Film se znaky tragédie, ale bez tragické síly

Invence a úsilí ve službách triviálnosti

Film se znaky tragédie, ale bez tragické síly
Invence a úsilí ve službách triviálnosti

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Americký film Nikdys nebyl (You Were Never Really Here) může posloužit jako argument kritikovi, který soudobou „artovou“ tvorbu vnímá jako hodně bezradnou (jistě, podobně jako ostatní generalizace je i tahle nespravedlivá). Snímek britské režisérky Lynne Ramsayové je velmi dobře přijímaný kritikou na loňském festivalu v Cannes, té asi nejprestižnější přehlídce vůbec, dostal dvě ceny – pro nejlepšího herce (Joaquin Phoenix) a nejlepší scénář (Lynne Ramsayová podle prózy Jonathana Amese). Ve Phoenixově případě ta cena byla navíc i oprávněná – je to výjimečný herec, který dokáže svým postavám vtisknout výjimečnou intenzitu a nebojí se na plátně vypadat a vůbec působit špatně, ošklivě. Jako kdyby byl pořád na hraně, krůček od imploze nebo naopak zběsilého výbuchu, člověk, ve kterém se vždycky něco děje. Nikdys nebyl chce od Phoenixe právě tohle, nedá se ale říct, že by ten film herci dával nějakou velkou příležitost, spíš ho sám nutně potřebuje, aby udržel alespoň zdání koherence a nějaké váhy.

Hraje Joea, traumatizovaného muže. Pro jistotu traumatizovaného hned několikrát – v dětství násilnickým otcem, později jako voják na Blízkém východě a agent FBI na mexické hranici. Je kvůli všem těm strašným zkušenostem narušený, vyžraný zevnitř – střídá netečnost s občasnými násilnickými výbuchy. Žije s nemocnou maminkou, vydělává si jako soukromé očko nebo spíš soukromý bouchač, jeho specializace je hledání ztracených holčiček. Dostane kšeft – vypátrat dcerku senátora, která má být kdesi držena a sexuálně zneužívána, a způsobit únoscům bolest. Zpočátku jde vše podle plánu, pak se to ale vymkne, což diváka jistě nepřekvapí.

Všechny tyhle informace se ale divák z filmu dozvídá velmi fragmentárně a nechronologicky, Ramsayová a kameraman Thomas Townend skládají útržkovité obrazy rozsypaného světa vnímaného rozsypaným hrdinou – často v detailech a polocelcích temných uliček a parkovišť, shonu nočního velkoměsta, procovských interiérů. Joaquin Phoenix tím vším prochází v roli muže, který ve světě je a zároveň není, nepředvídatelný a přitom jaksi nepřítomný. Mluví potichu a málo, působí jako muž na pokraji bezdomovectví s temnýma a unavenýma očima. Je mu upřímně jedno, jak vypadá, zrovna tohle si herec možná vysloveně užívá. Několikrát se film dotkne nějaké prchavé krásy, třeba ve výborné scéně, v níž se objeví název filmu. Ledacos je v něm uděláno skutečně invenčně, třeba scény, v nichž to Joe „pustí“ a páchá násilí – často ukazované z dálky nebo jen naznačené, o to však působivější. Všechny tyhle dílčí kvality a komplikované, místy až „zašifrované“ vyprávění ale nedokážou zakrýt, že v tomhle filmu vlastně o nic nejde. Tuctové historce se složitě dodává význam a naznačuje nepřítomná hloubka – častá srovnání filmu Nikdys nebyl s klasickým Taxikářem jsou naprosto nepřípadná. Nakonec má ta očividná snaha autorů až nezamýšlené důsledky – rafinované postupy sdělování vlastně jen zdůrazňují triviálnost sdělení. Dobře naaranžované „povinné“ ingredience (trauma hrdiny, sexuální zneužívání dětí), obraz světa jako špinavé a barvité stoky. Atributy umění rozvěšené na velmi předvídatelné konstrukci, chlap mává kladivem a bude rozbíjet hlavy, divák ale ví, že ty hlavy patří padouchům tak strašným, že si může dovolit trochu té radosti, až ty jejich hlavy budu rozšmelcovány. Film Ramsayové má znaky tragédie, tragickou sílu ale postrádá. 

Nikdys nebyl trpí docela paradoxním defektem – je to film, který je zároveň příliš kryptický i příliš doslovný. Pod velmi zašifrovaným povrchem tepe srdce velmi konvenční a jistým způsobem i konformní. Za tou kumulací životních katastrof a efektivně předvedené krutosti, které jsou v Nikdys nebyl zaměňovány za hloubku, může být také přesvědčení, že soudobého „lepšího diváka“ už může zasáhnout jenom něco takového. Vcelku příjemně vzrušit představou, ach, tak strašného světa někde za zdmi jeho středostavovského domova. Třeba ten film ocení – za všechnu tu „životní pravdu“ i za to, že jeho mysl přes všechnu tu na první pohled zjevnou uměleckost zas až tak nenamáhal. 

Nikdys nebyl (USA, 2017). Režie: Lynne Ramsayová. Hrají: Joaquin Phoenix, Ekaterina Samsonovová a další.

30. dubna 2018