partie na primě

Zdanění restitucí byla chyba, uznal Onderka. Komunistům rozšlápli bábovičku

partie na primě
Zdanění restitucí byla chyba, uznal Onderka. Komunistům rozšlápli bábovičku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Daň z církevních restitucí měla údajně státní kase přinést až 380 milionů ročně. Návrh zákona prošel Poslaneckou sněmovnou, ale narazil u Ústavního soudu (ÚS), který rozhodl, že je v rozporu se základními principy právního státu. První místopředseda vládní ČSSD Roman Onderka v pořadu Partie na Primě uvedl, že to byla chyba a že rozhodnutí ÚS plně respektuje. Jeho strana přitom zdanění církví podpořila, sám Onderka se hlasování zdržel.

„Respektuji rozhodnutí Ústavního soudu. Jsou záležitosti, které už historicky vyvolávají určitě animozity. Vláda, sněmovna i Senát mohou udělat chybu, tohle byla jedna z nich. Zákon byl z pera KSČM, jejíž poslanci se nyní chovají, jako by jim někdo rozšlápl bábovička a oni si šli stěžovat učitelce,“ uvedl Onderka v narážce na vyjádření předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika, že rozhodnutí ÚS budou rozporovat u evropských institucí.

Podle předsedy ODS Petra Fialy se vláda i poslanci dopustili hanebnosti už tím, že návrh zákona sněmovnou prošel. „Nápravu křivdy chtěla vláda zdanit, čímž by se dopustila další křivdy,“ uvedl Fiala. „Dokonce i některé vládní resorty včetně ministerstva kultury dávaly najevo, že to není v pořádku. Ústavní soud rozhodl, že návrh zákona je porušením základních principů demokratického státu a použil velice silná slova,“ dodal Fiala. „Chování komunistů je neuvěřitelné. Pokud ÚS rozhodne tímto způsobem, měl by zákonodárce sklapnout a rozhodnutí respektovat,“ dodal na adresu KSČM.

Zákon o zdanění finančních náhrad, které stát vyplácí církvím za komunisty zabavený majetek po roce 1948 schválili poslanci definitivně letos v dubnu poté, co přehlasovali senátní veto. Pro návrh hlasovalo 113 poslanců (SPD, KSČM, ANO, ČSSD a dva nezařazení). Roman Onderka (ČSSD) se během hlasování zdržel. Proti bylo celkem 57 poslanců z opozičních stran. K přehlasování veta bylo třeba alespoň 101 hlasů.

Fiala: Zálohové výživné? Nový systém je nesmyl

Dalším kontroverzním tématem posledních dní je takzvané zálohované výživné. To by mohlo být od roku 2021. Dle věku dítěte by činilo 15 až 25 procent průměrné mzdy, stát by peníze následně vymáhal po neplatiči. Plyne to z návrhu ministerstva práce a sociálních věcí. O dávku by mohli žádat lidé, kteří nedostali alimenty na děti nejméně dva měsíce, ovšem s tou podmínkou, že dluh sami začali vymáhat soudně či v exekuci. Obracet se podle návrhu budou na úřad práce. Ten by pak peníze po neplatiči vymáhal.

„Neplacení alimentů je jedním z nejčastějších trestných činů,“ vysvětlil Onderka .„Pětadvacet procent dětí má rozvedené rodiče až devadesát procent rodičů samoživitelů má příjem do 20 000 korun,“ uvedl s tím, že podle ČSSD je zákon potřeba, protože stát není ve stavu dostát svým povinnostem a vymáhat alimenty od rodičů, kteří je odmítají platit.

Fiala uvedl, že není možné, aby stát nebyl schopný plnit svou povinnost a ministerstvo spravedlnosti potažmo vláda by měly přijít s řešením a změnou už existujícího systému a nikoliv přinášet nový systém, který znovu zatíží státní kasu. „Pokud se někdo dostane do obtíží, máme tu systém dávek, hmotnou nouzi a tak dále,“ řekl Fiala. „Navíc se není o čem bavit, ten zákon zatím není na stole a ani nebude,“ řekl přesvědčeně. Podle Onderky však tento návrh zákona bude připraven do konce roku.

 

, jkr

20. října 2019