POMOC S DRAHÝMI ENERGIEMI

Miliardy z rozpočtu za energie lidi v zimě nespasí. Chystá se ale přelomový plán

POMOC S DRAHÝMI ENERGIEMI
Miliardy z rozpočtu za energie lidi v zimě nespasí. Chystá se ale přelomový plán

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Bude to šok, ale nenecháme vás padnout. Tak ve svém projevu k národu hovořil ve středu premiér Petr Fiala (ODS) o energetické krizi, kdy mnozí lidé už od minulého podzimu opravdu velký šok kvůli enormně vysokých cenám energií zažívají. Fialovo vystoupení přišlo ve stejný den, kdy vláda měla po téměř půl roce konečně občanům představit, jakou pomoc mohou čekat, až udeří nadcházející velmi obávaná topná sezóna. Ačkoliv vláda podrobnosti okolo tzv. úsporného tarifu stále drží v tajnosti, ukazuje se, že první plošná pomoc půjde do řádu tisíců, což ve výsledku pro domácnosti velká úleva nebude a stát přitom odčerpá další desítky miliard z rozpočtu. Na pozadí toho se ovšem zřejmě chystá přelomový krok zestátnění společnosti ČEZ, což by státu umožnilo přímo určovat, za kolik se bude elektřina prodávat.

Že se zálohami na energie budou mít velmi brzy problém i domácnosti s běžnými příjmy, tedy ne jen ty nízkopříjmové, dokazuje i analýza o vývoji cen energií, kterou si nechal vypracovat resort průmyslu v čele s ministrem Jozefem Síkelou ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem. A podle modelu se mají ceny elektřiny zvýšit oproti loňskému říjnu meziročně o téměř 90 procent, u plynu pak téměř o 60 procent. A to jen pokud se předpokládá, že současné vekoobchodní ceny se ustálí.

Zvýšení cen by se mělo podle odhadu dotknout do konce letošního roku zhruba pěti milionů odběratelů elektřiny z celkových 6,2 milionu, a zhruba 2,5 milionu odběratelů plynu z celkových 2,8 milionu. Analýzu si Síkelovo ministerstvo nechalo zpracovat právě kvůli jasnější představě, kolik bude nutné na pomoc s energiemi z rozpočtu vydat.

Zapomněli na Green deal

Jak Fiala, tak Síkela také označili za hlavní důvod drasticky rostoucích cen energií válku rozpoutanou Vladimirem Putinem. Nezmínili ovšem, že do vysokých cen pro domácnosti i firmy se silně propisují i zelené regulace jako jsou velmi drahé emisní povolenky či zvýhodňování obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny. Právě poplatek za obnovitelné zdroje, který téměř z poloviny platí lidé ve svých fakturách, se vláda konečně odhodlala od října na celý rok zrušit. A to domácnostem i firmám. Za jednu MWh odebrané elektřiny lidé platí na poplatku zhruba 500 korun. Při obvyklé průměrné roční spotřebě domácnosti se tak na odpuštění poplatku může ušetřit přibližně tisíc korun.

Stěžejní „úlevu“ lidem má od podzimu poskytnout tzv. úsporný tarif, který má elektřinu i plyn částečně zlevnit plošně všem. Ačkoliv se čekalo, že budou po více než čtyřech měsících známy přesné podrobnosti, ministr Síkela pouze přesněji nastínil, jak bude tarif fungovat. Výše slevy bude definitivně stanovena až nařízením, které musí posvětit vláda.

Podle Síkely mohou domácnosti, které elektřinou svítí, topí nebo vaří, od státu například dostat jednorázovou podporu 11 tisíc korun. Obdobnou slevu dostanou domácnosti, které svítí elektřinou a topí plynem. Slevu dostane automaticky každá domácnost, nebude o ni muset žádat a projeví se na jejím vyúčtování.

Na pomoc půjde 66 miliard

I když je rozpočet napjatý a vláda plánuje na příští roky vysoké schodky, chce na pomoc s energiemi vydat 66 miliard, což je vyšší částka, než se původně očekávalo. „Nárůsty cen energií, jež nás čekají, budou pro mnohé šokem. Stát nemá dostatek peněz na to, aby plošně tento nárůst kompenzoval v plné výši a všem. Žádný evropský stát to nedělá. Ale všemi kroky, které jsem zmínil, říkáme zřetelně – nenecháme vás padnout,“ řekl k tomu Fiala.

Žádný stát sice v plné výši nárůst nekompenzuje, některé státy, například Francie či Slovensko, se rozhodly cenu elektřiny zastropovat, a je tak hluboko pod současnou cenou 230 eur za MWh. K tomu stát nechce vzhledem ke svému 70procentnímu podílu v polostátním ČEZ přistupovat kvůli reakci akcionářů. Kvůli nižší zastropované ceně by totiž přišli o aktuální vysoké zisky.

Jak ovšem Fiala v projevu potvrdil, kabinet se chystá toto fungování změnit a získat pod kontrolu veškerou rozhodující výrobu, tedy stěžejní elektrárny. O plánu zestátnění ČEZ psala podrobně Lenka Zlámalová ve svém komentáři. Stát by tím tak získal možnost přímo ovlivňovat cenu elektřiny, a ta by se díky v jaderných a uhelných elektrárnách mohla dramaticky snížit. Takové změny by se však promítly až za delší dobu, Fiala mluvil o dvou až pěti letech. Proto zatím jeho vláda přichází s pomocí alespoň ve formě úsporného tarifu.

Jak deník Echo24 nedávno informoval, vláda dosud mlčí o tom, zda se reálně zabývá nabídkou Pavla Tykače, který chtěl státu prodat levnější elektřinu ze svých uhelných elektráren, a na kterou by poté mohly mít nárok nejvíce zasažené domácnosti. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Týdeník Echo už před více než měsícem potvrdil, že se Tykačovou iniciativou vážně zabývá. Od té doby se ale neobjevila o Tykačově nabídce ani zmínka. Resort financí na žádný z dotazů deníku Echo24 nereagoval. Sám Tykač řekl, že z ministerstva nemá žádné zprávy.

Tykač státu nabídl, že mu prodá třetinu roční produkce za mimoburzovní cenu a uzavře kontrakt až na tři roky. Prodej mimo trh by byl pro společnost výhodný v tom, že by nemusela skládat vysoké burzovní záruky. Stát by tedy vlastně uhradil výdaje za emisní povolenky, které dnes elektřinu výrazně zdražují.

 

23. června 2022