Pomoc s drahými energiemi musí vláda podle ekonomů dobře cílit, neměla by být plošná. Nyní nesměřuje pouze k těm nejzranitelnějším. V pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News to řekli bývalá zástupkyně České republiky při Světové bance Jana Matesová a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zdražování podle Kovandy dramaticky ohrožuje zhruba 25 procent domácností.

Přestože ČR má dostatek dat o občanech, systémy českých ministerstev jsou podle Matesové nepropojené a často nepropojitelné. Vládě tak chybí jednotný informační zdroj umožňující podporu dobře zacílit. "Je důležité nějakou cestu rychle najít, aby vláda nepomáhala plošně," řekla.

Kvůli prudkému nárůstu cen energií mohou podle Kovandy "padnout" desetitisíce domácností. Kritizoval například nastavení úsporného tarifu, který má přispívat na energie i bohatým, uvedl. Navíc podle něj ministři musejí najít systémové řešení drahé elektřiny, jejíž ceny nebudou vysoké jen tuto zimu, ale dlouhá léta, upozornil. Východisko Kovanda vidí například v rozdělení energetické společnosti ČEZ na státní a soukromou část.

Vláda na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií slíbila vyhradit 66 miliard korun. Částka by se měla vztahovat na období od letošního 1. října 2022 do 30. září příštího roku. O pomoc z úsporného tarifu nebudou muset lidé žádat, měla by se automaticky projevit ve faktuře. Přesnou podobu podpory stanoví vláda v nařízení na základě návrhu ministerstva průmyslu a obchodu.

"Čím dříve se podaří zkrotit inflaci, tím dříve budou špatné časy za námi," řekla dále Matesová. Česká národní banka očekává zlepšení situace příští rok, kdy by spotřebitelské ceny mohly klesnout na 9,5 procenta.

Meziroční inflace dosáhla v červenci podle dat Českého statistického úřadu 17,5 procenta, bylo to 0,3 procentního bodu více než v červnu. Ceny elektřiny vzrostly proti červenci loňského roku o 33,6 procenta, plyn zdražil o 59,8 procenta.