Stát nemá přehled o délce, stavu ani využití cyklostezek, za které zaplatil, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontroloři také upozornili na to, že výstavbu stezek pro cyklisty provázejí výrazné rozdíly v cenách. Ministerstvo dopravy s kritikou nesouhlasí. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) podle něj kontroluje u příjemců dotací splnění všech náležitostí, včetně kontrol přímo na místě. Rozdíly v cenách jsou podle resortu logické. V reakci na kritiku NKÚ to uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.

Na stavbu cyklostezek šly v letech 2013 až 2020 tři miliardy korun z veřejných peněz, z toho více než 1,8 miliardy z fondů Evropské unie. Peníze státu na výstavbu pocházejí z rozpočtu SFDI. Dotace z evropských fondů rozděluje ministerstvo pro místní rozvoj, často jako součást širších projektů, jako jsou například revitalizace autobusových nádraží. Vybudované cyklostezky jsou pak majetkem obcí a krajů.

NKÚ kritizuje to, že spolupráce mezi jednotlivými institucemi státu, kraji a obcemi nefunguje, jak by měla. „Ve výsledku tak stát nemá přehled o celkové délce, stavu ani o skutečném využití cyklostezek, za které zaplatil,“ tvrdí kontroloři.

Podle ministerstva dopravy ale závěr kontrolorů neodpovídá skutečnému stavu. Zdůrazňuje, že SFDI využití dotací na stavbu stezek kontroluje. Příjemce má povinnost předložit fondu vyhodnocující zprávu, včetně fotodokumentace. Na vzorku akcí fond provádí kontroly přímo na místě a v případě pochybení ukládá nápravná opatření, uvedlo ministerstvo.

Při kontrole výdajů státu na stavbu cyklostezek zaujaly NKÚ velké rozdíly v cenách. „Kontroloři na vybraném vzorku zjistili, že jeden kilometr cyklostezky stál 1,5 milionu korun, ale také 31 milionů korun,“ uvedl NKÚ. V této souvislosti vytýká proto SFDI to, že nezajistil tlak na co možná nejnižší ceny.

Ministerstvo dopravy ale rozdíly v cenách hájí jako zdůvodnitelné. „Už jen vzhledem k tomu, že cyklostezky jsou vedeny v různém terénu, je logické, že ceny na jeden kilometr se budou lišit,“ vysvětlil mluvčí resortu. SFDI při hodnocení předložených akcí podle něj klade velký důraz na ekonomickou efektivitu akcí a má nastaven systém bodování významně zvýhodňující akce, které jsou levnější, než stanovuje normativ.

Odmítavý postoj zaujalo ministerstvo i k výtce kontrolorů, že cyklostrategie z roku 2013 obsahuje jen obecné cíle, nemá jasné priority a neuvádí, kolik bude na rozvoj cyklistické dopravy potřeba peněz. Nedostatek jasných cílů a priorit při stavbě cyklostezek vytýkal NKÚ ministerstvu už při předchozích dvou kontrolách.

Ministerstvo připouští, že cyklostrategie pro roky 2013 až 2020 měla určité limity. Připravilo proto nový strategický dokument pro cyklistickou a pěší dopravu pro roky 2021 až 2030, který letos v lednu schválila vláda. V případě rozvoje cyklostezek ale může mít strategie podle ministerstva jen obecnější cíle, protože patří do působnosti samospráv. Stanovení konkrétních povinností by bylo překročením kompetencí ze strany státu, uvedlo ministerstvo.