KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ

Proč máme málo vakcín

KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ
Proč máme málo vakcín

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Statistiky počtu očkovaných jsou jednoznačné a neúprosné. S obrovským náskokem vede Izrael následovaný Velkou Británií, Spojenými státy – nechme teď stranou, Bahrajnem. Země Evropské unie s velkým odstupem zaostávají. A ve všech se pořád dokola točí otázka proč. Je to neschopnost zorganizovat velkokapacitní očkovací centra, jaká vidíme na fotkách z Izraele, který už má naočkováno 1,5 ze svých 8,9 milionu obyvatel? Němci ta velkokapacitní centra měli po celé zemi připravena dlouho dopředu. Jenže teď v nich není čím očkovat.

Francie patří v očkování k vůbec nejhorším na světě. Pár stovek za den zaostává i za Českou republikou s Babišovým očkovacím chaosem. Prezident Emmanuel Macron bouchá do stolu a zuří. Vykřikuje, že proti izraelskému sprintu francouzský přístup k očkování připomíná lenivou promenádu.

Německá média – renomovaný týdeník Der Spiegel a vlivný bulvární deník Bild – v dost podrobných investigativních testech rozebírají, jak se německý ministr zdravotnictví Spahn chystal na očkovací ofenzivu. A pak přišla kancléřka Angela Merkelová. Řekla, že chce za každou cenu zabránit „očkovacímu nacionalismu“ a že se bude společně nakupovat přes Evropskou unii.

Evropská komise se úkolu ujala s byrokratickým nasazením. Místo aby jako akční bystrý obchodník sledovala vývoj vakcín jednotlivých firem a pružně reagovala, těžkopádně diverzifikovala. Od každého objednala trochu. Bez ohledu na to, v jaké fázi vývoje jeho vakcína byla. Takže od americké firmu Pfizer a německé společnosti BioNTech, jejichž vakcína je v této chvíli jedinou schválenou v EU, objednala pozdě a jen 300 milionů dávek.

Stejné množství objednala pod lobbistickým tlakem Paříže od francouzské firmy Sanofi. Ta sama přiznává, že její vakcína nebude na trhu dřív než koncem letošního roku.

A nejde jen o nepružné evropské obchodníky, kteří zjevně sledovali spoustu vedlejších zájmů než samotný trh s vakcínou. Pomalý je i evropský regulátor EMA. I první vakcínu Pfizer /BioNTech schválil až jako poslední. Po Británii, Americe, Izraeli, Kanadě, Austrálii. Zatímco Amerika a Izrael už mají schválenou další vakcínu od americké Moderny, Evropa stále otálí. Prý kvůli nedostatku kapacit. Britové už odsouhlasili i vakcínu AstraZeneca. Všude jinde mají mnohem víc očkovacích možností než Evropa. A také mají mnohem více objednáno. Chovali se jako bystří obchodníci, kteří třeba i riskují, ale uvědomují si, že ten risk se prostě teď víc než vyplácí.

Každý den lockdownu, v němž zjevně Západ podle posledního vývoje bude trčet až do vakcín, stojí v Česku čtyři miliardy korun.

Každý den, než budeme mít naočkovány alespoň všechny ohrožené, je nesmírně drahý. To si přesně uvědomuje Izrael. Ten vložil do včasného nákupu vakcíny a přípravy očkování všechnu energii. Riskoval, když objednával u těch, kdo ještě neměli dokončený vývoj. U Pfizeru nakupoval v červnu, Evropská unie v listopadu. A neváhal přeplácet. Podle Spiegelu platí Evropská unie za jednu dávku Pfizeru 12 dolarů, Izrael 30 dolarů. Proto mu Pfizer rád přednostně prodává. Izrael ví, že se to vyplácí. „I kdybychom otevřeli ekonomiku o jeden týden dříve, stálo by to za to,“ říká ministr zdravotnictví Juli Eldestein.

I šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už před Vánocemi správně tvrdila, že každý den rozhoduje. Jenže instituce, které velí, se podle toho nechovala.

Klíčovou otázkou ve všech evropských zemích teď je, proč je nedostatek vakcín. Není důležitější téma. U nás je potřeba detailně rozebírat, za co je zodpovědný babišovský chaos, v němž nebylo možné zorganizovat velká vakcinační centra v izraelském stylu, a za co selhání Evropské unie při nákupu vakcín.

6. ledna 2021