostal do volebních programů a ani se strany k jeho změně nehlásí. Firmy po konci tohoto nástroje volají již delší dobu, protože je prý poškozuje více jak zvyšování průměrné mzdy. Ekonomové pak dodávají, že v tržní ekonomice nemá zaručená mzda co dělat a ve 21. století nemá stát určovat osm tříd, podle kterých budou lidé za svou práci odměněni.

Vláda Andreje Babiše (ANO) za celou dobu své vlády každoročně navyšovala minimální mzdu. Socialisté těsně před volbami chtěli navýšit minimální mzdu o 2 800 korun na 18 tisíc korun. To krotilo hnutí ANO, které jako kompromis navrhuje růst o 1300 korun. Na minimální mzdu je však navázaná mzda zaručená, která uvádí minimální finanční ohodnocení za některé profese. Ty jsou poté rozděleny do dalších 8 skupin.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) si uvědomila, že by v krizové době bylo navýšení zaručené mzdy problematické. Sama proto uvedla, že návrh ČSSD nemůže být přijat. „Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu,“ uvedla Schillerová.

Po konci vlády hnutí ANO a sociální demokracie v tomto volebním období však zřejmě ke konci zaručené mzdy nedojde. Důvodem je, že strany nemají tento krok jasně uveden v programech. Poslanecká sněmovna navíc tento krok neprojednala, i když o tom ministerstvo financí v posledním roce přemýšlelo. Dle vyjádření ministerstva by však s tímto návrhem měl přijít resort Jany Maláčové (ČSSD), tedy ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Osobně považuji zaručenou mzdu za nadbytečnou a kontraproduktivní. Nemyslím si, že na to bude jednotný názor napříč sněmovnou. Minimální mzda nemá ve své skutečnosti takový dopad, protože ji pobírají zhruba 2 procenta zaměstnanců. Zaručená mzda je ale na to navázána a je to věší problém pro trh práce. Otázkou ale je, zda bude šance ji zrušit,“ řekl pro Echo24 poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Shoduje se tak s řadou dalších ekonomů, podle kterých je zaručená mzda přežitkem. „Pro vládu je to tak pouze marketing. Tváří se, že zvyšuje lidem mzdy, a doufá, že voliči neví, že jejich mzda je výsledkem nabídky a poptávky. V novinách se dočtou, že stát přidal zedníkům 1570 korun měsíčně na zaručené mzdě. Když to udělá v době, kdy mzdy rostou, člověk si to snadno spojí dohromady a věří, že za růstem mezd stojí vláda,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom platební společnosti Roger Dominik Stroukal, podle kterého velmi často levicové strany ujišťují, že zvednutím minimální mzdy se zvedají i mzdy ostatních pracovníků.

Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně se pak jedná o socialistický přežitek, který nemá v tržní ekonomice nic pohledávat. „Představa, že lze práci v 21. století rozdělit do různých mzdových tříd podle vzdělání a oboru, a v každé třídě předepsat, kolik si musí člověk alespoň vydělat v tzv. „zaručené mzdě“, je skutečně k smíchu. Takhle nemůže fungovat pracovní trh v zemi pro budoucnost, jak zní vládní strategie. Pokud si stát netroufne tento nestandardní přežitek zrušit, stačí jej nezvyšovat. Během pěti let vzrostou mzdy tak, že tabulkami zaručená mzda připadne automaticky všem,“ řekl pro Echo24 Bartoň.