STŘET ZÁJMŮ PREMIÉRA

Stát se do vymáhání vyplacených dotací Agrofertu nehrne. Prý nemá podklady

STŘET ZÁJMŮ PREMIÉRA
Stát se do vymáhání vyplacených dotací Agrofertu nehrne. Prý nemá podklady

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

I když je už finální audit Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše veřejný, tak se stát stále nemá do vymáhání neoprávněně vyplacených dotací. Podle vyjádření ministerstva průmyslu pro Echo24 je to tím, že zatím probíhá šetření jednotlivých případů. Resort ministra Karla Havlíčka ale také argumentuje tím, že od Evropské komise nedostal potřebné podklady a nelze tak zatím nic dělat.

V minulém týdnu sice Evropská komise prohlásila, že žádné dotace po České republice nebude vymáhat, protože holdingu Agrofert nebyly proplaceny žádné peníze. To se ale netýká dotací, které skupina dostala z rozpočtu státu. Jednat by se mělo v případě kohezních dotací o minimálně 150 milionů korun. Další stovky milionů pak byly zřejmě vyplaceny na zemědělských dotacích, které skupina Agrofert také často využívá. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová navíc řekla, že jde jen o 3,1 milionu korun.

Na vrácení peněz tlačí opoziční strany. Zejména Piráti jsou v tomto směru velmi aktivní a požadují, aby se peníze vracely již na základě finální zprávy za auditu Evropské komise. Šéf Pirátů Ivan Bartoš tak v minulém týdnu odeslal dopisy ministerstvům a úřadům, aby začaly vymáhat neoprávněně čerpané zakázky a dotace.

Podle ministerstva průmyslu je ale na jakékoliv vracení peněz ještě brzy. V současné době totiž teprve resort zjišťuje, kolik by měl stát vracet a zda vůbec. „Administraci projektů skupiny Agrofert ministerstvo průmyslu a obchodu už dříve na základě auditu Evropské komise pozastavilo a nyní prošetřuje jednotlivé případy. Do skončení všech šetření není možné uvádět detaily, aby se průběh řízení nenarušil,“ řekla pro Echo24 mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

Podle ní se zatím dá uvést pouze to, že ministerstvo před dvěma týdny zamítlo žádost o dotaci na projekt společnosti Primagra, která spadá také do holding Agrofert. A to z toho důvodu, že neexistuje zdroj financování. „Operační fond podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) totiž předpokládá plné financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a správní orgán OP PIK ví, že nyní by tyto prostředky kvůli auditům Evropské komise na projekty Agrofertu nedostal,“ řekla dále Filipová.

Problémem podle ministerstva také je, že Evropská komise stále neposlala potřebné dokumenty. „Ministerstvo už dříve požádalo Evropskou komisi o zaslání podkladů, které potřebuje pro další možné kroky, zatím nepřišly. Kdy a k jakému posunu dojde, tak nelze v současné době předjímat,“ řekla Filipová s tím, že pokud se nakonec prokáže pochybení, tak bude zahájen proces odejmutí dotací.

Že by se peníze měly jednoznačně vracet potvrzují i další politici. „Pokud evropská dotace nemůže být proplacena z evropského rozpočtu, nelze jí zaplatit z národních peněz. EU projekty mají blokovou výjimku z veřejné podpory. Pokud budou placeny ze státního rozpočtu, a výjimku nemají, jde o porušení pravidel veřejné podpory. Takto proplacené dotace bez souhlasu Evropské komise s výjimkou veřejné podpory jsou protiprávní. Úředník, který je proplácí vědomě, se dopouští trestného činu,“ uvedl senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) na svém Twitteru.

Zatím se rozhodovalo o závěrečném auditu o kohezních dotacích, ale stále se ještě čeká na zemědělský audit. V prvním případě mělo podle lidoveckého Tomáše Zdechovského jít o proplacení 150 milionů korun holdingu Agrofert. „V zemědělských dotací je částka okolo 250 milionů korun. Evropská komise pak prošetřuje, zda se to týká také přímých dotací,“ řekl dříve pro Echo24 Tomáš Zdechovský.

Podle něj je také nesmysl, že by stát měl přijít o evropské dotace. „Nepřijdeme, Česká republika si může znovu požádat o jiné využití těchto prostředků. To znamená, že když je využijeme na stavbu školek či silnic, tak je Evropská komise proplatí. Je to standardní postup, kdy to udělalo například Maďarsko a jiné státy,“ dodal Zdechovský.

 

3. května 2021