Ruský prezident Vladimir Putin za volantem kamionu a v přímém přenosu státních televizí otevřel Krymský most, spojující ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Putin nejprve navštívil dispečink, monitorující provoz na mostu, následně se pozdravil se stavbaři a pak v jejich společnosti usedl za volant oranžového kamionu Kamaz, aby jako první v čele kolony stavbařské techniky přejel z jednoho černomořského břehu na druhý po mostu dlouhém 19 kilometrů.

„Je to symbolické. Nebýt prezidenta, most by nestál,“ usoudil reportér zpravodajské televize Rossija 24. „Most se dostává do provozu o půl roku dříve oproti plánu,“ zdůraznila stanice. Podle kontraktu měl stavitel automobilovou část mostu odevzdat až v prosinci, ale stavbaři „to zvládli za 816 dnů“, dodala.

Putin označil otevření spojnice za historickou událost. „V různých historických epochách, dokonce už za cara, lidé snili o postavení takového mostu. A hle, nakonec díky vaší práci a talentu se tento projekt, tento zázrak uskutečnil,“ děkoval tvůrcům mostu prezident a slíbil další grandiózní projekty. „Budeme stavět nové silnice, nové mosty, nová letiště a přístavy. Uděláme život našich lidí lepší, hodnotnější. Určitě se nám to povede,“ zdůraznil.

První automobily s běžnými smrtelníky na most nad Kerčským průlivem vjedou z obou břehů ve středu ráno, železniční trať má být hotova příští rok. Od spojnice si Moskva slibuje nejen větší příliv turistů na zabraný poloostrov, ale hlavně lepší zásobování Krymu a zvýšení výkonu místní ekonomiky.

„Most se okupantům bude určitě hodit, až budou prchat z našeho Krymu,“ okomentoval stavbu ukrajinský prezident Petro Porošenko a zdůraznil, že přes všechny snahy Ruska legitimizovat dočasnou okupaci ukrajinského poloostrovu bude Ukrajina dál hájit svá práva.

Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman agentuře AFP řekl, že „ruský okupant“ se mostem postaveným na anektovaný poloostrov „vysmívá“ mezinárodnímu právu, protože porušuje územní celistvost Ukrajiny.

Podle odborníků citovaných agenturou Interfax je most významným hospodářským i politickým povzbuzením Ruska a pro Ukrajinu může mít negativní následky. Bývalý ukrajinský ministr hospodářství Viktor Suslov očekává oživení turistického ruchu a v důsledku pravděpodobného ekonomického růstu i snížení tlaku na dotace z ruského státního rozpočtu.

Význam mostu může být podle ukrajinského exministra i vojenský, protože v případě válečného ohrožení most usnadňuje armádní logistiku při přísunu vojsk a výzbroje. Vstřícnost etnických Rusů žijících na Krymu vůči Moskvě se nepochybně zvýší.

Ukrajina naopak podle Suslova ztratí příjmy z tranzitu na Krym, ale ztráty budou hlavně politické. „Krym teď bude ještě pevněji připoután k Rusku a obyvatelstvo poloostrova bude ještě víc pororuské,“ předpověděl bývalý ukrajinský ministr.

Most se pro Kreml stal prioritou a v Rusku byl označován za stavbu století. Začalo se v únoru 2016, stavba podle oficiálních údajů po dokončení přijde celkem na 228 miliard rublů (téměř 80 miliard korun). V médiích se mezitím objevily spekulace, že skutečné náklady jsou ještě daleko vyšší, než tvrdí Kreml.

Most, největší v Rusku, je dlouhý 19 kilometrů. Začíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov. Projektovaná propustnost je 40.000 automobilů během 24 hodin. Kamionům má být vjezd na most zakázán až do podzimu, dokud neskončí turistická sezona. Vlakových souprav má přes most projet až 47 denně.