Novým vládcem České republiky se stal minulý týden plukovník profesor Roman Prymula. V úterý 22. září ho Andrej Babiš uvedl do funkce ministra zdravotnictví. Od té doby o tom, jak budeme s čínským koronavirem v Česku žít, rozhoduje jen on. V pravidelných mediálních dávkách, na které si vyčlenil dva dny v týdnu, oznamuje, co všechno se omezí a zavře. Andrej Babiš s celým zbytkem vlády mu vyklidil pole. Z Prymuly je covidový vůdce. Babiš ho nastrčil před sebe jako toho, kdo nese za to, co se bude v zemi dít, plnou zodpovědnost. On sám už ji neponese. Říká to bez skrupulí.

V rozhovoru pro Právo v sobotu ohlásil, že už se k epidemii koronaviru a zásahům státu nebude vyjadřovat. „Ale protože nejsem epidemiolog, tak už toho nechám. Pro mě z toho všeho plyne jasné ponaučení, že se k epidemickým opatřením vyjadřovat už nebudu.“ Na otázku, zda tím chce říct, že nechá Romanu Prymulovi v rozhodování volnou ruku, Babiš jasně odpovídá. „U epidemických rozhodnutí určitě, ale musí je dopředu na vládě vysvětlit i kolegům, jejichž resortů se budou týkat. Přes Radu vlády pro zdravotní rizika budu dohlížet na projekt chytré karantény. Hlavní úkol pana Prymuly je zajistit dostatečné kapacity v nemocnicích. Musí řídit ministerstvo a svoje nemocnice tak jako v armádě. Jsme ve válce s virem a na dlouhé řeči není čas.“

Zavřu, zakážu

Roman Prymula neotálel a ještě během víkendu ohlásil několik tvrdých restrikcí, které se chystá zavést. Tou vůbec nejtvrdší má být uzavření středních škol. Prymula řekl, že to chce udělat buď ve středu 30. září, nebo v pátek 2. října. Pokud to skutečně prosadí, Česko se stane v této chvíli jedinou zemí v Evropě se zavřenými školami. Výjimku prý Prymula v nejlepším případě může udělat jen u prvních ročníků. Aby se noví studenti stihli sžít s novou školou. „Nebudu chtít zavírat základní školy, ale u středních škol tu diskusi povedeme, bude se to odvíjet od nejrizikovějších regionů. Pokud se podíváme na současnou rizikovost kontaktů, tak střední školy se dostaly na první místo,“ prohlásil Prymula v televizi Prima. U základních škol chce zrušit hudební a tělesnou výchovu. To jsou jediné předměty, kde dnes děti mohou být bez roušek.

Školy zároveň budou prvním velkým testem, jestli budou Romanu Prymulovi jeho restriktivní návrhy procházet. Atmosféra ve společnosti se totiž výrazně proměnila a otočila proti zavírání škol. Prymula si to sám otestoval na svém vlastním doporučení. Hned po nástupu do funkce vyzval ředitele škol, aby před pondělním státním svátkem dali studentům na pátek ředitelské volno. Protáhli by tím víkend na čtyři dny a tím zbrzdili šíření nákazy. Vyšlo mu vstříc jen 15 procent ředitelů, 85 procent mu řeklo Ne. Dost často s argumentem, že je mnohem méně riskantní, když jsou děti ve škole, než aby se v den, kdy jejich rodiče normálně pracují, poflakovaly někde po nákupních centrech nebo akvaparcích. Zdaleka ne každý rodič si ze dne na den může vzít v práci volno a připravit dětem smysluplný program. Představa, jak děti sedí samy zavřené doma, jak by si Roman Prymula představoval, je naivní. Děti, teenageři a mladí lidé se viru v drtivé většině nebojí. Oni i jejich rodiče vědí, že u nich má buď lehký průběh, nebo dokonce nemají vůbec žádné příznaky. A dobře to vědí i ředitelé škol. Proto ti zodpovědní nechali školy otevřené. Přirozeně se také ve chvíli, kdy poslouchají opakující se hrozbu zavření škol, snaží využít každý den, kdy se děti mohou normálně učit.

Vzdor škol i ministra Plagy

Klíčovou roli při zavírání škol by měla hrát Praha, tam se – soudě podle živoucího testu pátečním ředitelským volnem – s Prymulovým názorem ztotožňuje skutečně výrazná menšina. V Praze nedalo ředitelské volno 29 ze 37 gymnázií, 23 středních průmyslových škol a odborných učilišť z 39, u středních odborných škol a středních odborných učilišť to bylo 17 z 23, u základních uměleckých škol 22 z 25. Z magistrátem oslovených 153 základních škol jich nedalo prymulovské ředitelské volno 116.

