Pět kritických otázek ke koronaviru. Významný lékař napsal kancléřce Merkelové

Pět kritických otázek ke koronaviru. Významný lékař napsal kancléřce Merkelové

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Významný infekční epidemiolog, dlouholetý ředitel Ústavu pro lékařskou mikrobiologii a hygienu Sucharit Bhakdi, poslal před několika dny německé kancléřce Angele Merkelové otevřený dopis. Echo ho v českém překladu zveřejňuje jako dokument doby. Poznámkový aparát zájemce nalezne na konci dopisu.

Paní spolková kanceléřka Dr. rer.nat. Angela Merkelová, Spolkové kancléřství, Willyho Brandta 1, 105557, Berlin

Otevřený dopis

v Kielu, 26. března 2020

Vážená paní kancléřko,

jako emeritní profesor University Johanna Gutenberga v Mohuči a dlouholetý vedoucí tamního Institutu pro lékařskou mikrobiologii a hygienu cítím povinnost podrobit kritickému pohledu dalekosáhlá omezení veřejného života, která právě podstupujeme, aby se zpomalilo šíření nového koronaviru.

Mým cílem výslovně není zlehčovat nebezpečí onemocnění tímto virem, nejde mi o šíření jakéhokoliv politického poselství. Přesto považuji za svou povinnost přispět vědecky k tomu, abychom si uměli správně seřadit dostupná data, fakta, která zatím známe, zařadit do perspektivy - a k tomu klást otázky, u nichž hrozí, že v dnešní rozpumpované diskusi zapadnou.

Důvod mých obav je hlavně ve vskutku nedozírných následcích oněch drastických opatření proti viru, jak jsou dnes praktikována leckde po Evropě a ve velkém rozsahu už i v Německu.

Mým přáním je kritická - a obezřetná - rozprava o výhodách a nevýhodách omezení veřejného života a z něho plynoucích dlouhodobých efektů. K tomu mě napadá pět otázek, které dosud byly zodpovězeny jen nedostatečně, avšak bez kterých se vyvážená analýza neobejde.

Prosím Vás tímto o rychlé zaujetí stanoviska. Současně apeluji na spolkovou vládu, aby vypracovala postupy k účinné ochraně rizikových skupin, aniž by při tom byl plošně přiškrcen veřejný život a aniž by byla zasévána setba k ještě intenzivnější polarizaci společnosti, než jaké jsme už dnes svědky.

S dokonalou úctou, Prof. em. Dr. med. Sucharit Bhakdi

1. Statistika

Infektologie - obor založený samotným Robertem Kochem - tradičně rozlišuje mezi infekcí a onemocněním. U onemocnění musí být klinické příznaky. (1) Proto by se do statistik nově onemocnělých měli dostat pouze pacienti se symptomy jako horečka nebo kašel. Jinými slovy nová infekce - kterou měří testy na Covid 19 - nutně neznamená, že máme co dělat s nově onemocnělým pacientem, který potřebuje hospitalizaci.

Dnes se ale předpokládá, že ze všech koronavirem infikovaných jich pět procent těžce onemocní a ty bude potřeba uměle okysličovat. Na této domněnce postavené prognózy varují, že naše zdravotnictví by mohlo být přetíženo.

Moje otázka: Rozlišovalo se ve zmíněných prognózách mezi infikovanými lidmi bez příznaků, a mezi skutečně onemocnělými pacienty - lidmi s rozvinutými symptomy?

2. Nebezpečnost

Celá řada koronavirů je - médii vesměs nepozorovaně - už dlouho v oběhu. (2) Pokud by se mělo ukázat, že viru způsobujícímu Covid-19 nemůžeme přisuzovat výrazně vyšší potenciál nebezpečí než koronavirům kolujícím už dříve, byla by všechna opatření proti němu podnikaná na veřejnosti přirozeně zbytečná.

V mezinárodně uznávaném časopisu „International Journal of Antimicrobial Agents“ brzy vyjde studie, která se zabývá přímo touto otázkou. Předběžné výsledky studie už jsou k nahlédnutí a vedou k závěru, že nový virus se od tradičních koronavirů v nebezpečnosti neliší. To ostatně autoři sdělují už názvem studie: "SARS-CoV-2: Strach versus data." (3)

Moje otázka: Jaká je současná obsazenost intenzivních stanic pacienty s diagnostikovaným Covidem-19 ve srovnání s pacienty, kteří jsou infikovaní jinými koronaviry? Nakolik spolková vláda tyto údaje bere v potaz při dalším rozhodování? A byla tato studie při dosavadním plánování vzata na vědomí? I tady samozřejmě musí platit: Pozitivně diagnostikovaný znamená, že virus má na nemoci pacienta rozhodující podíl a že větší roli než virus nehrají předchozí onemocnění.

3. Rozšíření

Podle deníku Süddeutsche Zeitung ani tak často citovaný Institut Roberta Kocha neví přesně, jak moc se na Covid-19 testuje. Fakt je že s rostoucím objemem testování mohl být v Německu v poslední době pozorován rychlý nárůst případů. (4) Proto je podezření, že virus se mezitím nepozorovaně rozšířil napříč zdravým obyvatelstvem. To by mělo dva důsledky: jednak by to znamenalo, že oficiální hodnota smrtnosti - k 26. březnu 2020 to v Německu bylo 206 mrtvých na 37.300 infikovaných, neboli 0,55 procent (5) - je nasazena příliš vysoko; jednak že už je prakticky nemožné zabránit rozšíření viru do zdravé populace.

