Komentář Ondřeje Šmigola

Trest za konání dobra

Komentář Ondřeje Šmigola
Trest za konání dobra

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Umíte si představit, že budete potrestaní za to, že jste vybrali milion dolarů na charitu? Pokud se domníváte, že za tento čin si zasloužíte spíše podporu a uznání, nejste jediní. Nicméně přesně toto se stalo čtyřiadvacetiletému Carsonu Kingovi z Iowy.  

Kinga zachytila kamera během zápasu amerického fotbalu, jak drží ceduli, na níž vyzývá, aby mu lidé poslali peníze na pivo. Vzhledem k tomu, že jeho prosba byla vysílaná na celonárodní televizi, na účtu se mu sešel milion dolarů. King si z peněz koupil jednu basu piva a zbytek poslal dětské nemocnici. S Carsonem díky jeho kousku navázala spolupráci pivovarská skupina Anheuser-Busch. Celé to tak mohlo skončit jako bizarní, ale šťastná historka z internetu, jedna z těch, díky kterým člověk získá pocit, že lidstvo ještě není zcela ztraceno. 

Pak se ale do věci vložily noviny Des Moines Register. Ty se rozhodly napsat profil Kinga a během „rutinní prohlídky“ jeho sociálních sítí zjistily, že před sedmi lety, když mu bylo šestnáct, napsal na Twitter několik rasistických vtipů. King se okamžitě a upřímně omluvil. „Stydím se a jsem šokován tím, co jsem si myslel v šestnácti, že může být vtipné,“ prohlásil. Dodal, že se kvůli nim cítí „zhnuseně“. Omluva však nepomohla, Anheuser-Busch ukončil s Kingem spolupráci. 

To, čemu byl King vystaven, je asi nejhorší možný příklad „cancel culture“, což se dá přeložit jako rušící kultura. Cílem je „zrušit“ člověka, který někomu nevyhovuje, tím, že se mu projdou jeho sociální sítě a poté publikují ty nejhorší příspěvky. Obzvlášť náchylná ke „zrušení“ je mladá generace, která již vyrůstala na internetu. Na téměř každého se nejspíš dá najít nějaký nevhodný moment z jeho dospívání. Objevily se i návrhy, že generace dospívající na internetu by měla mít možnost změnit si identitu, protože jinak mladistvé výstřelky budou vždy dohledatelné.  

Nicméně King je i tak netypickým cílem cancel culture. Většinou jde o slavné nebo vlivné lidi známé svými politickými názory, na něž útočí radikálové z druhé poloviny politického spektra. Takhle byl například odstraněn konzervativní novinář Kevin Williamson z prestižního měsíčníku The Atlantic, neboť progresivisté titul považovali za svůj a nelíbilo se jim, že by ho měl znesvětit pravičák. Z druhé strany zase například pravicoví trollové dosáhli vyhození liberálního režiséra Jamese Gunna, tvůrce filmů Strážci galaxie. Jenže o Carsonu Kingovi není vůbec nic známo. Ani to, jestli vůbec volí, natož koho. Jediným jeho veřejným činem bylo vybrání milionu dolarů na charitu. Zdá se, že Des Moines Register se ho rozhodl zničit, protože mohl. 

Je pravdou, že zpočátku „rušení lidí“ bylo především zálibou progresivistů. Například společnost Media Matters vznikla jako levicová úderka s cílem zničit konzervativce ve vysokých pozicích. Pravice se ale rychle naučila jejich způsobům. Někteří přijali doktrínu vzájemně zaručeného zničení, kdy vyhrožují ze za každé zrušení někoho na pravici, zruší někoho na levici. To na americkém internetu vytváří atmosféru paranoie, kdy si nikdo nemůže být jist, že nepřijde další den o místo, protože se někomu znelíbil a ten na něj vytáhl jeho nejhorší poklesek. 

Doktrína vzájemně zaručeného zničení se projevila i v Kingově případu. Jen pár dnů poté, co Des Moines Register hodil Kinga pod vlak, vyšlo najevo, že Aaron Calvinnovinář, který Kingovy závadné tweety objevil, sám před několika lety napsal několik rasistických vtípků. Des Moines Register ho okamžitě vyhodil. Calvin si nyní stěžuje, že přišel nejen o práci, ale také čelí výhrůžkám smrti.  

Celý příběh ukazuje tu nejhorší stránku soupeření na internetu. Výsledek bude ten, že se ve veřejném prostoru prosadí jen jednotlivci s hroší kůží, jako je prezident Donald Trump. Do toho pravicoví trollové vkládali velké naděje jako do člověka, který zatočí s progresivisty, místo toho se utápí v osobních skandálech. Jsou náznaky, že začínají hledat jiného šampiona. Problém se tak nejspíše jenom zhorší. Nezbývá než doufat, že se nepřelije do České republiky, ale vzhledem k tomu, že zde se západní trendy přijímají se zpožděním, ale nadšeně, šance je malá. 

Další texty Ondřeje Šmigola najdete ZDE

30. září 2019