Po vraždě novináře Jána Kuciaka zažilo Slovensko největší demonstrace od pádu Vladimíra Mečiara. Terčem nespokojenosti byla vláda premiéra Roberta Fica. Ten pod tlakem odstoupil a nahradil ho Peter Pellegrini, jeho stranický kolega ze sociální demokracie Smer. Fico dál zůstává předsedou Smeru, který si dál navzdory všem událostem udržuje v průzkumech nejvyšší preference ze všech politických stran. Minulý týden navštívil Prahu. V rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje svůj pohled na události po vraždě a rozebírá, proč levice v Evropě není schopna vyhrávat volby.

Co se na Slovensku stalo po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové 21. února letošního roku? 

Vražda novináře a jeho snoubenky je strašná tragédie. Byla ale politicky zneužita. Hned po vraždě všichni věděli, kdo je za to zodpovědný. Celá vina byla házená na vládu. To výrazně destabilizovalo celý politický systém. Rozhodl jsem se, že ten pokus o destabilizaci nenechám dojít do konce. Tím koncem by byla změna mocenských poměrů bez parlamentních voleb. Rozhodl jsem se, že udělám krok, který stabilizuje vládní koalici, jež vznikla po parlamentních volbách v roce 2016. Proto jsem rezignoval. Svým kritikům pořád říkám to samé. Když chce někdo vládnout, musí vyhrát volby. Po vraždě Jána Kuciaka měly určité skupiny výraznou chuť dostat se k moci bez parlamentních voleb a destabilizovat Slovensko. Díky tomu, že jsem odešel z postu premiéra, máme funkční vládu a nikdo nezpochybnil výsledky parlamentních voleb v roce 2016. 

Rezignoval jste v polovině března. Dnes je situace na Slovensku stabilní? 

Čekáme na vyšetření vraždy. Až budeme znát nejen vrahy, ale i skutečné objednavatele, tak můžeme dělat závěry. Žádná stopa, která by vedla k naší vládě, neexistuje. Pokud by existovala, dávno se o ní píše. Všichni novináři mají spoustu informací z vyšetřování. Až bude jasné, kdo si vraždu skutečně objednal, tak bude potřeba postavit slovenskou veřejnost před zásadní otázky. Jakou roli v tomto pokusu o změnu mocenských poměrů sehrál prezident Andrej Kiska? Jakou roli sehrála média? A jakou sehrál neziskový sektor financovaný ze zahraničí? Na tyto otázky musíme dostat odpověď. Proč bych si já jako Robert Fico měl lidsky nechat líbit, aby někdo rozdával mladým lidem do rukou šibenice, aby s nimi křičeli: Oběsit, oběsit, oběsit? Není jediný důkaz, že by si vraždu objednal někdo blízký vládě nebo straně Smer. Je to úplný nesmysl. Musí přijít jasná odpověď, co bylo cílem celého toho pokusu o manipulaci slovenské společnosti. 

Kdo má tu odpověď dát? 

To bude velmi jednoduché. Jen je potřeba se tomu věnovat. Dnes jsme stále ve stadiu, že se ten zločin vyšetřuje. Nikdo nevěděl, kdo to spáchal, ale všichni ukazovali prstem na vládu. Stačí si vzít k ruce všechny veřejně dostupné dokumenty z toho období a velmi rychle dostanete odpověď na otázku, kdo účelově slovenskou společnost manipuloval. 

Jaké se z toho mají vyvodit důsledky? 

