Vláda chce rozbít největší sociální síť světa

Amerika versus Facebook

Vláda chce rozbít největší sociální síť světa
Amerika versus Facebook

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

To, co měsíc viselo ve vzduchu, se naplno rozjelo. Americká vláda, přesněji řečeno Federální obchodní komise (FTC), která hraje roli úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a spolu s ní 46 amerických států plus speciální teritoria District of Columbia (hlavní město Washington) a Guam rozjely koordinovaně antimonopolní žaloby na Facebook. Viní ho ze zneužití dominantního postavení na trhu a poškozování konkurence. Je to největší antimonopolní žaloba na technologickou společnost. Skončit by mohla až nuceným rozdělením příliš mocného a dominujícího Facebooku na kusy. Ze všech amerických států se odmítly přidat jen Jižní Dakota, Alabama, Georgia a Jižní Karolína.

Podle žalobců měl Facebook zneužít své dominantní postavení a bránit konkurenci nákupem svého konkurenta, sociální sítě Instagram a systému WhatsApp. Tím se měl stát nelegálním monopolem. Při těchto akvizicích a dalších obchodních operacích měl Facebook antimonopolní právo porušovat opakovaně. Žalobci chtějí donutit Facebook, aby prodal Instagram, který si v roce 2012 pořídil za miliardu dolarů (asi 23 miliard korun), a WhatsApp. Za ten v roce 2014 dal 19 miliard dolarů (437 miliard korun). Nucený prodej by měl zvýšit konkurenci na digitálním trhu a omezit dominantní sílu Facebooku.

Dá se očekávat dlouhý a ostrý právní souboj. Facebook považuje žaloby za neoprávněné a je připraven se tvrdě bránit. Viceprezidentka Facebooku Jennifer Newsteadová kritizovala žalobu s tím, že samotný FTC akvizice Instagramu a Facebooku před lety schválil. „Vláda chce zpětně revokovat svá dřívější rozhodnutí. Tím vysílá americkým podnikatelům nebezpečný signál, že žádná koupě není nikdy definitivní,“ říká Newsteadová. Bývalý šéf FTC William Kovacic ale tvrdí, že antimonopolní regulátor má právo změnit názor na dřívější obchody, pokud se v nich objeví nové důkazy. A to se podle FTC právě u nákupů Instagramu a Facebooku stalo.

Je to spor, který výrazně zasáhne nejen digitální byznys, ale celé směřování společnosti. Technologičtí dominátoři Facebook a Google jsou dnes nejdůležitějšími globálními hráči. Mocnější než vlády. Mají výrazně větší moc ovlivnit myšlení a motivace lidí než kdokoli z politiků. Pohybují se mimo jakákoli pravidla tím, že sami sebe definují jako hybridní společnosti, pro něž žádná pravidla neplatí. Když se kongresmani při slyšení před dvěma lety zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga ptali, co je to vlastně za firmu, kterou vytvořil, Zuckerberg velmi pečlivě vážil každé slovo. Moc dobře věděl, že bude dříve nebo později použito v antimonopolním řízení. Na otázku, jestli je Facebook médiem, nebo sociální sítí, a v případě, že by byl sociální sítí, jaké má v tento branži soupeře, odvětil, že on sám považuje „Facebook za technologickou firmu“. Tím se snažil vyhnout jak mediální regulaci, která by na něj byla uvalena stejně jako na ostatní média, tak antimonopolnímu řízení.

Facebook stejně jako Google, celosvětově dominující digitálnímu prostoru, tvrdí, že rozhodně nezneužívají své postavení. Nikoho svou silou nenutí, aby jejich produkty využíval. Lidé je využívají, protože je chtějí. Obě firmy úspěšně proplouvají mezi zákony tak, že platí všude jen velmi nízké daně a nevztahuje se na ně na rozdíl od drtivé většiny jiných firem vůbec žádná regulace. Moc dobře si už delší dobu uvědomují, že vládám po celém světě dochází s jejich dominancí trpělivost a chystají ofenzivu. Proto se samy tyto společnosti snažily ukázat, že se regulaci podrobí jen proto, aby se vyhnuly antimonopolním žalobám, které by skončily jejich rozbitím.

Ty teď přicházejí. Žaloby pro zneužití dominance mohou mít i další následky. Technologické firmy dnes velmi výrazně cenzurují podle vlastních úsudků svůj obsah. Jako soukromé firmy si to mohou dovolit. Kdyby byly ale prohlášeny za digitální monopoly, jejich manévrovací prostor v cenzurování obsahu by se výrazně zúžil.

27. prosince 2020