Bezosova kosmická firma Blue Origin zaostává za konkurencí

Když neumíš, žaluj

Bezosova kosmická firma Blue Origin zaostává za konkurencí
Když neumíš, žaluj

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Kdyby byli tři miliardáři, kteří dnes zápasí o dominanci v soukromých letech do vesmíru, žáky druhého stupně základní školy, Richard Branson by byl dlouhovlasý mladík s kytarou, na kterého už ve třinácti letí holky. Elon Musk by byl zase nerd, který mluví ve vzorcích, padají z něho papíry s načrtnutými schématy motorů a ve školní aktovce si nosí žíraviny k výrobě raketového paliva. A Jeff Bezos by žaloval paní učitelce, že ti dva jej nechtějí vzít do svého domečku.

Koncept žaloby coby způsobu, jak znepříjemnit konkurenci život, není cizí podnikatelům nikde na světě. V Americe, kde je objektivně vzato „přeprávníkováno“, už vůbec ne; i Muskova SpaceX má za sebou pár žalobních ofenziv. Současná Bezosova aktivita se ale běžné normě přece jen trochu vymyká. Působí to dojmem, jako by se jeden z nejbohatších lidí světa nedokázal smířit se skutečností, že v kosmickém podnikání zaostává.

Každý může být někdy v právu

První z velkých žalob, které podala firma Amazon na americkou federální administrativu, dávala přitom velmi dobrý smysl. Šlo o vojenský kontrakt jménem JEDI, obří zakázku na dodávku cloudových služeb pro Pentagon. O desetiletou smlouvu v hodnotě deseti miliard dolarů se ucházelo několik technologických gigantů. Za nejlépe kvalifikovaného byl považován právě Amazon a jeho dceřiná firma Amazon Web Services. AWS je největší hráč v oboru, na jehož serverech běží asi třetina všech cloudových služeb světa. Jenže zakázku dostal v říjnu 2019 nečekaně Microsoft.

O měsíc později zažaloval Amazon americký stát s tím, že v přidělení zakázky Microsoftu sehrál nezákonnou roli tehdejší prezident Trump, který se s majitelem Amazonu Jeffem Bezosem nemá rád a který byl v Bezosem vlastněných listech Washington Post neustále podrobován tvrdé kritice. Trump měl údajně zatlačit na to, aby zakázku dostal raději někdo vstřícnější. Federální soudkyně, na jejíž stůl se případ dostal, vyhodnotila námitky Amazonu jako oprávněné a zakázala realizaci kontraktu do doby, než padne rozsudek. Kauzu zdědila i nová Bidenova administrativa, která se nakonec v červenci rozhodla zakázku úplně zrušit.

Cloudovým kontraktem ale Bezosova právní ofenziva neskončila. Přenesla se z oblak přímo do vesmíru.

Svár o Měsíc

Spojené státy americké se chystají v dohledné době vrátit na Měsíc, a to nejspíš natrvalo. Tento nový kosmický závod jim byl do určité míry vnucen okolnostmi. Plány na kolonizaci Měsíce totiž spřádají i Čína s Ruskem, a i když není patrné, zda z nich něco bude, je bezpečnější počítat s tím, že ano. A v takovém případě by byla v sázce velmocenská prestiž USA, už beztak dost ohrožená rychlým kolapsem proamerické vlády v Kábulu.

Nový měsíční program mají po technické stránce zajišťovat soukromé firmy, NASA jej bude pouze koordinovat. Sám Jeff Bezos ještě v roce 2019 chválil rychlost probíhajícího výběrového řízení. „Poražení budou určitě podávat žaloby,“ konstatoval tehdy, aniž nejspíš tušil, že mluví sám o sobě. Jeho firma Blue Origin byla považována za jednu z těch, které mají u NASA dobrou šanci, ale zakázku nakonec nezískala – a teď žaluje NASA u federálního soudu, že prý výběrové řízení bylo vadné.

