Vláda Andreje Babiše (ANO) stále vydává zakazující opatření, na které podle soudu nemá nárok. Jedná se tak už o několikátý rozsudek, který shodil opatření proti zamezení koronavirové nákaze. Ministerstvo zdravotnictví ale na rozsudky reaguje tím, že vydává zákazy nové a jen trochu pozměněné. V současném pandemickém zákonu ale vláda nemůže nic zakázat omezením, což už soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek napsal do rozsudku již podruhé.

Mimořádná opatření kvůli omezením různých služeb a podnikatelských odvětví vyhlašuje ministerstvo zdravotnictví. Jejich zdůvodnění, proč se zrovna určitý druh podnikání omezuje, však právně dost pokulhává. Poslední rozsudek Nejvyššího správního soudu míří na provoz restaurací, heren a kasin. Opatření bylo zdůvodněno tak, že ve vnitřních prostorách těchto podniků se zakazuje přítomnost veřejnosti. To ale podle pandemického zákona nelze.

Soudce Tomáš Langášek svoje rozhodnutí zdůvodnil tak, že podle pandemického zákona lze pouze omezovat, nikoliv zakazovat. „I kdyby soud nalezl zákonnou oporu pro to, aby podřadil provozovny stravovacích služeb (a herny a kasina) pod činnost obchodní, je zřejmé, že by ani tak mimořádné opatření v napadených částech neobstálo, neboť zákazem přítomnosti veřejnosti odpůrce tyto provozovny neomezil, nýbrž je ve svém důsledku zakázal, tedy učinil přesně to, co již Nejvyšší správní soud dříve označil za nepřípustné a co musí být i právnímu laikovi z textu pandemického zákona zřejmé,“ uvedl v rozsudku Langášek.

Ministerstvo zdravotnictví tak stále postupuje v taktice, že pokud soud shodí mimořádné opatření, nahradí je jiným a velmi podobným. „NSS zrušil další opatření, nyní restaurace. Znovu ono kocourkovské „omezení činnosti provozoven zákazem přítomnosti veřejnosti“. Ať už opatření formulovali úředníci ministerstva zdravotnictví, nebo mezioborová skupina, tak obor práva objektivně nezvládli, ke škodě občanů i státu,“ uvedl k pátečnímu rozsudku právník a expert Pirátů Ondřej Dostál.

Přitom před měsícem 22. dubna zrušil Nejvyšší správní soud celé mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které omezovalo provoz obchodů, služeb a setkávání lidí. Opatření shodil také soudce Tomáš Langášek, který do tiskové zprávy jasně napsal, že takto ministerstvo zdravotnictví postupovat nemůže. „Není přípustné, aby ministerstvo absenci zmocnění pro vydání omezení či zákazu určité činnosti obcházelo stanovením takových podmínek, které v důsledku způsobí nemožnost danou činnost vykonávat (např. že fakticky zakáže výkon podnikání v podobě poskytování služeb veřejnosti tím, že veřejnosti zcela zakáže přítomnost v provozovně nebo pro ni předepíše nesplnitelné podmínky),“ uvedl Langášek před měsícem.

Chování ministerstva pak kritizovali i další právníci, kteří považují vydávání protiprávních opatření za amatérismus. Opatření zrušené 22. dubna inicioval právník Zdeněk Koudelka, podle kterého by hlavní odpovědnost měl nést ministr zdravotnictví Petr Arenberger. „Ministr zdravotnictví na právo kašle a chce prosadit svoji vůli bez ohledu na kárný řád i možné právní následky,“ řekl dříve pro Echo24 Koudelka. V rozhovoru pro Týdeník Echo pak Koudelka doporučuje, aby poškození podnikatelé podávali žádosti o náhradu škody právě na ministerstvo zdravotnictví.

Přitom se nejedná o jediné zásahy soudu do mimořádných opatření. Už 23. dubna zrušil pražský městský soud čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, podle kterých omezoval resort volný pohyb, maloobchod a služby. Důvodem bylo, že vláda změnila právní taktiku a začala vydávat mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Země ale byla v nouzovém stavu a omezení tak musela být vydávána podle krizového zákona. Z něj ale vyplývá, že za omezení a zákazy připadají podnikatelům náhrady škody nebo ušlého zisku.

Další zásah pražského městského soudu mířil v loňském říjnu na rozhodnutí pražské hygienické stanice, která zakázala osobní přítomnost vysokoškoláků na výuce. Vysoké školy ale poté byly uzavřeny z rozhodnutí vlády. V listopadu Městský soud v Praze zrušil mimořádné opatření, podle kterého ministerstvo zdravotnictví zavedlo povinnost nosit roušky. Ústavní soud poté 22. února zrušil část usnesení vlády, podle kterého byl omezen maloobchod a služby z důvodu nedostatečného odůvodnění.