Výpisky z deníků, časopisů a knih

Ostřelování dobrými radami

Výpisky z deníků, časopisů a knih
Ostřelování dobrými radami

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V posledních dnech média přišla s řadou rad, jak čelit vedru, inflaci a dalším hybridním hrozbám. Jednou z metod je rozptýlit se něčím, co s nimi vůbec nesouvisí. Například se vrátit ke staršímu článku oblíbeného blogera Scotta Alexandera. Ten získal pozoruhodný populační vzorek: požádal své pravidelné čtenáře o vyplnění obšírného dotazníku. Kolem jeho blogu existuje taková komunita, že to mělo smysl, vyhovělo mu osm tisíc lidí.

Alexanderův světonázor někdy bývá charakterizován nálepkou „racionální altruismus“, ale to nám moc nepomůže. Řekněme, že jeho blog přitahuje lidi, kterým nečiní potíže uvažovat v abstrakcích. Nezajímá je každodenní politika, ale dlouhodobá ano. Ideologicky mezi nimi asi převažují libertariáni, ale najdou se mezi nimi příznivci různých ideologií s výjimkou woke progresivistů. 37 procent jich má magisterský titul nebo Ph.D., 41 procent jich dělá do programování. Jeho diskutéři občas zmiňují, že jsou tzv. neurodivergentní. Každopádně je to vyhraněné prostředí.

Alexander ze svého vzorku vytáhl poznatek naprosto typický svou nevyzpytatelností. Čtou ho prvorození sourozenci. „Mezi čtenáři, kteří mají právě jednoho sourozence, jich je 72 procent starším dítětem v rodině,“ uvádí, zatímco náhodná pravděpodobnost by byla 50 procent. Dalším šťouráním v datech ještě zjistil, že s věkovým odstupem sourozenců efekt klesá a že je sociální, ne biologický (u adoptivních dětí funguje stejně).

Co z toho činí něco víc než zajímavost pofiderního významu, jakými nás rády obšťastňují zvídavé děti? Že by nic takového nemělo existovat. Jak Alexander uvádí, konsenzus současné psychologické vědy je, že žádné významné osobnostní rozdíly mezi prvorozenými a dalšími sourozenci neexistují.

Zjevně existují, ale vědci se na ně neuměli zeptat. Věda je často prezentována jako stroj na pravdu, k jehož obsluze se dostanete tak, že vystudujete. Ale jejím základem je pořád tajemná schopnost, kterou nelze naučit – schopnost klást otázky.

Rozptylovat se ale nevydržíme dlouho, protože lidí ochotných rozdávat rady máme přebytek a nepočkají. Můžeme je hierarchicky roztřídit. V kategorii influencerů na sociálních sítích si jedna dáma zadělala na popularitu, když doporučila čelit inflaci tím, že si nemáte kupovat strouhaný sýr a jíst v kavárnách dortíky. Dáma o sobě uvádí, že má na starosti komunikaci francouzského velvyslanectví; jak vidíme, PR škola Marie Antoinetty stále žije.

V kategorii profesionálních médií web Seznam Zprávy přinesl text s ukázkovým titulkem „Chcete zpomalit vlny veder v Česku? Zakažte si auto a maso“.

Článek je střízlivější, než titulek slibuje. Vystříhává se propagace jedení brouků a červů a soustřeďuje se hlavně na plýtvání vodou, jejíž nedostatek je leckde bezprostřední problém. Třeba bez antitechnologického fanatismu uvádí, že myčka nádobí je šetrnější než ruční mytí. Typické ovšem je, že citovaní experti doporučují věci, u nichž máme podezření, že je z ideologicko-morálních důvodů chtěli dávno před suchem a globálním oteplováním, jako hromadnou dopravu a vegetariánství. Hlavním problémem těch rad je, že musíte být bohatí. Myčka, úsporná pračka, úsporná sprchová hlavice, úsporné splachovadlo, nakupování na farmářských trzích, solární panely, tepelné čerpadlo… ono se to nasčítá.

Vědci ze státem financovaných institucí taky opakovaně doporučují „tlačit na politiky“. Takové „oddělení společenského rozměru globální změny CzechGlobe“ zní jako dost vědecká indoktrinační jednotka.

Radit se nám rozhodli i velvyslanci Německa, Francie, Itálie a Španělska, kteří se v komentáři pro Právo vložili do diskuse o výuce druhého cizího jazyka na školách. Protože, jak říkají, jde o jejich jazyky. Dobře, jsou to velké jazyky s bohatou kulturou, nemá cenu to srovnávat s tím, jak by vyzněla řekněme iniciativa diplomatů zemí V4, aby se západoevropské děti učily aspoň jeden východoevropský jazyk. Ale opravdu ti diplomaté stále žijí v tom, že připomínat zde svou nadřazenost je plodný přístup? Neporadila jim to ta dáma, co doporučuje kupovat eidam v bločku?

 

28. července 2022