Ze špatného příkladu si člověk může vzít buď poučení, nebo, ehm, špatný příklad. Loni proběhla Evropou vlna vyhlašování stavu klimatické nouze v městských částech, v celých městech, v jednom případě (Británie) dokonce v celém státě. Tomuto naléhavě působícímu kroku nepředcházelo žádné jakkoliv významné zhoršení klimatu ani přírody. A nenásledovaly po něm bezprostředně ani žádné významné kroky, které by člověk čekal pro případ naléhavé situace. Bude to nejspíš „jen“ rámec pro drobné kroky do budoucna, rámec, na nějž se politici a úředníci budou moci odvolávat. Zadruhé ve vyhlašování klimatické nouze můžeme tušit tzv. signalizování ctnosti, tedy neustálé vyplňování pomyslného dotazníku, který zkoumá ty správné postoje občanstva.

Drážďany jsou, pokud je autorovi známo, prvním místem na planetě, které hlasovalo o „stavu nacistické nouze“ (Nazi-Notstand). Stalo se minulou středu při schůzi zastupitelstva na magistrátu, pro rezoluci, která byla poněkud upravena, hlasovalo 39 zastupitelů, proti 29 z nich. Vítězný tábor sahá od postkomunistické Levice přes sociální demokracii a Zelené až po kdysi liberální FDP, která se v Drážďanech může pochlubit primátorem. Rezoluce, v níž byl „Nazi-Notstand“ nakonec přejmenován na „Základní provolání“ – ale všichni dál mluví o stavu nacistické nouze, média i politici –, byla původně navržena radním Maxem Aschenbachem za místní humoristickou stranu Die Partei, nicméně on sám ji myslel vážně a hlavně z ní vážně míněnou iniciativu dělají hlasy tzv. normálních stran.

A proč o stavu nacistické nouze někdo vážně diskutuje a hlasuje? Čtenář je omluven, pokud by si snad myslel, že saská metropole v posledních týdnech prožila pogromy na nějakou menšinu, židovské transporty, nebo aspoň růst násilí Němců na cizincích. Ale o ničem takovém nejsou žádné zprávy.

Rezoluce obsahuje jediný konkrétní odkaz na dění ve městě, když zmiňuje pokus o bombové útoky příznivce Pegidy Nina K. před jednou drážďanskou mešitou a před Kongresovým centrem. Jenže to se stalo před třemi lety, pachatel už si odpykává desetileté vězení. Podle iniciátora Aschenbacha jsou v Drážďanech na denním pořádku rasismus a hajlování. Degeneráti se najdou vždycky a všude, na strukturální problém to podle dostupných zpráv z Drážďan skutečně nevypadá.

Možná že rezoluce byla politický tah. Drážďany se ucházejí o titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2025, protináckovská rezoluce má platit pro léta 2019–2024. I kdyby v tom ale byl obranný reflex místních politiků, kteří se dostali pod tlak celoněmecké propagandy vyrábějící už roky z Drážďan hnědé místo odvetou za protiislámskou Pegidu, i tak je to výmluvné svědectví o naší době.

O tom, jak snadno lidé, kteří dominují politice a veřejnému prostoru, tito údajně vzdělanější a uvážlivější, dokážou sami sebe uvést do panického stavu, který nemá oporu v pozorovatelné skutečnosti. To není německá specialita. Návštěvník českého veřejného prostoru je už asi pět let vystaven neustálému blábolení o vlivu ruské propagandy na obyvatelstvo. Autor to minulý týden slyšel z pódia opakovaně, jeho chyba, že ještě chodí na večery Česko-německého fondu budoucnosti nebo Paměti národa.

Zdá se, že takové hysterizaci podléhají „elity“ z třídního opovržení vůči domněle zaostalejším spoluobčanům, ale už to přestává být legrace. Abychom se vrátili do Drážďan: nacisté stigmatizovali a posléze průmyslově vraždili homosexuály, Židy, Slovany, Romy. Vyhlašovat stav nacistické nouze někde, kde tzv. pravicového násilí není víc než stopové množství, je urážkou a banalizací utrpení shora jmenovaných skupin.