Systém testování na koronavirus v Praze nefunguje, jak by měl. Dokládá to příběh zdravotní sestry z Domova seniorů na pražském Chodově, která se starala o muže, jenž byl první evidovanou obětí nákazy. Šlo o 95letého muže, který zemřel v Nemocnici na Bulovce 22. března. Ona sama ještě v pátek dopoledne, osmý den od odběru, marně čekala na výsledky svého testu. Verdikt se dozvěděla až po urgencích ošetřující lékařky a dotazu Echo24. Ukázalo se, že v Praze nebyly dostatečné kapacity na vyhodnocení odběru a její vzorek putoval do Olomouce.

Ačkoli vláda i Ústřední krizový štáb tvrdí, že testování veřejnosti je priorita a že Česko je na tom ohledně počtu testování dobře, případ zdravotnice ukazuje, že s vyhodnocováním testů je systémový problém a že statistické sledování vývoje pozitivních případů den po dni je zkreslené.

Zdravotní sestra z domova důchodců, která měla přímý kontakt s nakaženým seniorem, byla v domácí karanténě od 19. března. Testována byla až poté, co se u ní objevily příznaky nemoci: teploty, celková nevolnost. Vzorek jí byl odebrán doma ve čtvrtek 26. března. Od té doby napjatě čekala na výsledek. „V úterý 1. dubna jí na hygieně řekli, že poslali její vzorek na vyšetření do Olomouce, aby to urychlili. Považuji za skandální, že ani v pátek dopoledne – tedy osmý den po odběru – nemá moje pacientka výsledek,“ řekla v pátek dopoledne pro Echo24 její ošetřující lékařka Zdeňka Englichová.

„Úřednice na hygieně mi řekla, že Praha nestíhá vyhodnocovat testy, a vzorek tak putoval do Olomouce. A výsledky ještě v systému uvedené nejsou a že se to marně snaží zjistit,“ dodala pražská lékařka v pátek dopoledne.

Teprve po dalších hodinách a zřejmě i na základě zájmu deníku Echo24 se zdravotní sestra dozvěděla, že je pozitivní.

Redakce dopoledne kontaktovala i mluvčího pražské hygienické stanice Zbyňka Boublíka s dotazy, jak dlouho od odběru sdělují lidem výsledky, jaká je denní kapacita vyhodnocování odběrů v Praze a kolik vzorků je z Prahy odesíláno na jiná pracoviště. Hygienická stanice dosud neodpověděla.

Až 10 tisíc testovaných? Realita je jinde

Vládní představitelé přitom hovořili na pondělní tiskové konferenci o velkých plánech ohledně testování. Tento týden měla podle náměstka ministra zdravotnictví a předsedy nového Centrálního řídícího týmu COVID-19 Romana Prymuly naběhnout hlavní kapacita pracovišť pro testování a Česká republika se měla přiblížit 10 000 vzorkům denně. Realita je taková, že počet testů se v tomto týdnu poprvé dvakrát dostal přes šest tisíc (v úterý 6206, ve čtvrtek 6291), s víkendem se opět očekává propad.

Problém s kapacitou vyhodnocování testů je nejen v Praze, kde je nejvíce nakažených (čtvrtina z oficiálního počtu 3869 – údaj z pátečního rána). Například šéf krajské hygienické stanice Michal Bartoš ve středu pro ČTK řekl, že laboratoře v Plzeňském kraji nestíhají a na výsledek se čeká i pět dní. Vzorky vyhodnocuje fakultní nemocnice, Klatovská nemocnice a Bioptická laboratoř. I při jejich nasazení je ale denní převis sto až 300 odebraných vzorků, a hygienici proto uvažují, že sníží počet lidí indikovaných k odběru. Laboratoře navíc nemají dostatek diagnostických sad pro vyhodnocení vzorků, upozornil šéf hygieniků.

Když se vzorky nezpracují do 72 hodin, musí se hluboce zmrazit. Člověk, kterému zdravotníci odeberou vzorek, čeká nyní na výsledky čtyři až pět dní. Pokud by hygienici neomezili denní počet odběrů, během dvou dní by se čekací doba zvýšila až na deset dní.

„Na jednu stranu se vyzývá k masovému testování, ale přestáváme to zvládat laboratorně i logisticky. Musíme se domluvit na tom, že snížíme počet indikovaných na jednotlivá odběrová místa. Je to špatně, ale jinak budeme nabírat vzorky do mrazáku,“ shrnul Bartoš.