Brzy po ustavení Fialova kabinetu si nejmenovaný politik ODS vydechl, jak je zpětně rád, že před volbami nevyšlo jednání o volebním spojenectví se STANem. Ukazuje se prý, že to bude nejšíbrovštější článek pětikoalice. To bylo pozoruhodné vzhledem k tomu, že onen politik se o alianci se starosty předtím osobně zasazoval, hlavně proto, že STAN je ideově nevyhraněný, zatímco zbylí dva zájemci na „pravici“ – topka a lidovci – budou do spojenectví vnášet pokrokářství a euronadšenectví.

Dopadlo to napůl. I STAN v pětikoalici působí jednoznačně jako pokrokářský vektor, který spolu s Piráty tu prosadí matku radikální inkluze ve školách Kláru Laurenčíkovou na místo vládní zmocněnkyně pro lidská práva, tu předkládá manželství pro všechny. Ale potvrdilo se, že STAN je půl roku po inauguraci vlády problémová značka. Posledním padlým z jeho předáků je ministr školství Petr Gazdík, provinivší se blízkou známostí a snad i společnou dovolenou se zlínským podnikatelem Michalem Redlem. Tento kumpán Radovana Krejčíře patří ke skupině obžalovaných, kteří podle policie a Vrchního státního zastupitelství v Praze vytvořili zločinné spolčení, aby pod krytím náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN, jak jinak) tunelovali Dopravní podnik hlavního města.

I tuto kauzu provázejí okamžité úniky z policejního spisu do médií. Je dobře, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který si na mediální praktiky orgánů stěžoval už za Nečase, dává najevo znepokojení i tentokrát. Po všech otřesných zkušenostech s prací policie a státních zástupců nesmíme k jejich únikům a ke způsobům už nikdy přistupovat nekriticky. Od Blažka by se to každopádně nemělo hodnotit jako zastrašování. Zásadní je, že přestože STAN drží ministerstvo vnitra, zásah pro hnutí krajně nepříjemný a možná smrtící ani ministr vnitra Vít Rakušan nepřekazil, asi o něm vůbec nevěděl.

Že Andrej Babiš požaduje i Rakušanovu demisi, je pochopitelné vzhledem k tomu, že Rakušan a STAN dosud vystupovali jako Rychlé šípy české politiky. Ale tady má předseda vlády Petr Fiala prostě pravdu s upozorněním, že Gazdík rezignuje, aniž by ho policie vyšetřovala, natož obvinila. A že to od Gazdíka je „čestné řešení, na něž jsme poslední léta nebyli ve vysoké politice zvyklí“.

Bohužel je dnes lepší politická kultura tím hlavním, kde se Fiala od Babiše liší, a politickou kulturou se bohužel nikdo nenají. Pořádný manévrovací prostor skýtá premiérům České republiky ještě přerozdělování, kam můžeme zařadit rozpočet a v jistém smyslu i korupci, respektive boj s ní. Ale stát za Fialy o moc odlišně hospodařit nechce. V rozpočtovém výhledu na léta 2023 až 2025 ministr financí zachoval úroveň babišovských deficitů z pandemie, celkem nás za tři roky plánuje zadlužit o další 1,2 bilionu korun.

Změna se nerýsuje ani ve vztahu k Evropské unii. Babiš občas docela výstižně analyzoval a před domácím publikem neváhal ztrhat unijní zákony, aby pak pro ně v Bruselu hlasoval. Fiala nevzbuzuje falešné naděje, čehož dosahuje tím, že na zásadní zprávy z EU téměř nereaguje. Jen za poslední dobu tu máme útoky z Evropského parlamentu jednak na klasická auta, jednak na jádro a plyn. Nedaleko před schválením je výrazně přísnější norma Euro 7, která může přivodit konec spalovacích motorů a tím i lidové mobility mnohem dřív než v roce 2035. Uprostřed energetické krize tu máme neuvěřitelné lpění na systému emisních povolenek ETS. Fialova vláda v těch bodech většinou přijala dobré, zamítavé stanovisko. Ale skoro to utajuje, v EU nebouchá do stolu, nekřičí veřejně, že to je atentát na náš životní styl a ekonomiku, který si nenecháme líbit. Nevyjadřuje se a nic pak neprosadí.

Stejně nevýbojná je i doma vůči ČEZ, který českou elektřinu prodává domácím zákazníkům za německou cenu. Není únosné, aby 31 procent soukromých akcionářů s managementem rozhodovalo proti vůli 69procentního vlastníka, jímž je vláda.

Vylučovací metodou dojdeme k závěru, že zvyšování politické kultury se přirozeně muselo stát hlavní pracovní náplní garnitury, která se o obsah politiky nechává připravit. Je to lepší než gubernie, kde se navíc ještě beztrestně krade, ale jen o to kradení.