německá solidarita

Německá města žádají vládu, aby mohla přijmout další migranty

německá solidarita
Německá města žádají vládu, aby mohla přijmout další migranty

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Desítky německých měst žádají vládu, aby mohly přijmout další uprchlíky, kteří nyní pobývají především v Řecku a Itálii. Mezi nimi jsou nimi například Postupim, která leží nedaleko Berlína, nebo hlavní město spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Düsseldorf. Podle zástupců měst je přijetí dalších uprchlíků jejich humanitární povinností.

„Byli bychom připraveni přijmout další migranty, kdyby nám to úřady povolily,“ uvedl v pondělí podle Deutsche Welle starosta Postupimi Mike Schubert, který je zároveň členem iniciativy „Města bezpečných přístavů“. „Momentálně Evropa spoléhá na politiku čekání, jak to dopadne. To je ale opak akce,“ dodal Schubert.

Od doby, kdy se kancléřka Angela Merkelová rozhodla nechat hranice otevřené pro více než jeden milion uprchlíků, uplynulo už zhruba pět let. Mezitím se její vláda podle odborníku zamotala do jakési smyčky, kterou chce situaci vyvažovat.

Německo přijalo právní předpisy, které usnadňují integraci žadatelů o azyl ze Sýrie a dalších zemí, zjednodušilo také postup podávání žádostí vytvořením jednotných kontaktních míst. Migrace je však v Německu nadále jedním z klíčových politických témat, na kterém staví krajně pravicové strany.

Více než stovka měst a obcí nyní po vládě požaduje speciální povolení, aby mohla okamžitě začít přijímat migranty zachráněné ze Středozemního moře, kteří nyní přebývají převážně v Řecku, Itálii či Španělsku. Iniciativa žádá, aby úřady využily část zákona o pobytu na území Německa, který umožňuje rychlé přidělování speciálních humanitárních povolení k pobytu bez legislativních kliček.

Jaká je alternativa, ptají se města

Tento krok by mohl podle zástupců iniciativy poskytnout nový impuls k obnovení záchranných iniciativ financovaných státem a reformě azylového řízení EU. „Města by v této záležitosti měla mít mnohem větší slovo,“ řekla radní města Düsseldorf pro migraci a integraci Miriam Kochová s tím, že město, v němž žije více než 600 000 obyvatel, by mělo kapacitu přijmout ještě dalších pět tisíc lidí. „Situace je naléhavá a pořád se zhoršuje, musíme se s tím co nejdřív vypořádat,“ dodala.

Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer v pondělí uvedl, že je ochotný o plánu iniciativy hovořit, konkrétní datum schůzky však podle DW ještě nebylo stanoveno. Představitelé měst se však nechali slyšet, že se s ministerstvem vnitra snažili spojit ještě před vznikem iniciativy (v červnu 2019 – pozn. red.), zatím však nedostali žádnou reálnou odpověď.

„Jaká je alternativa záchrany lidí z moře? Nechat je, ať se utopí?“ ptá se Schubert. „Počet měst a obcí, které jsou ochotné a připravené zasáhnout, se každým dnem zvyšuje,“ dodal.

Jen za rok 2019 se mělo téměř 95 000 lidí snažit dostat do Evropy přes Středozemní moře a to i přes dohodu, kterou má Evropská unie s Tureckem a Libyí, které si mají uprchlíky nechávat na svých územích. Podle zdrojů OSN mělo při této cestě přes moře zemřít 1 221 lidí. Například Norsko oznámilo, že letos přijme 600 utečenců, kteří byli nedávno evakuováni z libyjských zadržovacích středisek pro migranty do Rwandy. Severská země chce tímto krokem odradit utečence od pokusů přeplouvat Středozemní moře, a tím narušit činnost pašeráků lidí.

 

, jkr