Jedna z nejběžnějších zkušeností člověka, který se pohybuje v tzv. kulturní sféře, je předstírání a faleš. Plyne to ze skutečnosti, že současná kultura a umění, tedy aspoň ta část, která o sobě nejvíce dává najevo, že současným uměním je, se nachází v tak nicotném stavu, že člověku, jenž se nechce úplně sociálně pohřbít, nezbývá než předstírat a klamat. Předstírat a klamat, že ho to zajímá, že ho to pořád ještě nějak přitahuje, dokonce obohacuje. Ve skutečnosti ho to nudí a otravuje, nebo přinejlepším nechává lhostejným, ale nechce se k tomu přiznat. Ví, že dát to najevo je něco jako malá sebevražda, něco jako přiznání, že je u konce se silami, že ztratil přehled.

Jiří Peňás