komentář Ondřeje Štindla

Debatujeme o hadrech se Zemanem a Hůlkou

komentář Ondřeje Štindla
Debatujeme o hadrech se Zemanem a Hůlkou

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Spousta novinek v posledních pár dnech. Asi ne nejdůležitější z nich, stejně ale signifikantní se týká slova hadr. Stává se velmi důležitou součástí tuzemského dyškurzu, řekl bych. A to jaksi průřezově, odshora dolů. Připomněl to otevřený dopis, který zaslal populární zpěvák Daniel Hůlka prezidentu Miloši Zemanovi, někdejšímu příteli, ten vztah ale Hůlka v dopise označil za ukončený. Hadr v této tragické roztržce hraje významnou úlohu. Leč nepředbíhejme.

Daniel Hůlka koncem září vystoupil na demonstraci pořádané Hnutím občanské neposlušnosti proti povinnému nošení roušek ve vnitřních prostorách. Shromáždění se konalo na pražském Palackého náměstí u ministerstva zdravotnictví, trvalo docela dlouho a vystoupila na něm vskutku pestrá sestava řečníků. Včetně pána, který shromážděným vysvětlil, že pandemie je výsledkem ďábelského plánu mocných, kteří potřebují dramaticky snížit počet obyvatel zeměkoule, aby je pak mohli o to účinněji ovládat, nebo pověstného proruského trolla Jiřího Černohorského, jenž přišel se smělou tezí, podle níž se covid-19 dá vyléčit vitaminem D.

Všichni řečníci až takhle krajní nebyli, ale stejně. Svůj odpor k rouškám projevila paní, která zpočátku organizovala dění na pódiu (nebo tak alespoň působila), slovy: „Kdo nosí hadr přes papulu, je zrádce.“ Hadr první.

Prezident Zeman pak byl v rozhovoru pro iDNES dotázán na Hůlkovu účast na té akci. – Zpěvák měl k Hradu blízko, po prezidentově zvolení v Zemanově štábu zpíval státní hymnu, vystupoval na jeho mítincích, dostal vyznamenání. Miloš Zeman využil příležitosti a Hůlkovi přes média vzkázal, aby si „dal mokrý hadr na hlavu“ a uklidnil se. Hadr druhý.

A umělec zřejmě skutečně v klidu popřemýšlel a Zemanovi napsal dopis. Vyjádřil se v něm k prezidentovu doporučení (přátelé by si podle něj takové věci na veřejnosti dělat neměli), vyjádřil znechucení nad prezidentovými arogantními výroky na adresu umělců a krachujících podnikatelů. Oznámil, že vrátí vyznamenání, jež od Zemana dostal. A doporučil prezidentovi, ať si dá „studenej mokrej hadr na hlavu“.

O vývoji hadrové debaty vás pochopitelně budeme průběžně informovat. V tomto jejím stadiu jenom podotýkám, že slovo hadr, asociující cosi ne úplně vábného, snad i páchnoucího, tvaru proměnlivého a barvy neurčité mi přijde jako možný leitmotiv české veřejné debaty docela případné.

Ale teď k tomu vrácenému vyznamenání. Za normálních okolností by rozhodnutí Daniela Hůlky mohlo být vnímáno jako nepřípadné – lidé vyznamenávaní ve státní svátek by měli být oceňováni jaksi celou zemí, kterou prezident vlastně jen zastupuje. A jestli se s někým z laureátů později dostane do sporu o to, jaký hadr patří na čí hlavu, by nemělo hrát žádnou roli. Daniel Hůlka ale projevil, že dobře ví, proč vyznamenání dostal. Stalo se tak v rámci „privatizace“ státního svátku Milošem Zemanem, kdy jsou pravidelně dekorováni také (nikoliv výhradně) lidé, jejichž zásluhou je vstřícný vztah k hlavě státu.

Daniel Hůlka to vyznamenání dostal za to, že byl prezidentovi nápomocný, že se považoval za jeho kamaráda (netuším, jak to má Miloš Zeman s přátelstvím). Je proto logické, že vyznamenání vrací, když důvod jeho udělení (kamarádství s prezidentem) pominul.

 

14. října 2020