Na rozdíl od cloudového kontraktu JEDI, kde mohla Bezosova firma věrohodně tvrdit, že nabídla úřadům vynikající produkt a byla znevýhodněna po osobní linii, se v případě lunárního projektu nic takového říci nedá. NASA nebyla ani za Trumpovy éry prodloužením prezidentova ega a její administrátor Jim Bridenstine patřil mezi tu menšinu vysoce postavených republikánů, jejichž schopnosti a integritu v úřadě široce uznávali i demokraté. A Blue Origin nemůže ani šermovat kvalitou nabízeného řešení. Jeho profesionální záznam je totiž neslavný.

Ačkoli Jeff Bezos založil svoji kosmickou firmu už roku 2000, tedy dva roky předtím, než vznikla Muskova společnost SpaceX, nemůže se pochlubit tím, že by za tu dobu dosáhl významných úspěchů. Blue Origin exceluje v produkci simulací, vizualizací, modelů a napodobenin, ale skutečný vývoj už tak dobře nejde. Ač od vzniku firmy uplynulo již téměř čtvrt století, žádný její stroj dosud nedosáhl oběžné dráhy kolem planety Země. Maximální dobytou metou byl opakovaný suborbitální skok rakety New Shepard do výše necelých 110 km, což sice není zanedbatelný výsledek, ale s letem na oběžnou dráhu se nedá srovnat. Rozdíl mezi oběma výkony je asi jako rozdíl mezi výstupem na Sněžku a na Mount Everest.

Nejlépe jde firmě Blue Origin práce na raketových motorech, ale ani zde neznamená „nejlépe“ nutně „dobře“. Suborbitální raketa New Shepard létá s vodíkovými motory BE-3, její zamýšlená orbitální nástupkyně New Glenn by měla používat motory BE-4 na kapalný zemní plyn. Ty zaujaly i konkurenční společnost United Launch Alliance (ULA), která je chce používat pro svoji novou raketu Vulcan Centaur. Jenže zde začíná pro Blue Origin další příběh, kterým se nemůže chlubit. V roce 2014, když si ULA motory BE-4 objednala, slibovala Bezosova firma, že pro ostrý provoz budou k dispozici roku 2017. Mezitím je podzim 2021 a žádný motor BE-4 ještě do nebes nevzlétl. Maximální akcí, kterou prototypy BE-4 absolvovaly, byly testovací zážehy v továrnách.

ULA je ze čtyř- a možná až pětiletého zpoždění dodávek slíbených motorů pochopitelně nešťastná, ale v této fázi vývoje může už jen stěží něco zásadního udělat. Redesign nové rakety Vulcan Centaur by znamenal jedině další zdržení. Zároveň ale masivní zpoždění prvního reálného kosmického kontraktu znamená, že Bezosovi lidé budou jen obtížně přesvědčovat soudce – a také americkou veřejnost! – o tom, že vyřazení Blue Origin z měsíčního programu bylo neoprávněné. Firma SpaceX, která zakázku na lunární přistávací modul vyhrála, má za sebou také několik zpožděných projektů, ale do vesmíru létá pravidelně, bezpečně, levně a často. Poslední varianta jejích produkčních raket (Falcon 9 Block 5) má za sebou už 68 startů, z nichž ani jeden neselhal. Tato skutečnost bude při argumentaci před soudem hrát nepochybně roli.

Proč tedy Bezos žaluje Muska? Možná proto, aby jej zdržel a otrávil. Do doby, než se záležitost dořeší, se NASA raději chová opatrně a pozastavila vítězné firmě SpaceX přísun peněz. Pro Muskovu společnost to sice není fatální problém – vlastních financí má dost a v práci na nových raketách může pokračovat i bez penězotoku od NASA –, nicméně takový výpadek je minimálně určitým znepříjemněním firemního života.

