Íránské ministerstvo vnitra v neděli po třech dnech protivládních demonstrací varovalo občany, že zakročí proti šíření strachu, násilí a teroru. Státní televize s odvoláním na anonymní zdroj informovala, že vláda se rozhodla pro „udržení klidu a bezpečnosti“ dočasně zablokovat komunikační aplikaci telegram a přístup k sociální síti instagram, které účastníci protestů využívají.

Při zásahu bezpečnostních složek proti protestům v západoíránském městě Dorúd v noci na neděli zahynuli nejméně dva lidé. íránské úřady jejich smrt podle agentury Reuters připisují teroristům z hnutí Islámský stát či jiným podobným zahraničním skupinám. Agentury již v noci informovaly, že zřejmě podlehli střelným zraněním. Tisková kancelář Mehr v neděli úmrtí dvojice demonstrantů potvrdila s odvoláním na bezpečnostní úřady.

„Na sobotní nelegální demonstraci v Dorúdu propukly násilné střety a dva lidé byli bohužel zabiti,“ oznámilo vedení provincie Lúrestán, jejíž je Dorúd součástí. „Policie a ani další ozbrojené síly nestřílely. Našli jsme důkazy, že za střetem byli nepřátelé revoluce, skupiny takfírí a zahraniční agenti,“ citoval Reuters prohlášení. Takfírí je termín používaný šíity pro sunnitské extremisty, mimo jiné i o pro teroristické hnutí Islámský stát.

„Ti, kteří poškozují veřejný majetek, narušují pořádek a porušují zákony, musí počítat s tím, že budou za své jednání pohnáni k odpovědnosti,“ uvedlo ministerstvo vnitra v reakci na vlnu demonstrací.

„S ohledem na udržování míru a bezpečnosti občanů“ se prý íránská nejvyšší rada národní bezpečnosti rozhodla dočasně omezit přístup k aplikaci telegram a sociální síti instagram. Tyto kanály používali demonstranti k šíření zpráv a videozáznamů z protestů a také k jejich organizaci.

Výkonný ředitel společnosti Telegram Pavel Durov už dříve na twitteru uvedl, že "íránské úřady blokují přístup... většině Íránců", napsala agentura AP. Podle místních je prý momentálně komunikační aplikace z mobilních telefonů nedostupná.

Ojedinělé a zároveň nepovolené protivládní protesty označované za největší svého druhu od roku 2009, kdy lidé vyšli do ulic na znamení nesouhlasu se znovuzvolením tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, začaly jako projev nespokojenosti s ekonomickou situací v Íránu. Přerostly však do obecnější kritiky vlády současného prezidenta Hasana Rúháního, jehož někteří demonstranti označili za diktátora, jiní zase upozorňovali na nákladné zahraniční iniciativy země v Libanonu, Sýrii či Iráku.

AFP poznamenala, že zprávy z Íránu je nyní obtížné ověřovat, neboť oficiální státní média mají nevyvážené zpravodajství, na internetu se navíc šíří různé fámy.