Lidé mají právo vědět, co se skutečně odehrávalo. Nemohou být manipulovaní. Asi mě nepovažujete za malého kluka. Ve chvíli, kdy se to všechno dělo, jsem ještě byl předsedou vlády. Těch veřejně dostupných informací, kdo tu situaci zneužíval, bude k dispozici dost. To, co mě šokuje, je fakt, že už i na Slovensku se objevují pokusy obejít parlamentní volby. Opozice, která hnala ty protesty, není schopná vyhrát volby. Pravici stále opakuji: Tak už konečně vyhrajte volby. Přestaňte se pořád snažit někoho odvolávat v parlamentu. Celá jejich politika stojí na vyvolávání nenávisti. Na obviňování z korupce. Tohle musí skončit. Když je celá politická scéna postavená na nenávisti, tak jsou z toho lidé nevraživí a nespokojení. Jsou pak nespokojení navzdory tomu, že zemi se ekonomicky daří velmi dobře. 

Kdo konkrétně rozehrával po vraždě nenávist vůči vládě? 

Odehrál se pokus změnit mocenské poměry bez parlamentních voleb. To ví dnes na Slovensku každý. Definitivní odpověď na to dostanete, až se vyšetří, kdo si skutečně vraždu objednal. 

Ze jména objednavatele vraždy bude možné vyčíst, kdo se pokusil změnit bez voleb mocenské poměry na Slovensku?

Nejdříve musíme vědět, kdo za tou vraždou stál. Já na rozdíl od těch, kdo se snažili Slovensko destruovat, nebudu na nikoho ukazovat prstem. Až bude jasno, je nezbytné vyvodit důsledky z událostí, které následovaly po vraždě. 

Zamyslel jste se nad tím, jak jste vy osobně přispěl k té nevraživosti a nedůvěře na Slovensku?

Nepochybuji, že je tady určitá únava společnosti z Fica a ze sociální demokracie. Když čtyřikrát za sebou vyhrajete parlamentní volby, okoukáte se. Uvědomte si, že máte mladého člověka, kterému je pětadvacet. V době, kdy se v patnácti poprvé opil, tak měl premiéra Fica. Když mu bylo o deset víc, pořád se díval na premiéra Fica. Chápu, že únava z mého dlouhého vládnutí vyvolává v určité části společnosti chuť na změnu. 

To není unikátní. Angela Merkelová je německou kancléřkou nepřetržitě od roku 2005. Viktor Orbán vládne od roku 2010. 

Já na politické scéně rozhodně nekončím. Chceme vyhrát příští volby. Podle průzkumů jsme navzdory té nenávistné kampani po vraždě stále nejsilnější stranou (podle posledních průzkumů má Smer 21 procent, druhá nejsilnější SaS Richarda Sulíka 16 procent – pozn. red.). Nechci teď moc dlouze rozebírat, jaká je kvalita mediální scény na Slovensku. Ani to, jací lidé vstupují do politiky. Sledujeme ale velkou změnu. Před dvaceti lety měli lidé zájem jít do politiky. Když se dnes dívám kolem sebe, tak nevidím přirozený politický talent. 

Proč lidé nechtějí jít do politiky? 

Nedivte se. Pokud budou média takhle nakládat s demokraticky zvoleným premiérem, který prošel vítězně parlamentními volbami. To je určitě jeden z hlavních důvodů, proč schopní lidé nechtějí jít do politiky. Budeme pravděpodobně sledovat další zhoršování kvality politiky. Ti skutečně schopní lidé půjdou raději podnikat nebo dělat něco ve veřejné správě. 

U nás schopní lidé nechtějí jít do politiky, protože se bojí kriminalizace za politická rozhodnutí. 

U nás jsou předem kriminalizováni médii, aniž by je kdokoli z čehokoli obvinil. Opozice proti nám nemá žádnou programovou alternativu. Jediná jejich politika je nás obviňovat. S tím se ale volby nevyhrávají. My jasně říkáme: Chceme sociální stát. Zemi se daří, tak ať z toho lidé něco mají. To je naše politika. Když ale chceme lidem rozdávat, musíme být zároveň velmi zodpovědní při nakládání s veřejnými financemi. Musíme mít rozpočtovou disciplínu. Schodek rozpočtu máme na úrovni 0,5 procenta HDP. Já chci jediné: aby se na Slovensku normálně měnily mocenské poměry v parlamentních volbách. Mohou být i předčasně. Tomu se nebráním. 

