Světová média se shodují v závěru, že v prezidentských volbách v České republice, v nichž zvítězila dosavadní hlava státu Miloš Zeman, vyhrál populismus a proruské směřování země.

O těsném vítězství „proruského a protiimigračního“ politika referovalo zpravodajství BBC. Zemanovo vítězství považuje agentura Reuters za „tiché uznání Zemanova tvrdého postoje proti přistěhovalectví a jeho dvoření se Rusku a Číně“.

Agentura DPA konstatovala, že Zeman zvítězil s „protipřistěhovaleckou kampaní“. Podle ní šlo o „velmi emocionální volbu mezi politickým veteránem a akademickým outsiderem“. Agentura rovněž připomíná, že Zemanova předvolební kampaně byla postavena na protiimigrační rétorice a vyhranění se proti údajnému vítání migrantů podobnému tomu v Německu.

Postavit proti úřadujícímu českému prezidentovi Miloši Zemanovi pouze „antizemana“ nestačí na jeho úspěch, Zeman dokázal zvítězit nad Jiřím Drahošem a obhájit post hlavy státu na další funkční období i díky svým politickým zkušenostem, uvedla slovenská média. Podle listu Denník N se Česko posouvá k Polsku a Maďarsku a Slovensko zůstává ve střední Evropě ostrovem proevropské orientace.

Podle agentury AP Zeman, který „rozdělil svůj národ proruským postojem, podporou užších vztahů s Čínou a silnou protiimigrační a protiislámskou rétorikou využil rozšířeného strachu z migrace mezi Čechy a pracoval na tom, aby vylíčil Drahoše jako někoho, kdo by uvítal migranty“. Podle agentury AFP soupeření „dvou radikálně odlišných kandidátů polarizovalo českou společnost zejména v otázce přistěhovalectví a směřování zahraniční politiky země“.

Podle agentury APA Zeman svým vítězstvím prokázal, že je pořád „bystrým politikem a stratégem“. Vyhrál, i když většina protikandidátů vyloučených v prvním kole podpořila jeho soupeře.

Americký list The New York Times napsal, že voliči rozhodli se přidržet Zemana i jeho populismu, který se často vyznačoval svou sžíravostí a cejchováním, což vedlo k nelibosti vůči muslimským přistěhovalcům a narušoval vztah země k jeho spojencům na Západě.

Web televize CBS News jako další americká média připomíná, že Zeman byl jedním z málo evropských lídrů, kteří podpořili Donalda Trumpa na zvolení americkým prezidentem. Uvádí, že Zeman je považován za „vedoucí proruský hlas“ v politice EU. Podle The Wall Street Journal vyhrál politik, který zdůrazňuje důležitost vztahů s Moskvou.

Britský list Financial Times s odvoláním na analytiky uvádí, že především Zemanova větší politická zkušenost hrála klíčovou roli v jeho konečném vítězství. Další britský deník The Guardian označil výsledky českých voleb za vítězství pro protiimigrační a krajně pravicové síly v zemi, což může potenciálně obrátit českou politiku protizápadním směrem. Podle britského deníku The Daily Telegraph je Zemanovo vítězství „ránou pro Čechy, kteří doufali, že jejich země přijme proevropskou linii“.

Populista zůstává prezidentem, napsal server německého deníku Süddeutsche Zeitung. Výsledek hlasování, který bude mít dopady na utváření nové české vlády, považuje přitom za překvapivý. Nejčtenější německý deník Bild přišel s titulkem: „Putinův přítel vyhrál volby v Česku“. V Miloši Zemanovi se znovu prosadil politik starých elit, konstatuje německá televize ARD.

Podle americko-evropského webu Politico jde o výsledek, který bude pravděpodobně považován za špatnou zprávu v Bruselu. Web televize CBS News jako další americká média připomíná, že Zeman byl jedním z málo evropských lídrů, kteří podpořili Donalda Trumpa na zvolení americkým prezidentem.

Pro italský list La Repubblica, který častuje Zemana přívlastky „rusofil“, „nacionální populista“ a „xenofob“, jde o vážnou porážku „evropanství ve střední a východní Evropě“. Španělský deník El País považuje Zemanovo vítězství za prohloubení příkopu mezi Bruselem a „východním blokem“.

Ruská agentura TASS se při informování o Zemanově vítězství se zaměřila na to, že proti stávajícímu prezidentovi hlasovala většina voličů v Praze a jejím okolí, zatímco zbytek republiky podpořil současného pána Pražského hradu. List Izvestija připomíná, že je Zeman „známý svým přátelským přístupem k Ruské federaci“. „Opakovaně hovořil o zlepšení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií a o zrušení protiruských sankcí,“ dodává.