KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

Boris Johnson je na politických kapačkách

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
Boris Johnson je na politických kapačkách

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Politická kariéra britského premiéra Borise Johnsona je na kapačkách. Pokaždé když se zdá, že to nemůže být již horší, tak nastane další sešup. V minulém týdnu nastaly dvě takovéto katastrofy. Nejdříve ve čtvrtek konzervativci prohráli doplňovací volby v okrsku Severní Shropshire, kde dominovali téměř 200 let. V sobotu ohlásil svou rezignaci lord Frost, který vedl brexitová vyjednávání za Británii a nyní měl za úkol dojednat nedořešené problémy. Lord Frost je mezi brexitáři považovaný za hrdinu, jeho odchod signalizuje rychle se drolící podporu mezi lidmi, kteří Johnsona dostali k moci. To, že britský tisk o konci premiéra již nepíše ani tak ve smyslu, jestli k němu dojde, ale kdy, není pro něj dobré znamení.

Porážka v Shropshire je jakýmsi zakončením trápení, které začalo na konci října. Tehdy na konzervativního poslance Owena Patersona prasklo, že porušil pravidla ohledně lobbingu. Patersonovi hrozila dočasná suspendace z parlamentu. Johnson se ho pokusil zachránit změnou pravidel, což skandál jen amplifikovalo. Nakonec Paterson raději sám rezignoval, čímž se uvolnil okrsek Severní Shropshire.

Patersonův skandál odstartoval prověřování toryů. Výsledkem bylo několik menších afér ohledně poslaneckého lobbingu. Pak deník Daily Mirror zjistil, že minulý rok, v době nejhlubšího lockdownu, v premiérově sídle v čísle 10 probíhala vánoční party, sám Johnson se jí neúčastnil. Po Londýně kolují zkazky o dalších vánočních oslavách, některé se potvrdily, jiné ne.

Po vánočním skandálu přilila olej do ohně britská volební komise. Oznámila, že ukončila vyšetřování ohledně renovace premiérského bytu, a došla k názoru, že Johnson na ni použil peníze z nepřiznaného politického daru, a v podstatě obvinila premiéra ze lži.

Následovala obří rebelie ve straně, když 99 konzervativních poslanců hlasovalo proti zavedení nových koronavirových opatření. Ta prošla jen díky podpoře labouristické opozice.

Tyto všechny skandály se spojily a vedly k porážce v Shropshire. Ve volbách v roce 2019 tak konzervativci vyhráli s 62,7 % hlasů. Často se uvádí, že okrsek je baštou toryů téměř 200 let. To není tak úplně pravda. Zaprvé moderní Konzervativní strana vznikla v roce 1834, takže zatím 200 let okrsek ani držet nemohla. Zadruhé mezi lety 1885 a 1983 neexistoval. Je však nepochybné, že v kraji konzervativci vždy dominovali.

Nyní dostali 31,6 % a skončili druzí za Liberálními demokraty. Ti tradičně slouží jako protestní strana, voliči tak vyslali jasný signál Johnsonovi. Z reportáží vyplývá, že nejvíce lidem vadil právě vánoční večírek. V době, kdy oni museli sedět doma a s nikým se nesměli stýkat, zaměstnanci čísla 10 pařili. To podněcuje pocit, že pravidla platí jen pro někoho.

Teoreticky se může zdát, že se současné problémy Borise Johnsona týkají covidu. Jeho pracovníci porušili covidová pravidla. Rebelie byla o covidových opatřeních. Špatná nálada jistě odráží nástup omikronu a rychlý růst případů. Teoreticky pokud Johnson zvládne omikronovou vlnu, přečká do jara, udělá pár změn ve vládě, má šanci restartovat své premiérství.

Jenže odchod lorda Frosta ukazuje, že problémy jsou hlubší. Ten rezignoval kvůli politickému směřování vlády. Jmenoval hlavně plán B, jak se říká utužování covidového režimu, zvyšování daní a snahu o uhlíkovou neutralitu.

Právě na uhlíkové neutralitě se dají nejlépe ukázat hluboké problémy Johnsonovy politiky. Johnson, kdysi bojovník proti větrníkům a zelenému šílenství, se stal největším podporovatelem odklonu od uhlíku. Politicky je to však sebevražda. Klimaskeptici vždy měli u konzervativců velké zastoupení. Navíc zelená energetika nejvíce dopadne na dělnickou třídu, jež zběhla od labouristů ke konzervativcům.

Podobné je to u imigrace. Konzervativci neustále slibují zastavení té nelegální, ta místo toho neustále stoupá. Slibované investice do severní Anglie se zadrhávají. Tradičně toryové daně škrtali, nyní je zvyšují. Sociální konzervativci nemají koho volit. Byla to konzervativní vláda, která prosadila manželství homosexuálů. Dokonce málem prosadila změnu pohlaví jen na základě prohlášení, než na poslední chvíli couvla.

Jeden z problémů vlády je ten, že si po drtivém vítězství usmyslela, že je dominantní silou, a snaží se splnit přání všech. Výsledkem je, že není schopna uspokojit nikoho. Možná to ani nejde, v některých oblastech zájmy bohatého jihu jdou přímo proti zájmům chudého severu. Jenže konzervativci se chovají, jako by tuto koalici chtěli aktivně zničit.

Jistá šance pro konzervativce existuje. V Severním Shropshire klesla i podpora labouristů z 22,1 % na 9,7 %. To je znamení, že konzervativní voliči ještě nejsou připraveni zcela změnit strany. Musí však zvládnout covid a začít dělat politiku, kterou někdo podporuje. Součástí možná bude muset být obměna lídra. Johnson je geniální v kampani, v každodenní politice však tápe, není schopen poskytnout vizi a jedná chaoticky. Žádný z předních konzervativců však nepůsobí zrovna přesvědčivě.