komentář

Kapitulace. Kůrovec ovládne celé Česko

komentář
Kapitulace. Kůrovec ovládne celé Česko

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

„Rozvoj kůrovcové kalamity již zastavit nelze.“ Tak zní stručná věta, která vystihuje celou bídu tuzemských lesů. Pochází z prvního hodnocení, jak se pohroma šířila v minulém roce, které sepsala skupina odborníků Czech Forest.

Katastrofických zjištění je v materiálu celá řada a celý vtip či hrůza spočívají v tom, že v Česku bylo loni kůrovcem napadeno okolo 30 milionů metrů krychlových smrkového dřeva, z toho se však nepodařilo zpracovat nejméně šest milionů kubíků. Protože tolik brouků přežilo, bude do konce roku 2020 napadeno 40–60 milionů kubíků, z toho se už nezpracuje zhruba polovina a v roce 2021 čeká invaze dalších 80–120 milionů kubických metrů. Pak se expanze zpomalí, ovšem jen z toho důvodu, že brouk už nebude mít tolik co žrát. Kůrovec vyhrál nad českým lesnickým komplexem na celé čáře a není divu, když lesníci dokážou zpracovat jen 25 milionů kubíků ročně. Smrkové lesy, které tvoří polovinu všech tuzemských porostů, obsahovaly před ničivým nájezdem 450 milionů kubíků dřeva. Kde vůbec přežijí, to je ve hvězdách. Přitom podle Czech Forest vzniknou „velkoplošné kalamitní plochy“, kde se dají očekávat „lokální změny klimatu a hydrologických funkcí“. Lepší je nerozebírat podrobněji, co to znamená.

Historie porážky ve válce s kůrovcem připomíná popis osudové katastrofy či boží trest, kterému se může člověk a společnost jen trpně podvolit. Málo prší, teploty rostou, vzestup brouka v monokulturách nemůže odvrátit žádné aktivní opatření. Pokud hledáme dopady klimatické katastrofy poblíž svého bydliště, pak se stačí vypravit na místa, kde ještě před časem rostly lesy.

Tento fatalistický výklad má ovšem jednu chybu. Nějak se stalo, že boží hněv zasáhl přednostně Česko. Kůrovec řádí ve všech zemích střední Evropy, není však těžké dokázat, že tuzemské lesy mu svědčí nejvíc. Jednoduchá statistika o mezinárodním obchodu se surovým dřevem ukazuje, že zdejší firmy zválcovaly svým exportem široké okolí. Loni obchodníci vyvezli okolo dvaceti milionů metrů krychlových dřeva, skoro třikrát víc než v posledním roce před kůrovcem, tedy před rokem 2015. Víc než polovina z toho šla na hlavní odbytiště do Rakouska a Německa. Ovšem okolo dvou milionů kubíků jsme poslali také do Číny a Polska, přes milion na Slovensko a do Rumunska, přes sto tisíc kubíků tuzemského dřeva koupili pod cenou také Estonci, Litevci, a dokonce Bosňáci. Je pravda, že tradičně surové dříví dovážíme ze Slovenska a Polska a že loni tomu nebylo jinak. Ovšem import z těchto zemí už není větší než vývoz, jak o tom svědčí už údaje, že dohromady ze všech zemí jsme dovezli dva miliony kubíků.

Dokážou vydělat, ale lesy nezachrání

Nejde přejít otázku, co se právě v Česku stalo špatně a kdo nese odpovědnost za zničení národního bohatství. Odpovědi od státních úřadů se nedočkáme z jednoduchého důvodu, že stát je vlastníkem poloviny tuzemských lesů a v jeho revírech na Jesenicku a v Beskydech expanze brouka začala. Státní zaměstnanci tedy budou zatloukat. Teoreticky je možné hledat začátek problémů v roce 2011, kdy Lesy ČR rozdělily svá polesí velkým těžařským firmám a uzavřely s nimi smlouvy o tom, že za peníze utržené prodejem dřeva budou stromy opět vysazovat a část zisku pošlou do státní pokladny. Příklady z regionů ukazují, že tento model vyhnal z lesů jejich tradiční správce, kteří by hrozící invazi brouků dokázali včas odhalit, a místo nich poslal do terénu námezdní pracovníky s pilou, bez jakékoli znalosti místních podmínek.

Brzy bylo jasné, v čem jsou rizika, nebylo však možné už nic měnit, protože největším partnerem státního podniku se záhy po roce 2013 staly firmy ve vlastnictví vicepremiéra a později premiéra Andreje Babiše. Dokonce tváří v tvář kůrovcové krizi se stala jednou z klíčových aktivit státních lesníků snaha přesoutěžit, tedy zlevnit pětileté kontrakty na těžbu, aby kvůli padající ceně dřeva nezkrachovali soukromí partneři. Lesy ČR loni skončily podle neověřených zpráv v miliardové ztrátě, velcí lesníci se přinejmenším podle účetních závěrek z roku 2018 drží v černých číslech. Podivný kartel politiků, státních manažerů a bohatých byznysmenů je dostatečným důvodem, proč byli Češi na kalamitu zoufale nepřipraveni a nedokázali své lesy ochránit.

Dnes se zdá, že ti, kteří selhali a mysleli jen na svůj prospěch, žádnou odpovědnost neponesou. V tom je možná největší tragédie ubývajících lesů. Ústup před kůrovcem budou mít na starost vojevůdci, kteří s ním už prohráli rozhodující bitvu.

13. února 2020