Ministry zdravotnictví by se neměli stávat členové farmaceuticko-zdravotnického komplexu. Ani za pandemie

Zlatokopové na Palackého náměstí

Ministry zdravotnictví by se neměli stávat členové farmaceuticko-zdravotnického komplexu. Ani za pandemie
Zlatokopové na Palackého náměstí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Náš souboj s čínským virem vedl před rokem Roman Prymula, dnes na ústup viru dohlíží Petr Arenberger. Prvně jmenovaný nebyl před rokem formálně ministr zdravotnictví, pouze náměstek, ale fakticky určil politiku státu. On to byl, kdo udal tón boje s nákazou (plošné bombardování). Ministr Arenberger dnes podobně tvoří hlavní překážku snahám z mnoha segmentů společnosti, dokonce i jednotlivých ministerstev, o rychlý návrat k normálu. Tvoří ji tím, že dává oporu Mezioborové skupině pro epidemické situace (MeSES) a její pesimistické odhady a rady neustále nosí na vládu.

Prymulu s Arenbergerem spojuje jeden zajímavý kontrast – ultrahumánní politiku (jejím imperativem je záchrana života každého člověka, tedy pokud má pozitivní test na SARS-CoV-2) reprezentují muži, kteří svou kariérou před nástupem na ministerstvo připomínali zlatokopy.

O Prymulovi se to ví spíš nepřímo. Ve funkci náměstka ministra musel před rokem touto dobou skončit proto, že se Národní bezpečnostní úřad zdráhal udělit mu bezpečnostní prověrku. Ale jen šeptem lidé z resortu doplňovali, v čem spočíval Prymulův problém s NBÚ: Na účtu měl historicky velké příjmy a nedokázal je vysvětlit. Jak s tím souvisí jeho dlouholeté vedení České vakcinologické společnosti, na takové otázky nikdo nikdy neodpověděl, samozřejmě ani Prymula. A když byl pak na podzim se startem druhé vlny infekce spěšně povolán do křesla ministra, nikoho to nezajímalo. Hasiče ten, kdo jim hlásí požár, také nelustruje.

Petr Arenberger se v čele ministerstva zdravotnictví ocitl letos 7. dubna, ve chvíli, kdy už nákaza viditelně ustupovala. Navíc nás v tu chvíli od voleb dělilo pouhých šest měsíců. A navíc na rozdíl od Východočecha Prymuly Arenberger pochází z Prahy, v hlavním městě zanechal nějakou stopu, má známé a ty znají novináři. Tím také vysvětloval redaktor Seznamu, jak ho napadlo zkoumat Arenbergerovo majetkové pozadí. Z pátrání redaktora Jana Richtera vzešla pozoruhodná zjištění a ministr byl nucen zpětně doplňovat přiznání daní a majetku. Náhle je majitelem 65 nemovitostí a příjemcem 30 milionů korun vedlejších příjmů za rok 2020. Něco přes milion ročně inkasoval Arenberger pět roků dozadu od své domovské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady za pronájem prostor pro její archiv. To je klasický střet zájmů, snadno pochopitelný. Po letech různých aférek, kdy poslanci platili za pronájem své kanceláře tu sami sobě, tu manželce, případně politické straně, je v řádu věci skočit nejdřív po tomto milionu a půl. Ale větší výpovědní hodnotu má ta naprostá většina vedlejšího příjmu, která zbude po odečtení drobných (vedle pronájmu archivu třeba členství v Radě ČRo). Z oněch 28 zbývajících milionů, které si Arenberger vydělal coby lékař-živnostník, pocházejí odhadem redaktora Richtera zhruba dvě třetiny z peněz za klinické studie nových léčiv. Tyto studie pro farmaceutické firmy prováděla Arenbergerova soukromá kožní klinika. Čím víc studií získala jeho soukromá klinika, tím méně jich získala jeho státní nemocnice.

Nechci tu vůbec naznačovat, že by Arenberger nebo členové MeSES vždycky, když otevřou ústa, aby propagovali očkování teenagerů a malých dětí, tedy dvou skupin, jimž vážný průběh covidu hrozí asi tak často jako vážné vedlejší následky po vakcíně, vědomě přihrávali farmaceutickému průmyslu. Nepodsouvám Arenbergerovi ani Prymulovi, že jsou podplaceni Pfizerem, když dnes veřejnost chystají na nutnost přeočkovávat se proti koronaviru rok co rok. Jde tu jen o elementární důvěryhodnost. V posledních týdnech například Petr Arenberger a jednotlivci z MeSES avizují, že plošně testovat ve školách se bude i na podzim. Vzniká kolem toho zajímavá debata, skupina dvanácti lékařů – včetně Pavla Koláře a Jana Pirka – plošné testy v dané epidemické situaci považuje za hloupost obecně a ve školách zvlášť. Lékařští disidenti spočítali, že dnes vyjde „odchyt“ jednoho pozitivního žáka při plošném testování na 250 tisíc korun. Kdo bude v podobných sporech věřit ministru Arenbergerovi a obecně lidem, kteří zbohatli na pomezí farmaceutického průmyslu a zdravotnictví?