Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje zavedení krizového ošetřovného ve výši 80 procent základu výdělku a obnovení příspěvku pro lidi v izolaci a karanténě, informovala o tom na twitteru. Podle šéfky resortu vláda návrhy v pátek schválí. K tomu, aby změny začaly platit, musí je po vládě přijmout ještě Sněmovna i Senát a podepsat prezident.

„Návrhy na krizové ošetřovné a Izolačku v pátek na vládě schválíme. Budou platit zpětně od 1. listopadu s parametry jako na jaře,“ uvedla ministryně.

S novelou na zavedení vyššího ošetřovného na delší dobu pro případ uzavírání škol přišla už krátce před volbami. Kabinet a bývalá Sněmovna měly na přijetí a projednání týden, kvůli stanoveným lhůtám nebylo možné normu stihnout schválit. Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci řekl, že vláda návrhy s ošetřovným a příspěvkem pošle urychleně do Sněmovny. „Doufejme, že to Sněmovna extrémně rychle schválí,“ uvedl předseda vlády v demisi. Maláčová zmínila, že je ve spojení s budoucím ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), aby se návrhy zákonů projednaly v dolní komoře v legislativní nouzi.

Návrhy na krizové ošetřovné a Izolačku zítra na vládě schválíme. Budou platit zpětně od 1.11. s parametry jako na jaře. Jsem ve spojení s @MJureka, aby @snemovna oba návrhy projednala v legislativní nouzi a byla na nich shoda, tak aby začaly co nejdříve platit.

— Jana Maláčová 🌹🍄 (@JMalacova) November 18, 2021

Podle zářijové verze novely se mělo pobírání ošetřovného při nařízeném uzavření tříd či škol prodloužit z devíti dnů na celou dobu karantény. Dávka z nemocenského pojištění se měla zvednout z 60 na 80 procent redukovaného základu výdělku. Denní částka by nesměla být nižší než 400 korun. Ošetřovné by se neposkytovalo za prázdninové dny nebo za dny ředitelského volna. Krizové ošetřovné by pobírali i lidé, kteří by se starali po případném nařízeném uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb o handicapované blízké. Na peníze by měli mít nárok i tzv. dohodáři. Podobná pravidla platila už v minulém a předminulém školním roce. Maláčová krizové ošetřovné v září navrhovala do konce prvního školního pololetí.

Příspěvek k náhradě mzdy pro lidi v izolaci a karanténě, který Maláčová nazývá „izolačkou“, se vyplácel od března do konce června. K náhradě 60 procent redukovaného příjmu se platilo až 370 korun na den. Celkem s tímto bonusem ale lidé nesměli pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Peníze v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel. Výdaje na příspěvek si pak odečítá ze sociálních odvodů.

Pokud bude podle ministryně potřeba, je možné rychle spustit i vyplácení příspěvků na mzdy z programu Antivirus. Pro vybrané obory to požadují zaměstnavatelé. Maláčové na svém facebooku píše, že zodpovědní lidé v karanténě, nemají být ochuzeni o svůj plat. Také vyzývá své sledující, aby dávali pozor na své zdraví a varuje před postupným plněním nemocnic pacienty.

Z programu Antivirus se poskytují firmám nyní jen příspěvky na náhrady mezd pro lidi v karanténě. Tato podpora označovaná písmenem A představuje 80 procent vyplacené náhrady mzdy do 39.000 korun. Příspěvek A+ pokrýval dřív celé mzdy s odvody do 50.000 korun v provozech, jimž vláda nařídila kvůli epidemii zavřít. Příspěvek B dorovnával při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29.000 korun.

Na obnovení příspěvku B pro automobilový průmysl kvůli omezení výroby po výpadku dodávek se v polovině října shodla tripartita. Vláda o podpoře ale pak nerozhodla. Na tiskové konferenci po zasedání kabinetu o případném spuštění Antiviru pro další obory ministři nemluvili.