Koncertní síň v Ostravě

Maják nové éry

Koncertní síň v Ostravě
Maják nové éry

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ostrava po dlouholetých snahách představila vítězný projekt nové moderní koncertní síně, který vzešel z velké mezinárodní architektonické soutěže. Jeho autorem je věhlasné studio, které v polovině 70. let založil v New Yorku architekt Steven Holl. Očekávání jsou veliká. Koncertní síň má podpořit celkovou proměnu Ostravy, její realizace by ale znamenala (nejen) v kontextu architektury velmi důležitou událost pro celou republiku.

Architektonickou soutěž na návrh nové koncertní síně v Ostravě, sloužící jako zázemí místní Janáčkovy filharmonie, vypsali představitelé města loni v srpnu. Zájemci museli předložit portfolio s předchozí zkušeností s projektem podobného charakteru. To do značné míry zkomplikovalo účast českých architektů, kteří na tuzemské půdě takovou zkušenost získat nemohli – poslední realizaci koncertní síně totiž představuje pražské Rudolfinum z konce 19. století.

Nový ostravský chrám hudby měli architekti za úkol propojit se stávajícím objektem Domu kultury města Ostravy, který si v sobě nese velmi pozoruhodný kulturní odkaz. Na návrh této budovy proběhla architektonická soutěž v kulturně i společensky bouřlivých 50. letech, během kterých probíhaly vyhrocené debaty o uměleckém směřování socialistického bloku. Modernu jakožto kapitalistický mezinárodní styl měl podle politických předáků nahradit tzv. socialistický realismus, který svou monumentalitou zakládající se na historických slozích dokáže lépe demonstrovat ideály a postavení SSSR. Soutěž na Dům kultury (tehdy Dům kultury Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda) vyhrál roku 1954 významný pražský architekt Jaroslav Fragner, úzce spjatý s prvorepublikovou modernou. Podle dobového odborného tisku ovšem jeho návrh postrádal onu „reprezentativnost“ a „monumentálnost“. Fragner byl nakonec donucen svůj projekt přepracovat více v duchu klasicismu odkazujícího v první řadě na antické řády a patřičně jej doplnit ideologickou uměleckou výzdobou v podobě pěticípých hvězd a dělnických motivů. Úloha Domu kultury byla totiž veliká – měl se stát majákem proměny města na socialistickou Ostravu.

Šest ze sedmi

Památkově chráněný objekt se ovšem dlouhodobě nedaří stoprocentně využívat. Dům kultury navíc v 90. letech prošel ne zrovna šetrnou opravou, při které se zničila řada uměleckých děl i prostorových vztahů. Záměrem jedné z nejvýznamnějších architektonických soutěží v historii Ostravy tak byla – kromě výstavby nové koncertní síně – také celková obnova tohoto kulturního domu. Vítězný návrh pracuje s proměnou staré budovy radikálně. Doplňuje ji novým objektem síně s výrazně odlišnou formou, který Dům kultury příčně „propichuje“. Kontrast mezi starým a novým posilují oblé tvary navrhované budovy i její materiálové zpracování. Plášť síně architekti navrhují ze zinku, v interiéru pak má dominovat javorové dřevo a beton. Provoz budovy má být energeticky velmi šetrný, počítá se s fotovoltaickými zdroji energie i shromažďováním dešťové vody v přízemí.

Pro návrh studia Stevena Holla, které na tomto projektu spolupracovalo s pražskou architektonickou kanceláří Architecture Acts, zvedlo při finálním hlasování ruku šest ze sedmi mezinárodních porotců. Akustiku sálu autoři svěřili proslulému týmu Nagata Acoustics z Japonska, který řešil zvukové vlastnosti sálů například v nedávno dokončené budově Labské filharmonie v Hamburku. Investice na vybudování koncertní síně se má pohybovat okolo jedné a půl miliardy korun bez DPH, přispět má stát i Moravskoslezský kraj. Na podzim by měla být uzavřena smlouva s autory návrhu, otevření síně se plánuje na rok 2024.

 

Matěj Beránek

3. srpna 2019