KOMENTÁŘ Daniela Kaisera

V covidu nebyl Fiala ani horší, ani lepší než Babiš

KOMENTÁŘ Daniela Kaisera
V covidu nebyl Fiala ani horší, ani lepší než Babiš

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Příští sobotu u nás končí trasování, a tedy karanténa, také se přestávají testovat lidé bez příznaků. To jsou dvě zásadní novinky ze závěru minulého týdne, jimž by se asi dostalo větší pozornosti, nebýt všeobecné únavy z covidu. Možná k té menší pozornosti přispívají sami vládní představitelé, kteří teď ta chvályhodná rozhodnutí přijali, v první řadě ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Nutně by pak vznikla otázka, proč ještě nedávno znovuzaváděli plošné testování ve školách a ve firmách. Od začátku roku se na něm propálilo ke dvěma miliardám korun. Od začátku bylo jasné, že trasování u omikronu, který se měl šířit tak rychle, nedává už vůbec žádný smysl. Nedávalo patrně velký smysl ani loni, ani předloni; absurdně přísná pravidla pro karantény vytrasovaných lidí přispěla k tomu, že se pak často do systému nehlásili ani symptomatičtí, kteří pak nakažovali budoucí oběti. Nejpozději od loňska se ví, že většina druhů zvolených antigenních testů neumí odhalit nakaženého. A už loni vlastně vznikl konsenzus, že většinou umějí „jen“ potvrdit koronavirus u symptomatického člověka. Zavádět plošné testy od začátku ledna byl omyl, naštěstí brzy ukončený.

Ani s testováním pouze symptomatických „podezřelých“ neobjevíme Ameriku, tak to v Evropě první zavedli Švédové, kteří jsou i teď o krok dál a minulý týden zrušili i testování lidí se symptomy (kromě personálu nemocnic a domovů důchodců a samozřejmě kromě pacientů s covidovými příznaky).

Před polovinou února se tedy potvrzuje, co bylo šeptem z koaličního tábora slyšet už před měsícem: že pokud se naplní předpoklady a omikron projde českou populací rychle a neškodně, začne se za zenitem omikronové vlny uvolňovat. Vláda je sice bojácná, to prokázala za první dva měsíce zcela zbytečným pokračováním v restriktivním režimu, při pohledu na Slovensko, Rakousko i Německo si přesto můžeme připadat jako málem nejveselejší barák této části Evropy.

Vlastimil Válek i Petr Fiala se chválí, že omikronem jsme (už téměř) prošli díky jimi nastaveným podmínkám, což prostě není pravda. Omikronem jsme dobře prošli proto, že u nás ukazoval stejně vlídnou tvář jako předtím i jinde. Z covidového instrumentária tedy kromě určitého omezování cest po EU (kde ale vládě nikdo nebrání v diplomatické aktivitě) zbývají už „jen“ respirátory v hromadné dopravě a v obchodech a samozřejmě zcela kontraproduktivní nátlak na očkování vakcínou, která proti omikronu stejně nepomáhá. Je to vidět například z českých nemocnic, kde lidé očkovaní třetí dávkou tvoří jen o málo menší podíl na JIP než v populaci (33 a 26 procent).

Ministr Válek svou obsesí očkováním hodně riskuje, nejen za sebe, ale i za vládu. Zpráva, že při schvalování třetí vakcíny od Pfizeru pro děti nad dvanáct let obešel fakt, že booster pro tuto věkovou skupinu nedoporučil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a jeho mluvčí se odvolává na kladné stanovisko (soukromé) České vakcinologické společnosti, podlamuje hlavní Válkovu přednost: působí sice chaoticky, ale osobně poctivě. A pak se chová jako agent agentů farmaceutického průmyslu.

Andrej Babiš a jeho ministr Adam Vojtěch naslouchali u vakcín stejným lidem a dělali stejnou politiku. Je na čase konstatovat, že v covidové politice postupují vláda ANO i vláda „změny“ v podstatě stejně: místo důrazu na léčbu 24/7 mantra o vakcíně, veleopatrnost a při každém apokalyptickém hlášení z ciziny okamžitě noha na brzdě. Ze stejných důvodů, proč se pandemický zákon neměl ocitnout ve Vojtěchově blízkosti, nepatří ani do rukou Válka.