To ukazuje, že atmosféra ve společnosti je silně proti zavírání škol. Proti Prymulovi se také ostře postavil ministr školství Robert Plaga. Ten, který se na jaře Prymulovi a dalším vládním epidemiologům podvolil, tentokrát vzdoruje mnohem silněji a podle informací z jeho okolí je připraven hájit otevřené školy, pokud bude cítit ve společnosti podporu. Uzavření škol považuje za zbytečné, protože podle něho sníží reprodukční číslo R (udávající, kolik lidí průměrně nakazí jeden infikovaný) jen velmi málo. Plaga jde na Prymulu s daty. Malý vliv zavření škol na snížení přenosu koronaviru uvádí analýza Centra pro modelování biologických a společenských procesů. Podle ní uzavření středních škol znamenalo jen malé snížení reprodukčního čísla: ze současné hodnoty 1,3 na 1,28. Pokud by se uzavřely střední školy i druhý stupeň základních škol, reprodukční číslo by kleslo na 1,25. Analýza také upozorňuje na to, že při uzavření škol by bylo obtížnější zajistit dodržování ochranných opatření, zejména mezi staršími žáky. „Vyučující a další personál škol může dohlížet na to, aby během vyučování, přestávek, ale třeba i stravování všichni zúčastnění dodržovali hygienická opatření. V případě, že by především žáci druhých stupňů základních škol a středních do škol nechodili, by ale tato možnost regulovat jejich interakce zmizela,“ uvádí dokument. Jsou to podobné argumenty, jaké používali ředitelé proti Prymulovu návrhu na předsváteční ředitelské volno.

Studie upozorňuje na to, co je zřejmé. „Už na jaře se ukázalo, že zejména adolescenti nejrychleji přestali dodržovat ochranná opatření jako časté mytí rukou nebo vyhýbání se větším skupinám lidí. Pokud tedy uzavření škol nebude doprovázeno dalšími opatřeními ve smyslu zákazů vzájemných návštěv a podobně, nelze vyloučit, že v jeho důsledku interakce žáků paradoxně zintenzivní.“ Roman Prymula na Plagův protitah do uzávěrky tohoto vydání Týdeníku Echo nereagoval.

Právní hrana sólo zákazů

Kromě zavírání škol ohlásil ještě plán uzavřít vnitřní sportovní aktivity a omezit setkávání lidí. Scházet by se nemohlo víc než 10 nebo 20 lidí. O přesném počtu do naší uzávěrky Roman Prymula ještě nerozhodl.

Všechno jsou to výrazné zásahy do života. Do práva na vzdělání, práva se shromažďovat. V případě otevírací doby restaurací zásah do svobody podnikání. A je vážná otázka, jestli je přiměřené, aby o nich rozhodoval jeden jediný člověk. Ministr zdravotnictví má ze zákona pravomoc vydávat „opatření“, kterými může život v zemi omezit. Hranice, kam až s nimi může zajít a kde už by odpovědnost měla převzít celá vláda a požádat sněmovnu o vyhlášení nouzového stavu, je sporná. Rozhodovat o ní budou soudy, pokud Prymulovy restrikce někdo zažaluje.

Obecně platí, že pokud vláda dojde k závěru, že je země v kritické situaci a je potřeba omezovat svobodu lidí, měla by požádat o vyhlášení nouzového stavu, a to podle krizového zákona, nikoli podle zdravotního zákona. Je to ostatně jarní verdikt Městského soudu v Praze. Odpovědnost při tak velkých zásazích, jako je zavírání škol nebo omezení počtu lidí, kteří se potkávají, by měl nést celý kabinet v čele s Andrejem Babišem. A také poslanci, kteří dospějí k názoru, že situace je tak vyhrocená, že si žádá nouzový stav. Ne že si Andrej Babiš alibisticky umyje ruce, zbaví se odpovědnosti a nechá vše na Romanu Prymulovi.

O co víc nový ministr zdravotnictví ohlašuje nové zavírání a zákazy, o to méně referuje o jasném plánu, jak rychle zařídí, aby nemocnice byly schopné zvládnout nárůst počtu pacientů s covidem a každému mohly věnovat dostatečnou péči. Čím jasnější a strukturovanější plán by Prymula představil, tím méně by se muselo zavírat a omezovat. I sám Babiš to v rozhovoru v Právu svému ministrovi zdravotnictví vzkazuje. „Prymula musí zařídit, aby bylo dost lůžek.“ Právě to je v životě s čínským koronavirem klíčové. Zaručit, že to zdravotnictví zvládne, i když pacientů bude hodně. Když lidé tuto jistotu mít budou, nemusejí se zavírat školy ani restaurace.

Zkušenosti za víc než půl roku života s čínským koronavirem v různých zemích už ukazují, že ten, kdo organizačně zvládne zařídit dostatečnou kapacitu zdravotnictví, aniž se odkládá jiná péče, a k tomu masivní testování, nemusí příliš omezovat svobodu lidí. Může co nejméně omezovat život jednotlivců, protože má organizačně a technologicky dobře připravené zázemí pro nemocné. Kdo nezvládá dostatečnou kapacitu zdravotnictví a testování, končí v karanténách středověkého stylu, k nimž se znovu schyluje třeba ve Velké Británii. Tam už se dnes nemůže scházet víc než šest lidí. A společnost je tam zjevně tak vystrašená, že dva ze tří Britů chtějí podle aktuálního průzkumu v restrikcích ještě přitvrdit.

Místo katalogu stále nových zákazů by měl Roman Prymula co nejrychleji představit plán, jak a kým posílí nemocnice v případě růstu počtu hospitalizovaných s covidem. Zatím neukázal ani scénář, jak ulehčí nemocnicím, v nichž zbytečně zabírá lůžka hodně pacientů, jejichž text na covid byl sice pozitivní, avšak nemají žádné příznaky. Ale taky nemají kam jít, protože s pozitivním testem se nemohou vrátit třeba do domovů důchodců, některé si nechtějí vzít domů jejich příbuzní v obavách z nákazy. Jsou u nás nemocnice, kde je takových „sociálních“ pacientů až třetina ze všech těch, kdo tam leží s pozitivním testem na čínský koronavirus.