Nebylo pro obnovení důvěry lepší po pádu vaší vlády vypsat předčasné volby?

Vysvětlete mi, proč bychom to dělali? Proč by měly být nové volby, když je v roce 2016 Smer suverénně vyhrál? Protože si to přejí média? Protože to chce opozice? Protože to chce prezident? Ne. 

Jsou chvíle, kdy se změní okolnosti nebo společenská atmosféra a premiér si připustí, že by bylo dobré nechat si ve volbách potvrdit svou legitimitu. Britská premiérka Theresa Mayová to v roce 2017 udělala. Přitom ji k tomu nic nenutilo. 

Proč bychom to dělali? Pořád jsme stranou, která má mezi lidmi nejvyšší důvěru ze všech. 

Slováci často vyjadřují nedůvěru k policii, prokurátorům, soudům. Neřekl jste si sám, jestli na tom nemáte po tak dlouhém vládnutí svou vinu? Neptal jste se sám sebe, proč jsou média plná příběhů o propojení Smeru s různými nedůvěryhodnými podnikateli? 

Pokračujte v tom výčtu. Vy se divíte, že část Slováků nevěří policii a soudům, když do nich média pořád tlačí nějaké drby bez důkazů? Víte co? Média se nemohou chovat jako politická strana. U nás se značná část médií tak chová. Z koutů kanceláří dělají politiku. Máme tady média, která opakovaně tvrdí, že Kartágo musí padnout. Že Smer a Fico musí skončit. Tak proč by ty nesmysly, které ničí důvěru, nešířila? Proto pořád melou: Policie je zkorumpovaná. Soudy jsou zkorumpované. A může za to vláda. Proto je potřeba ji vyměnit. 

Nepřispěl jste k tomu? 

Když jsme začali vládnout, ničeho jsme se nedotkli. Nezasahovali jsme do justice ani do policie. Budu pořád dokola opakovat, že Slovensko je jedna z nejdemokratičtějších zemí na světě. Jako předseda vlády, když jsem měl pohodlnou většinu v parlamentu, jsem mohl mít nutkání něco měnit. Nic jsem neudělal. 

Neprorostl Smer příliš s byznysem? 

My žádné peníze od podnikatelů nepotřebujeme. Smer má 17 tisíc členů. A naše dobré výsledky ve volbách nám zaručují vysoké státní příspěvky. Máme dost svých peněz. Každá politická strana má ale také své partnery. Já musím komunikovat s podnikateli, abych věděl, co se v zemi děje. To je přece úplně normální všude ve vyspělých zemích, ne? 

Upozorňujete, že politiku na Slovensku dělají neziskové organizace. Jaké a kdo je platí?

Neziskovky musíte rozdělit na dvě skupiny. Když někdo dělá sociální projekty, komukoli pomáhá, to bych se pro ně ze státního rozpočtu rozdal. Pak je druhá skupina, která se snaží dělat politiku a ovlivňovat mocenské poměry. Proč by měl stát někoho takového platit z daní? Tvrdí, že podporují právní stát a bojují proti korupci. Přitom jen dělají politiku proti vládě. Dnes už víme, že organizátoři těch demonstrací po vraždě Jána Kuciaka byli z organizací, které platí George Soros. My dobře víme, kdo se s kým scházel a jakou roli v té době sehrával. Všechno to půjde ven, až bude jasné, kdo si objednal vraždu. 

Je potřeba změnit pravidla pro financování neziskovek? 

