KOMENTÁŘ

Opustil EU, vyhrál volby, zplodil dítě, málem zemřel... Rok Borise Johnsona

KOMENTÁŘ
Opustil EU, vyhrál volby, zplodil dítě, málem zemřel... Rok Borise Johnsona

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Opustil EU, vyhrál volby, zplodil dítě, málem zemřel. Je toho opravdu hodně, co Boris Johnson stihl od doby, kdy před rokem a dnem vstoupil do Downing Street číslo 10, poprvé jako premiér. Přestože je premiérem již rok, o tom, jak chce vládnout zemi, toho paradoxně mnoho nevíme. Není to úplně jeho chyba. Johnson měl nejzběsilejší začátek premiérství od dob Winstona Churchilla, který vládu přebíral uprostřed světové války. Johnson jen uprostřed nejhlubší politické krize za několik desetiletí. Když ji úspěšně zvládl, měl jen pár měsíců oddechu, než naplno udeřila pandemie koronaviru.

Dnes to vypadá jako drama z jiné planety. Brexit poněkolikáté odložen, Konzervativní strana rozhádaná, na pokraj rozpadu, patová situace v parlamentu, opozice prolezlá antisemity, její lídr sympatizant teroristů. Do toho se premiérem stává člověk mnohými považovaný buď za šaška, nebo nebezpečného populistu. Případně za obojí.

Pak následoval nemilosrdný boj, při němž ani jedna strana neváhala použít všechny ústavní prostředky. Stranické čistky, odročení parlamentu, rozhodnutí Nejvyššího soudu rušící odročení, legislativní podrazy a nakonec zásadní přepočítání se opozice, která souhlasila s předčasnými volbami. Znechucení veřejnosti lídrem labouristů Jeremym Corbynem a neochotou parlamentu splnit závazek brexitu vedlo k obřímu vítězství konzervativců a konečně k řešení vleklé politické krize.

Rok 2020 měl být zasvěcen vyjednávání obchodní dohody s EU a domácí agendě, ale stejně jako zbytku světa tyto plány přerušila pandemie. Johnson a jeho vláda se úplně nevyznamenali. Pohybovali se ode zdi ke zdi. Nejdříve chtěli postupovat švédskou cestou promořování, pak se však zalekli modelu Imperial College v Londýně, který prokoval statisíce mrtvých. Zavedla proto jeden z nejtvrdších lockdownů v Evropě, ani tak se ale nevyhnula nejhoršímu průběhu na kontinentu. Zemřelo přes 45 tisíc lidí.

Tím však špatné zprávy způsobené koronavirem nekončí a již se rýsuje další krize, která může vést až ke konci Spojeného království. Dva průzkumy po sobě ohledně podpory pro skotskou nezávislost ukázaly většinu pro odtržení Skotska, v obou případech 54 % pro nezávislost. K tomu si Skotská národní strana udržuje podporu zhruba 55 % v průzkumech ohledně voleb do skotského parlamentu. Ty mají proběhnout v květnu příštího roku.

Skotští nacionalisté doufali, že by jim v dosažení nezávislosti mohl pomoci brexit, eurohujerské Skotsko volilo proti. Zdálo se však, že přece jen Skotové upřednostňují britskou unii před tou evropskou.

Covid to změnil. Zdravotnická politika je v rukou regionálních parlamentů. První ministryně Skotska Nicola Sturgeonová tak konečně dostala příležitost chovat se, jako by její země byla suverénní. Zatímco Johnson působil chaoticky, ona klidně a uvážlivě. Skotská opatření byla ještě přísnější než ve zbytku Británie, což uklidnilo vystrašené Skoty: poprvé měli pocit, že samostatné Skotsko by to mohlo zvládnout. Navíc Johnson, na rozdíl od Anglie, není ve Skotsku příliš populární. Tři čtvrtiny Skotů si myslí, že Sturgeonová zvládla koronavirus dobře, o Johnsonovi si jich totéž myslí jen 21 procent.

Obrázek toho, jak Skotsko dobře zvládlo koronavirus, je spíše dobré PR Sturgeonové. Reálná čísla ukazují, že je na tom zhruba stejně špatně jako Anglie, v některých ohledech i hůř. Například rozhodnutí přesunout pacienty z nemocnic do domovů důchodců a LDN mělo horší důsledky ve Skotsku než v Anglii. Ve Skotsku je 47 % mrtvých z těchto zařízení, v Anglii a Walesu je to 28 %.

Johnson si nebezpečí odtržení Skotska dobře uvědomuje. Oznámil proto velké skotské turné. Sturgeonová, s poukazem na Johnsonovu skotskou nepopularitu, sarkasticky tweetovala, že je to snad dárek k jejím narozeninám.

Johnson se však může těšit i z několika dobrých zpráv. V průzkumech si konzervativci stále udržují pohodlný náskok před labouristy, a to přesto, že je nyní vede mnohem sympatičtější Keir Starmer. Jak koronavirus slábne, pomalu odhalují své politické plány. Cílem je posunout se ekonomicky doleva, a zachovat si tak dělnické voliče, které získali v prosinci 2019.

Británie také slaví úspěchy na lékařské frontě v boji proti koronaviru. Její vědci oznámili, že běžně dostupný steroid dexamethason prokazatelné pomáhá. U lidí s koronavirem na ventilátorech snížil úmrtnost o 35 %.

Zároveň vypadá velmi slibně takzvaná oxfordská vakcína, neboť ji vyvíjí Oxfordská univerzita ve spolupráci s firmou AstraZeneca. V první fázi testů všech zhruba tisíc testovaných získalo dvojitou imunitu na covid, tedy jak tu buněčnou, tak na protilátky, a to bez vážnějších vedlejších příznaků (lidé hlásili zvýšenou teplotu a bolesti hlavy). Nyní probíhají masivnější testy v terénu v Brazílii a v Jižní Africe. Pokud se předběžné dobré výsledky potvrdí, Britové chtějí začít co nejrychleji očkovat. Již objednali 100 milionů dávek. Kdyby vysmívaná „brexitová“ Británie dokázala zachránit svět, jistě by to pro Johnsona byla nesmírná satisfakce.

 

25. července 2020