KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ

Největší pád životní úrovně v historii České republiky

KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ
Největší pád životní úrovně v historii České republiky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Přišlo to, co v posledních týdnech všichni očekávali a čeho se obávali. Začal největší pád životní úrovně od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika. V první čtvrtině letošního roku se platy zvýšily o 7,2 procenta. To by byl za normálních okolností velmi slušný růst. Dokonce z dlouhodobého pohledu nadprůměrně vysoký.

Jenže všechno to zvýšení příjmů lidem sebralo zdražování. Přesněji řečeno: sebralo jim ještě víc, než o kolik dostali přidáno. Ceny se v první čtvrtině letošního roku zvedly o 11,2 procenta. Takže reálná životní úroveň, to, co si lidé za svůj plat koupí, klesla o 3,6 procenta. Je to teprve pátý pokles kupní síly v historii. Poprvé se propadl v recesi roku 1998 o 1,4 procenta. Pak ve dvojité recesi, do níž se země dostala po finanční krizi roku 2008. V roce 2012 klesly reálné příjmy o 0,8 a v roce 2013 o 1,5 procenta. Poslední drobný pád pak následuje po začátku covidové pandemie v roce 2020. Příjmy se v té době propadají o 0,1 procenta. Ze srovnání je vidět, že teď zažíváme ve srovnání s předchozími pády pokles násobně větší.

Reálné příjmy klesly 94 procentům zaměstnanců. Nejvíce těm, kdo pracují pro stát a jejichž příjmy vláda zmrazila. Těm ale platy naopak výrazně stouply ve dvou covidových letech, kdy se zvýšil náskok nad příjmy v soukromé sféře. Reálná životní úroveň vzrostla jen ve dvou oborech. Ve financích, kde stoupl průměrný příjem o 15,9 procenta na 71 847 korun měsíčně. A pak v obchodu s nemovitostmi, kde se zvýšil o 13,9 procenta na 36 176 korun. V této branži ale platy i přes tento vzestup zůstávají pod průměrem celé ekonomiky, který v první čtvrtině roku přesáhl 37 tisíc korun.

V obou těchto oborech vysoce rostou zisky. Takže je přirozené, že se ve chvíli velmi nízké nezaměstnanosti, kdy firmám chybí lidi, přidává.

Reálné příjmy překvapivě poklesly v dalších oborech, kterým se velmi dobře daří a kde jsou dlouhodobě nadprůměrně vysoké platy. V energetice, která při vysokých cenách kasíruje vysoké zisky, stouply platy o 7,6 procenta. V informačních technologiích o 8,7 procenta. Právě v této branži ale stále zůstávají nejvyšší platy ze všech oborů. S průměrným příjmem 71 997 korun ajťáci předčí i finančníky. Kromě veřejné sféry se výrazně snížil reálný příjem i těm, kdo pracují v průmyslu.

Z dat o platech zatím není úplně vidět, že by se roztočila obávaná inflační spirála, kdy vyšší ceny tlačí při nízké nezaměstnanosti na růst platů. Česká národní banka, která ji bedlivě sleduje, očekávala vzestup příjmů o 8 procent. Navíc se přidává jen v oborech, kde výrazně rostou zisky.

To se ale může rychle změnit. Včera totiž statistici zveřejnili i data tržeb obchodníků v dubnu. A ty reálně stále rostou. Po započtení vlivu inflace se zvýšily o 6,2 procenta. Pokračuje prudký vzestup útrat za oblečení a boty (o 121 procent více než loni), sport a rekreaci o 17 procent, vybavení bytu o 16 procent. Lidé tedy zjevně výrazně utrácejí, přestože jim padají reálné příjmy. Zjevně se řídí velmi nebezpečně inflační motivací: Utrať, co můžeš. Zítra bude dráž.

Roztočení inflační spirály je stále aktuálním rizikem. Pád životní úrovně se nezastaví dřív, než se podaří dostat růst cen pod kontrolu.

8. června 2022