Určitě musí být transparentně vidět, odkud získávají peníze. Zvlášť když jsou to zdroje ze zahraničí. Pak bude hned jasné, proč někdo některé věci dělá. Slováci mají právo vědět, kdo tu politiku platí. Líbí se mi návrh, o kterém se teď docela mluví. Dnes můžete dát na Slovensku dvě procenta ze svých příjmů neziskovým institucím a snížit si o to daně. Moc se to nevyužívá. Chtěl bych to rozšířit na možnost, abyste ta dvě procenta mohli dát lidé svým rodičům. Pak se jasně ukáže, jakou podporu a důvěru ty neziskovky skutečně mají. Kdo jim bude skutečně ochotný přispět ze svého.

Jak vidíte budoucnost spolupráce visegrádské čtyřky v Evropské unii? Zvlášť poté, co se po odchodu Velké Británie změní rovnováha sil a zájmů. 

V4 je úplně logickou odpovědí na naše pocity. V roce 1938 nás podvedli všichni. Často nás podvádějí i dnes. Po referendu o brexitu se řeklo, že evropské agentury, které sídlí ve Spojeném království, se mají přestěhovat do zemí, které zatím žádnou agenturu nemají. My jsme se jako malá země, která zatím žádnou agenturu nemá, přirozeně hlásili. Nic jsme nedostali. Dostali je Francouzi. Jiný pocit máte, když mluvíte za sebe a když máte za sebou zájmy a sílu 60 milionů lidí z V4. Z historického pohledu je taková spolupráce velmi smysluplná. Nemáme ale v mnoha věcech stejné zájmy. Místo Slovenska je v jádru Evropské unie. Respektuji, že ostatní země V4 euro zatím nepřijaly. Jsme přesvědčeni, že slovenské národní zájmy budou nejlépe hájitelné, když budeme součástí tvrdého jádra. 

Slovensko se chce účastnit další integrace Unie tak, jak si ji představuje francouzský prezident Emmanuel Macron? To znamená mnohem větší přerozdělování a sdílení dluhů? 

Obávám se, že prezident Macron už nemá sílu prosadit tak zásadní změny v Evropské unii. Chceme být v tvrdém jádru. Máme ale své nepřekročitelné červené linie. Je normální, když se zeměmi, s nimiž máte společnou měnu, koordinujete hospodářskou a rozpočtovou politiku. Nemůže se ale stát, že nám někdo bude schvalovat rozpočty. 

Ministerstvo financí pro eurozónu je za tou červenou linií? 

Určitě.

Proč se s výjimkou Slovenska nikde v Evropě nedaří levici vyhrávat volby? 

Sociální demokracie na Slovensku dělá dvě správné věci. Jasně se drží filozofie sociálního státu. Zároveň ale drží pod kontrolou veřejné finance. Máme fantastické výsledky. Rekordně nízkou nezaměstnanost, slušný růst, vzestup platů, nízký schodek rozpočtu. Zároveň musíte být nápadití. Musíte přicházet s věcmi, které lidi zajímají, i přes únavu z politiky, jež na Slovensku panuje. Zavedli jsme vlaky zadarmo. Platíme dětem lyžařské zájezdy, obědy ve školách. To má obrovské dopady. Jen ty lyžařské zájezdy zaplatily malým hotelům a penzionům 1,3 milionu nocí. To jsou obrovské příjmy. Přes ty obědy se nám daří socializovat děti. Sociální demokracie nemůže být levicí jen frázemi, musí se sociálně chovat. Sociální demokracie nesmí propadnout módním výstřelkům. Práva homosexuálů nejsou pro Slováky tématem číslo jedna. 

Je propadnutí progresivním módám menšin a identit hlavní příčinou, proč západní levice ve volbách nevítězí?

Absolutně. Nemám nic proti homosexuálům. Když chcete být úspěšný sociální demokrat, zvlášť ve střední Evropě, tak musíte pochopit, že lidi zajímají úplně jiné věci a řeší úplně jiné problémy. Nikdo nás nemůže nálepkovat tím, že když pro nás homosexuálové nejsou tématem číslo jedna, tak vlastně nejsme sociální demokrati.