Vypadalo to, že Karel Marx tenkrát trefil hřebík na hlavičku: „Historie se opakuje. Poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška.“ V českých podmínkách ale tahle zásada zhusta neplatí. Na frašku dojde už při „premiéře“, u „reprízy“ ovšem existuje značná šance, že stupeň fraškovitosti bude ještě vyšší. Ukazuje se to na současném dění kolem České televize, které v mnohém připomíná památnou televizní krizi na konci roku 2000. Ta měla mnohé až epickým způsobem kabaretní rysy. Vznikla tak, že Rada České televize, do které byli navoleni členové sympatizující se stranami tehdejší opoziční smlouvy, se poněkud utrhla ze řetězu.

Měla-li nějaké politické zadání, jistě nespočívalo v tom, rozpoutat tu velkou podívanou, představa byla spíš vyřídit případné změny v médiu nějak „diskrétně“ a pozvolna. Podobné je to i dnes, kdy se na půdě Rady ČT opět odehrává přepjatý tyjátr.

Odehrál se předevčírem, kdy Hana Lipovská během jednání rady za dramatických okolností (přišla do budovy ČT s policejní ochrankou) přednesla obsáhlý výklad o střetu zájmů ředitele Petra Dvořáka. Odrážel se od toho, že má pětadvacetiprocentní podíl ve firmě GOPAS, která provádí pro různé instituce včetně České televize IT školení. Během let Dvořákova ředitelování televize Gopasu za služby zaplatila 381 tisíc, Dvořák tvrdí, že šlo o zakázky, které nepodepisoval a nijak neovlivňoval, zákon nijak neporušil, na spoluvlastnictví upozornil už před nástupem do televize.

Jestli si to chce rada vyjasňovat, nic proti tomu. Právníci, které oslovil server Echo 24, tvrdí, že na základě známých informací se nedá rozhodnout, jestli ke střetu zájmů skutečně došlo, mimo jiné by podle nich bylo potřeba znát výši částky, kterou GOPAS od televize dostal zaplaceno. Hana Lipovská ve svém vystoupení zapáleně vysvětlovala, že je z principu lhostejné, o kolik peněz šlo, napovídá to, že jich asi moc nebylo.

Hana Lipovská je mezi nedávno zvolenými členy Rady ČT vskutku výraznou postavou, od svých kritiků si také dost užila, včetně komentářů osobních, urážlivých a třeba i sprostých (ti, kdo je zveřejňují, by si mimo jiné mohli uvědomit, jaké světlo svou vulgaritou vrhají na „svou věc“).

Její vystupování na radě ovšem, mírně řečeno, má svoje specifika a její zápal a píle by asi byly hodny lepší věci. Kolem toho údajného střetu zájmů ovšem vystavila až paranoidně působící konstrukci. Hraje v ní roli ledacos – GOPAS spoluvlastní Ladislav Bartoníček z PPF, které patří Televize Nova (Petr Dvořák před svým vstupem do televizního prostředí pro PPF pracoval), firma školí i státní instituce včetně ministerstva vnitra. Vyrostla z toho úplná chobotnice, zřejmě i s dopady na bezpečnost státu. Hana Lipovská svá zjištění rozeslala na různá místa včetně bezpečnostní rady státu. A část rady – podle zvukového záznamu i nahrávky neveřejné části jednání – na ten „narativ“ naskočila.

Vnucuje se dojem, že žádoucím vyústěním je odvolání Petra Dvořáka (pravděpodobně po dovolení dalších členů rady). Je ovšem otázka, kdo z politických patronů nových členů rady o to stojí. Volby budou na podzim, pokud si někdo myslí, že by mu nějaká proměna zpravodajství ČT pomohla k lepšímu výsledku, dost možná trpí iluzemi (za těch pár měsíců se toho zas tolik nestihne, pokud se někdo neodhodlá ke krokům vpravdě revolučním). Vznikne-li ale kolem televize nějaká velká bouře, může se v politice projevit docela rychle. A vláda Andreje Babiše o další válečnou frontu jistě nestojí. Rozjetá rada ji ale pro ni může zařídit, dost pochybuji, že by z toho měla radost. Jistě by jí vyhovovalo jakési pozvolné umravnění ve stylu Českého rozhlasu. Většina současné rady ale dělá vše pro to, aby kolem ČT vypukl pořádný ohňostroj a aby účelovost jejích velkými slovy podepřených snah byla co nejzjevnější.