KOMENTÁŘ

Google versus diverzita

KOMENTÁŘ
Google versus diverzita

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Alespoň některé věci se, zdá se, vracejí k normálu. Například kulturní válka, již pandemie nemoci covid-19 přece jen trochu utlumila, se zas utěšeně rozbíhá. Velkou pozornost a také protesty pokrokově smýšlejících Zápaďanů například přitáhla zpráva (nepříliš zdrojovaná) americké televize NBC, podle níž firma Google zrušila pro zaměstnance povinná školení diverzity. Zní to jako maličkost, může ale být v něčem důležitá. Google je jedna z nejmocnějších firem na světě, mocnější než mnohé vlády. Školení z diverzity jsou pak pro současné pokrokáře záležitost až totemová.

Školení v diverzitě jsou totiž především za oceánem poněkud zvláštní. Nedá se říct, že by jejich hlavním smyslem bylo přivést lidi z různých zemí, různých ras, pohlaví a sexuálních orientací k tomu, aby spolu lépe vycházeli. Pod vlivem soudobého aktivistického myšlení se často zaměřují na odstranění tzv. implicitních předsudků – tedy takových, jichž si jejich především bílí nositelé nejsou vědomi.

Hodně se pracuje také s pojmem „white fragility“, bílá křehkost, který prosadila teoretička Robin DiAngelová, jež má na současnou podobu školení tohoto typu velký vliv. Bílá křehkost je neschopnost – opět třeba nevědomá – bílých lidí včetně těch nejpokrokověji se tvářících připustit vlastní rasismus – založený třeba na těch implicitních předsudcích. Projevem té křehkosti může být třeba to, že účastník školení v diverzitě nepřijímá přednášené jaksi bez řečí, má třeba polemické reakce. Tohle vnímání souzní s představou části soudobých aktivistů, podle nichž může k nějaké nápravě inherentně rasistického Západu a hlavně USA dojít jenom tehdy, pokud budou veškeré společenské interakce mezi lidmi různých ras nahlíženy především prizmatem rasy. Může to vést až k nějaké variantě segregace, oddělování lidí podle rasy, v tom ohledu je současná tendence popřením představ Martina Luthera Kinga o „barvoslepém“ světě, těžko to může vést k bezproblémovému soužití.

Google je považován za progresivní firmu, její krok má tedy zvýšenou váhu, firma to odůvodňuje tím, že model školení v diverzitě je založen především na americké zkušenosti a historii, těžko proto může fungovat v jiných zemích, třeba těch, kde zkušenost otroctví není pro vztahy mezi rasami tak centrální. Podle průzkumu dopadů školení v diverzitě navíc jejich výsledek je buď žádný, anebo dokonce negativní. Vztahy mezi lidmi různých ras se kvůli nim spíš zhoršují, manažeři, kteří takovými školeními prošli, jsou méně nakloněni přijímat zaměstnance z řad menšin než ti, které tohle vzdělávání minulo.

Na Twitteru k tomu poznamenal Jorgen Bergstrom, který v americkém technologickém průmyslu pracuje. „Hodně firem tahle školení přehodnocuje, protože jsou kvůli nim zaměstnanci méně spokojení, víc polarizovaní a vedou spolu válku přes oddělení lidských zdrojů.“ Firma, která chce být úspěšná, tohle skutečně nepotřebuje.

O extravagantnějších formách soudobého pokrokářství se často píše jako o úkazech, jejichž vliv je omezen na univerzity, maximálně na mediální svět. Je to velmi zjednodušující pohled, „průmysl“ vzdělávání zaměstnanců je třeba jedna z cest, jimiž ta ideologie může posilovat svůj vliv daleko za hranicemi svého tradičního hájemství. A představuje taky pracovní příležitost pro lidi, kteří jsou v této ideologii (a třeba právě jenom v ní) vzděláni. Pokud by příklad Googlu následovaly další a další firmy, mohlo by to pro určitý typ ideologů znamenat existenční problém.

 

15. května 2020