STUDENTSKÉ VOLBY

Jak volí nejmladší: dělnická strana i dlouhodobá podpora Pirátům a TOP 09

STUDENTSKÉ VOLBY
Jak volí nejmladší: dělnická strana i dlouhodobá podpora Pirátům a TOP 09

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Pokud by výsledky středoškolských zkušebních voleb odrážely širší realitu, v Česku by zřejmě už dlouho kralovala Pirátská strana. Ačkoliv se letos zdá, že by studenti rozdali hlasy silně směrem k liberálnějším uskupením, v dřívějších letech chtěli do parlamentu s poměrně silným mandátem poslat například i Dělnickou stranu, naopak by podle nich už roky ve sněmovně neseděli komunisté. Ačkoliv se výsledky od skutečných voleb výrazně liší, určité trendy přepisující se do skutečných voleb v nich pozorovat lze.

Zatímco ve sněmovních volbách roku 2017 zvítězilo s velkým odstupem hnutí ANO s téměř 30 % hlasů, studenti už tehdy posílali do čela Piráty. Ti ve studentských volbách získali téměř 25 % hlasů, zatímco hnutí premiéra Andreje Babiše pouze něco přes 10 %. To je ostatně hranice, u které se ve studentských sněmovních volbách drží dlouhodobě, ovšem zatímco v roce 2013 ji výsledek překonal o 3 procentní body, letos už se propadl na 8 %.

Do poslaneckých lavic by tehdy studenti posadili s podobnou preferencí přes 10 % i TOP 09, s výsledky kolem 6-7 % pak SPD Tomia Okamury i Stranu zelených s ODS. Těsně nad pětiprocentní hranici se tehdy dostalo i tři měsíce před volbami založené hnutí Sportovci, za nějž kandidovala řada sportovních osobností.

Jak ukazují i zmíněná čísla, výsledky studentských voleb se od těch reálných v minulosti výrazně lišily. Podle ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karla Strachoty se ale po jedenácti letech jejich pořádání ukazuje, že volební preference studentů naznačují výsledek řádných voleb v dlouhodobější perspektivě. „Strany, jejichž obliba u studentů trvale narůstala, se dostávají nahoru i ve skutečných volbách. A naopak, strany s opačnou trajektorií výsledků ve volbách nanečisto, jdou dolů ve volbách skutečných,“ řekl.

To v některých případech skutečně pozorovat lze. Zatímco v roce 2010 patřila TOP 09 k jasným vítězům s 26 % a první místo obsadila i před předčasnými volbami v roce 2013, tehdy už dosáhla jen na 18 %. Sestup pokračoval před volbami 2017, kde získala už pouze 11 %. Naopak Piráti rostli od roku 2010 ze 7 % na 25 % v roce 2017. Podobně lze sledovat například ztrátu přízně u ČSSD, která za posledních deset let spadla z 8 na 2 %.

V řadě případů však podobnost v trendech pozorovat spíše nejde. Například Strana zelených od roku 2013 ve studentských volbách setrvale roste, zatímco v těch sněmovních podporu ztrácela. V letech 2010 a 2013 se pak například nebývalé podpoře mezi studenty těšila i Dělnická strana sociální spravedlnosti, když si udržovala stabilní podporu kolem 7 %.

Studenti, kteří volili do voleb v roce 2017, už nyní patří většinou mezi voličskou generaci do třiceti let. Ačkoliv z dat nelze určit, na kolik si tehdejší studenti přenáší volební chování do dospělosti, podle průzkumů hlasy mladších voličů míří podobným směrem. Podle posledního průzkumu agentury Data Collect pro Českou televizi patřila v generaci 18 až 29 let v drtivé většině koalicím Pirátů a Starostů a Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL). Dohromady koalice v této věkové kategorii berou 76 % hlasů.

I pokud by se dlouhodobější volební podpora některým stranám skutečně propsala do letošních voleb, je otázkou, jak moc je může ovlivnit. Letošní volby jsou specifické jednak tím, že mohou jít volit početně zdaleka nejméně mladých lidí, jelikož „dorostly“ slabé ročníky z devadesátých let a počátku tisíciletí (více jsme o tom psali zde). Podle průzkumů pak také patří zejména lidé do 30 let často mezi ty, kteří zatím nejsou pevně rozhodnutí, koho budou volit.

Letošní studentské volby by vyhrála koalice Piráti a Starostové, která získala 30,4 procenta hlasů. Na druhém místě těsně skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s 29,4 procenta. S velkým odstupem na třetím místě bylo hnutí ANO, které mělo 8,5 procenta hlasů, čtvrtá Strana zelených dostala 7,1 procenta. Další strany získaly méně než pět procent hlasů. Hlasy odevzdalo 40 899 žáků z 312 středních škol po celé České republice.

Člověk v tísni chce prostřednictvím studentských voleb přiblížit mladým lidem principy demokracie a seznámit je s volebním systémem, volebními programy i kandidátkami jednotlivých subjektů. Hlasování „nanečisto“ podle zástupců společnosti zvyšuje zájem studentů o volby a politiku vůbec a údajně napomáhá i větší účasti prvovoličů ve skutečných volbách. Volby do Poslanecké sněmovny budou 8. a 9. října.

 

24. září 2021