Elon Musk zatím reaguje na Bezosovo snažení svým typickým jízlivým humorem a na Twitteru dráždí svého protivníka úmyslným komolením jeho jména. Není ale pochyb, že v zákulisí berou právníci firmy SpaceX tuto výzvu vážně.

Zastavte flotilu

Ze stejného soudku pochází nejspíš i další Bezosova akce vůči Muskovi, kterou je oficiální stížnost podaná federální komunikační komisi (FCC). SpaceX totiž plánuje rozšířit právě budovanou síť pro kosmický internet, Starlink, o desítky tisíc satelitů druhé generace, které by už spolu měly komunikovat pomocí laserů. K tomu ovšem potřebuje licenci od FCC a právě její získání se Bezos snaží Muskovi ztížit.

Podobně jako u raketového programu i zde Bezosův vlastní projekt za tím Muskovým pokulhává. Firma Kuiper vlastněná Amazonem, která by chtěla provozovat konkurenční kosmický internet, má zatím od FCC povolení vypustit na oběžnou dráhu zhruba tři tisíce satelitů. Jenže reálně s tím ještě nezačala, mimo jiné právě proto, že stále ještě nemá k dispozici zpožděné rakety New Glenn. Spuštění Kuiperu se tedy dá očekávat nejdřív v roce 2023, kdežto Starlink už má na oběžné dráze přes 1600 satelitů a od listopadu 2020 je ve zkušebním provozu. Zdá se, že i v tomto případě mají právníci dosáhnout toho, co se nepodařilo Bezosovým inženýrům: vyrovnání Kuiperu s konkurencí, nikoli však technickou kvalitou, ale umělým pozdržením rychlejšího protivníka.

Zatím není patrné, zda ze stížnosti něco bude a zda v případě, že ji FCC zamítne, podá Bezosova firma opět plnohodnotnou žalobu k soudu. Jisté je, že z hlediska PR je tato právní mobilizace pro Jeffa Bezose katastrofa. Na veřejnost působí jako „sore loser“, člověk, který neumí prohrávat. A v Americe je „sore loser“ politováníhodnou figurkou.

Nepřenositelná prvenství

Sám majitel Amazonu má proti veřejné kritice nepochybně vyvinutou hroší kůži. Největší e-shop západního světa, kterému může vážně konkurovat pouze čínský portál Alibaba, je různými aktivisty, a dokonce i úřady „grilován“ ze všech stran, aniž to Bezosovi nějak vadí. Je ale zároveň patrné, že maloobchodní i velkoobchodní metody vypilované do dokonalosti se nedají přenést do zcela jiného oboru. Ačkoli má Blue Origin k dispozici masivní kapitálový polštář, je jeho pokulhávání ilustrací skutečnosti, že za peníze nelze koupit všechno.

Z pohledu strategických zájmů USA by přitom bylo lepší, kdyby souboj mezi Muskem a Bezosem nenabýval tak podpásového charakteru. (Bezosova lunární žaloba nejen že kritizuje volbu vítěze, ale navíc zřetelně naznačuje, že lodě vyvíjené firmou SpaceX budou pro astronauty nebezpečné.) Přestože Blue Origin nabral zpoždění, zatím nezaostává beznadějně. V tak obtížném a nebezpečném prostředí, jako je vesmír, by i soupeři měli aspoň trochu spolupracovat, třeba pro případ, že se něčí loď s posádkou ocitne v neočekávané nouzi. A vzájemná technická konkurence může firmám jedině prospět. Ani SpaceX by neměla usnout na vavřínech nebo pozapomenout na to, že kromě plánování kolonizace Marsu jsou tu i jiné a bezprostřednější úkoly.

Jak ale smířit dva muže, jejichž ego je rozměrově srovnatelné s naší sluneční soustavou? Oba už dávno vyrostli z dětských bot a slovo paní učitelky na to určitě stačit nebude. Možná na to nebude stačit ani slovo Kongresu, nebo dokonce Bílého domu.