ČEŠI A RUSKO

„Putin posílil demokratickou Evropu.“ Češi se kvůli invazi přiklánějí k Západu

ČEŠI A RUSKO
„Putin posílil demokratickou Evropu.“ Češi se kvůli invazi přiklánějí k Západu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Po ruské invazi na Ukrajinu se Češi ještě víc přiklonili k demokratické Evropě a západní civilizaci. Průzkum expertů z Psychologického ústavu Akademie věd (AV) ČR a Masarykovy univerzity v Brně ukázal, že postoje respondentů k východní kultuře a civilizaci se nezhoršily, ještě víc ale ochladly dosavadní už tak převážně negativní postoje vůči Rusům v České republice, uvedli autoři studie ve čtvrteční tiskové zprávě.

„Výsledky ukazují, že po ruské invazi sice pocit sounáležitosti s Východem zůstal stejný, ale významně zesílila identifikace se Západem a ještě více zesílilo ztotožnění s demokratickou Evropou. Tento posun mohl být způsoben i jinými faktory, ale nabízí se předpoklad, že invazí ruský prezident (Vladimir Putin) posílil demokratickou Evropu,“ konstatovali.

Zatímco před ruským vpádem do sousední země se se Západem identifikovalo 43 procent dotázaných, po začátku bojů se tento podíl zvýšil o deset procentních bodů. Příklon k demokratické Evropě vyjádřilo před invazí 56 procent občanů, po ní to bylo 69 procent. Vztah Čechů k východní civilizaci přitom válka na Ukrajině výrazně nezměnila.

Typické reakce české veřejnosti na ruský útok byly soucit, obdiv k odvaze Ukrajinců či vztek, až po nich následovaly pocity jako je bezmoc, strach či úzkost. Většina účastníků průzkumu začala také záhy po invazi Ukrajincům pomáhat – 46 procent přispělo finančně, čtvrtina pomohla nějakou činností, například dary či dobrovolnictvím, šest procent lidí se zúčastnilo demonstrace.

Jasná většina respondentů souhlasila i s rozmanitými programy další pomoci. Víc než tři čtvrtiny dotázaných souhlasily s humanitární pomocí, pro pomoc uprchlíkům byly více než dvě třetiny Čechů, se zbrojní pomocí souhlasila mírně nadpoloviční většina.

Průzkum se ve spolupráci s agenturou Median uskutečnil od 4. do 14. března mezi 1022 respondenty.

,

21. dubna 2022