Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev slíbil EU dodávky ropy a plynu. „Kazachstán je připraven využít svůj uhlovodíkový potenciál ke stabilizaci situace na světových a evropských trzích,“ citovala Tokajeva jeho tisková služba po pondělním telefonátu s předsedou Rady EU Charlesem Michelem.

Kazachstán by mohl vytvořit jakousi „nárazníkovou zónu“, která by kompenzovala nerovnováhu v distribuci energie mezi východem a západem a severem a jihem, uvedl. Tokajev v této souvislosti vyzval EU, aby rozšířila alternativní přepravní koridory a to i přes Kaspické moře. To by umožnilo dodávat suroviny do Evropy mimo Rusko.

🇰🇿🇪🇺 #July4th phone call between President Tokayev & @eucopresident Michel: #Kazakhstan's role as a buffer market of the continent & its potential to secure energy supplies, the development of the Middle Corridor, cooperation for Afghanistan & many other issues covered. https://t.co/71T9AOjqkn

— Kazakh🇰🇿 Embassy in Brussels (@KazBrussels) July 4, 2022

Tokajev připomněl, že Kazachstán je první zemí střední Asie, která podepsala Dohodu o rozšířeném partnerství a spolupráci s Evropskou unií. "Tím se naše vztahy dostaly na novou úroveň," řekl. Poukázal rovněž na to, že Kazachstán se zavázal rozvíjet stabilní vztahy s Evropskou unií, která je považována za největšího obchodního partnera Kazachstánu.

Omezení exportu

Jak si kromě budování ropovodů a plynovodů do Evropy export představuje, zpráva nesděluje. I když Tokajev nabízí EU plyn a ropu, sám v současnosti plynu moc na domácím trhu nemá. Počátkem června totiž kazašský prezident nařídil své vládě, aby zajistila zvýšení domácího prodeje zemního plynu o 2 miliardy metrů krychlových ročně na úkor exportu s cílem snížit spotřebu uhlí. Jak uvedla tehdy agentura Reuters nebylo jasné, zda tento krok ovlivní dodávky do Číny, hlavního odběratele kazašského plynu, nebo do Ruska, a kdy přesně vstoupí v platnost. Tokajev dal úředníkům pokyn, že dodatečné prodeje musí pocházet z obřího ropného a plynového pole Tengiz, kde těží americký Chevron.

Vývoz kazašského plynu od roku 2020 klesá, nejprve kvůli propadu čínské poptávky a poté kvůli rostoucí místní spotřebě. V loňském roce Kazachstán přepravil potrubím 6 miliard m3 plynu do Číny a miliardu m3 do Ruska. Bývalá sovětská republika chce reformovat svůj energetický průmysl s převahou uhlí a považuje plyn za nejlepší krátkodobou náhradu.

Německý deník Handelsblatt k telefonátu připomíná, že Kazachstán bohatý na surovinové zdroje je součástí Euroasijské hospodářské unie ovládané Ruskem a vojenského bloku Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Jednotky CSTO pod vedením ruské armády byly po nepokojích začátkem tohoto roku povolány do Kazachstánu a pomohly politickému vedení stabilizovat situaci, kdy údajně hrozil puč proti Tokajevovi, který není ve funkci dlouho. V Kazachstánu však panují také obavy z vlivu Moskvy. Kazaši se obávají územních nároků Rusů na severu jejich země. Tokajev ale začíná uplatňovat daleko nezávislejší politiku na Moskvě než jeho dlouholetý předchůdce Nursultan Nazarbajev, jehož klan nyní Tokajev odstraňuje od moci. Nedávno Tokajev označil v přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina separatistické lidové republiky na Donbase za „kvazistáty“ a odmítl uznat jejich suverenitu.