Centrální banka vyrukovala v boji proti inflaci s šokovým navýšením úrokových sazeb. Bankovní rada navíc bude v letošním roce základní úrokové sazby dále navyšovat, i když se reálný efekt promítne nejdříve za rok. Důvodem k tomuto kroku je vysoký růst spotřebitelských cen, které v září meziročně atakovaly hranici 5 procent. Krok centrálních bankéřů se ale negativně promítne u firem při zhoršení podmínek pro získání úvěrů a nebo u lidí při snaze získat výhodnou hypotéku.

Centrální banka podruhé za sebou razantně navýšila základní úrokové sazby. Na konci září vzrostly o 0,75 procentního bodu, i když se očekával spíše růst o 0,5 procentního bodu. A to i přes tlak premiéra a ministryně financí Aleny Schillerové. Situace se ale opakovala i na začátku listopadu, kdy sazby vzrostly o 1,25 procentního bodu, i když analytici předpokládali, že maximální navýšení bude o 0,75 procetního bodu.

Dochází tak k nejvyššímu jednorázovému navýšení základní úrokové sazby od České národní banky od roku 1997. K šokovému růstu se bankéři odhodlali zejména kvůli vysoké inflaci, která se podle prognózy centrální banky dá očekávat okolo 5,6 procenta a na začátku příštího roku až přes 7 procent.

Podle ekonomů se tak jedná o jasný vzkaz, že centrální banka vyhlašuje inflaci válku. „Vyšší úrokové sazby by měly vést k posílení kurzu koruny, což zlevní import a tím zmírní i dováženou inflaci ze zahraničí. Zároveň se však zhorší podmínky pro poskytování úvěrů. Výrazně horší situaci mohou očekávat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Zároveň se prodraží financování státního dluhu,“ řekl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

To je také důvod, proč krok České národní banky kritizuje premiér Andrej Babiš. Ten totiž po zvednutí sazeb uvedl, že se jedná o nesmysl a nepochopitelnou věc. „ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem. Pokud si myslí, že tímto zabrání růstu cen energií, emisních povolenek nebo ropy, jsou úplně mimo mísu,“ řekl Babiš.

Vysoká inflace sice pomáhá státu zlevňovat dluh, který během koronavirové pandemie nasekala. Negativně se to ale odráží na spořících účtech běžných lidí, kterým se peníze znehodnocují.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvádí, že současná základní úroková sazba po čtvrtečním navýšení bude činit 2,75 procenta. Takto vysoká byla naposledy na konci roku 2008. „Tehdy ČNB snižovala základní sazbu v důsledku probíhající světové finanční krize, která kulminovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008,“ řekl Kovanda.

Podle něj centrální banka reaguje na hrozbu, že růst cen se promítne u mzdových vyjednávání. „Rapidní inflace by definitivně ztratila svoji přechodnou povahu. Hrozilo by, že ČNB nebude uspokojivě plnit svůj zákonný mandát zdržování cenové stability,“ řekl Kovanda.

Zvyšování úrokových sazeb ale bude mít negativní dopad na ekonomický růst, protože společnostem a podnikům se zhorší podmínky pro získávání úvěrů. To samé je případ zájemců, kteří si chtějí vzít hypotéku na bydlení. Podle zakladatele finanční skupiny CFIG Martina Chovance mohou za inflaci vnější faktory, takže na inflaci nebudou mít vyšší sazby takový vliv. „Ruku v ruce s tím však dojde k razantnímu navýšení úrokových sazeb u hypoték a úvěrů, což by mohlo trochu zchladit realitní trh. Ten ale bude i tak nadále trpět nedostatečným tempem výstavby, takže z dlouhodobého hlediska ani tento krok dostupnosti bydlení nikterak nepomůže,“ dodal Chovanec.