Ukrajinská válka tíživě zasahuje evropské ekonomiky a prohlubuje problémy tuzemských firem a podnikatelů. Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU, proti čemuž se snaží zasahovat centrální banka zvyšováním úroků. Ty už nyní máme nejvyšší mezi členskými státy. Firmy se dalšího růstu obávají, úvěry se jim totiž citelně prodražují a jejich byznys na to silně doplácí. Ekonomové však upozorňují, že riziko vysokých sazeb existovalo již dlouho a každý měl šanci se proti nim zajistit. V rámci zachování tržního prostředí by tak stát zasahovat neměl.

Podle slov viceguvernéra ČNB Marka Mory vzroste letos hlavní úroková sazba citelně nad úroveň pěti procent. To se přitom dosud považovalo za pomyslný strop a předpokládalo se, že bankéři budou poté inflaci tlumit spíše dalším prodejem části výnosů ze svých devizových rezerv.

„Boj proti inflaci prostřednictvím prodeje části rezerv je přijatelnější pro české firmy a podnikatele. Ti si již delší dobu stěžují, že přílišné zvyšování základní sazby může zadusit jejich byznys, neboť ruku v ruce s ním roste například úročení firemních úvěrů, takže se zhoršuje dostupnost financování třeba nových investic,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Že by nyní místo silnějšího zvyšování úrokových sazeb měla centrální banka prodávat výnosy z devizových rezerv a později i zmenšovat samotné devizové rezervy, si myslí i ekonom společnosti Capitalinked Radim Dohnal.

„Centrální banka by takto měla kurz držet pod 25 korun za euro. Nižší devizové rezervy také umenší stres z jejich investic a posílí jediný cíl měnové politiky ČNB, tedy cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky, uvádí se v zákoně. Tím je jasně řečeno, že růst sazeb (či jiné kroky ČNB) může vést ke zpomalení hospodářského růstu i jeho poklesu. Zákon a vláda práva je myslím nadevše,“ uvedl Dohnal pro deník Echo24.

Vyšší úrokové sazby mnoha společnostem způsobí zásadní problémy, k žádnému kompenzování by však docházet nemělo. „Může se stát, že vyšší úrokové sazby přinesou zásadní problémy pro některé společnosti. Pokud máme a chceme zachovat tržní ekonomiku a odpovědné podnikatele, pak stát pomáhat nesmí. O riziku růstu sazeb se vede debata tři roky, každý měl nějakou šanci se zajistit, například úrokovými swapy, vydáním dluhopisů nebo zadlužením se v eurech. Kdo to neudělal podobně jako třeba u energií, musí za svoje chybná nebo neučiněná rozhodnutí nést odpovědnost sám. Podobně bychom neměli pomáhat těm, co nyní prodělají v Rusku. A kteří před tím nejspíše pohádkově vydělali,“ domnívá se Dohnal.

Česko má v rámci unie jednu z nejvyšších inflací. Je třetí nejvyšší po Estonsku a Litvě, kde překračuje 14 procent. Úroková sazba je v Česku nejvyšší ze všech států EU. Například sousední Slováci mají úroky stále na nule. Nulovou sazbu mají také Německo a Francie.

„Trh predikuje, že brzy budou vyšší sazby v Maďarsku a později i v Polsku. Pokud by neexistovalo euro, pak v tuto dobu byly pravděpodobně sazby v Řecku, Portugalsku a Itálii ještě vyšší. I to je náklad samostatné měny a samostatné měnové politiky. Nicméně podle mě výhody samostatné měny převažují,“ říká Dohnal.

Optimalizujeme čerpání úvěrů, hlásí Agrofert

Obsluha dluhu se zdražuje i některým velkým společnostem jako je holding Agrofert ze svěřenských fondů expremiéra Andreje Babiše (ANO). Koncern sice loni měl dluhy u bank snižovat, přesto se nyní s placením vysokých úroků potýká.

„Růst základní úrokové sazby centrální banky se pochopitelně promítá do zvyšujících se úrokových sazeb, které platí podniky včetně koncernu Agrofert. Snažíme se proto tento dopad minimalizovat například optimalizací čerpání úvěrů či změnou jejich měnové skladby,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

Například na byznys jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského a jeho energetický holding EPH naopak navyšování úroků příliš nedopadá. „V Česku nemáme téměř nic, nemáme korunové úvěry, většina našich aktiv je v zahraničí, takže úvěrujeme téměř výhradně v eurech. Myslím, že v Česku máme maximálně kolem tří procent aktiv. Firmy zadlužené v tuzemsku ale zcela evidentně problémy mají,“ řekl deníku Echo24 mluvčí EPH Daniel Častvaj.

„Co se týče tranzitu plynu, máme podíl u slovenského přepravce Eustream. Plyn sice fyzicky teče, došlo však ke zhoršení našeho ratingu. Tady je tedy mírná opatrnost na místě. Na druhou stranu, tím, jak rostou ceny elektrické energie, rostou i naše příjmy v oblasti výroby elektřiny, což je druhá polovina byznysu EPH. Ty dva vlivy se tedy vlastně vzájemně negují,“ dodal Častvaj.