Moje otázka: Už se provedl průzkum namátkového vzorku zdravého obyvatelstva tak, aby se skutečná míra rozšíření viru potvrdila - nebo se takový průzkum aspoň chystá?

4. Smrtnost

Strach z  nárůstu smrtnosti v Německu (toho času 0,55 procent) je nyní velmi přítomen v médiích. Mnoho lidí má obavu, že pokud se nebude jednat včas, mohla by smrtnost vystřelit podobně jako v Itálii (10 procent) nebo ve Španělsku (7 procent).

Současně a celosvětově se dopouštíme té chyby, že jako oběť viru je nezávisle na dalších faktorech nahlášen každý mrtvý hned poté, co se zjistí, že virus byl v těle přítomen v okamžiku smrti. To je v rozporu s hlavním přikázáním infektologie: teprve když se zjistí, že virus byl rozhodující pro onemocnění nebo smrt, může být stanovena diagnóza. V zásadách pracovní skupiny Vědeckých lékařských společností se výslovně píše: "Kromě bezprostřední příčiny smrti je třeba stanovit i příčinný řetězec a na třetím místě musejí být na úmrtním listě uvedeny také základní potíže pacienta související (s bezprostřední příčinou smrti - pozn. red.)" (6)

V současnosti nemáme k dispozici žádné oficiální údaje o tom, zda se alespoň zpětně dokumentace nemocných kriticky analyzuje, tak aby se zjistilo, kolik úmrtí je možno skutečně připsat tomuto viru.

Moje otázka: Následovalo tu Německo jednoduše trend apriorního podezření na Covid-19? A: bude se v této kategorizaci pokračovat stejně nekriticky, jako to dělají další země? Jak se potom má rozlišovat mezi případy, kdy smrt skutečně zavinil koronavirus, a případy, kdy byl v okamžiku smrti náhodně přítomen v těle?

5. Srovnávání

Znovu a znovu se jako referenční scénář používá děsivá situace v Itálii. Jakou roli však virus v této zemi skutečně sehrál, je zatím z různých důvodů zcela nejasné - ne jen proto, že i pro Itálii platí body 3 a 4, ale také proto, že v Itálii jsou mimořádné externí faktory, které tyto regiony činí zvlášť náchylnými (k epidemii - pozn. red.)

Sem patří mj. špinavý vzduch v severní Itálii. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace stála tato situace roku 2006 i bez koronaviru v třinácti největších městech Itálie víc než 8 000 dalších životů. (7) Od té doby se poměry významně nezměnily. (8) Kromě toho je doloženo, že právě u velmi mladých a ovšem starších lidí smog silně zvyšuje riziko virálních plicních onemocnění. (9)

Kromě toho 27,4 procenta zvlášť ohrožených skupin (starších lidí - pozn .red.) žije v Itálii společně s mladými, ve Španělsku dokonce 33,5 procent. V Německu je to pouhých sedm procent. (10)

A dále - Německo je podle profesora DR. Reinharda Busseho, vedoucího odboru pro management ve zdravotnictví na Technické univerzitě v Berlíně, mnohem lépe vybaveno intenzivními stanicemi než Itálie - 2,5krát. (11)

Moje otázka: Co se dělá pro to, aby byly tyto zásadní rozdíly vysvětleny obyvatelstvu, aby lidé mohli pochopit, že scénáře jako v Itálii nebo ve Španělsku tu nejsou realistické?

Vysvětlivky:

[1] Fachwörterbuch Infektionsschutz und Infektionsepidemiologie. Fachwörter – Definitionen – Interpretationen. Robert Koch-Institut, Berlin 2015.

https://www.rki.de/DE/Content/Service/Publikationen/Fachwoerterbuch_Infektions schutz.html

[2] Killerby et al., Human Coronavirus Circulation in the United States 2014–2017. J Clin Virol. 2018, 101, 52-56

[3] Roussel et al. SARS-CoV-2: Fear Versus Data. Int. J. Antimicrob. Agents 2020, 105947

[4] Charisius, H. Covid-19: Wie gut testet Deutschland? Süddeutsche Zeitung. https://www.sueddeutsche.de/gesundheit/covid-19-coronavirus-testverfahren1.4855487

[5] Johns Hopkins University, Coronavirus Resource Center. 2020, https://coronavirus.jhu.edu/map.html

[6] S1-Leitlinie 054-001, Regeln zur Durchführung der ärztlichen Leichenschau. AWMF Online, https://www.awmf.org/uploads/tx_szleitlinien/054-002l_S1_Regelnzur-Durchfuehrung-der-aerztlichen-Leichenschau_2018-02_01.pdf

[7] Martuzzi et al. Health Impact of PM10 and Ozone in 13 Italian Cities. World Health Organization Regional Office for Europe. WHOLIS number E88700 2006

[8] European Environment Agency, Air Pollution Country Fact Sheets 2019, https://www.eea.europa.eu/themes/air/country-fact-sheets/2019-country-factsheets

[9] Croft et al. The Association between Respiratory Infection and Air Pollution in the Setting of Air Quality Policy and Economic Change. Ann. Am. Thorac. Soc. 2019, 16, 321–330.

[10] United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division. Living Arrangements of Older Persons: A Report on an Expanded International Dataset (ST/ESA/SER.A/407). 2017

[11] Deutsches Ärzteblatt, Überlastung deutscher Krankenhäuser durch COVID-19 laut Experten unwahrscheinlich, https://www.aerzteblatt.de/nachrichten/111029/Ueberlastung-deutscherKrankenhaeuser-durch-COVID-19-laut-Experten-unwahrscheinlich

1. dubna 2020