KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové

Čínský virus uzavírá Evropu

KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové
Čínský virus uzavírá Evropu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Když se v roce 2015 valily do Evropy ilegálně miliony migrantů, většina evropských politiků unisono tvrdila, že není možné zavřít hranice. Řeč byla o vnější hranici Evropské unie, otevřeně z velké části propojené schengenským prostorem bez hraničních kontrol. Vnější hranici, jejíž smysl je právě v tom, aby chránila. Ta rezignace na ochranu hranice byla nesnesitelně snadná. Kdo si dovolil protestovat, byl okamžitě označen přinejmenším za antihumanistu bez citu a srdce.

Pak přišel rok 2020 a čínský virus. Během pár týdnů se hranice zavřely. Nejen ty vnější, ale i vnitřní. Uvnitř schengenského prostoru volného pohybu. Ukázalo se, že to samozřejmě jde. Když je vůle. A ta byla. Každý se bál, a tak se zavíral před svými sousedy. V ostré zkoušce se ukázalo, že něco jako evropský demos, jehož se tak často dovolávají zastánci čím dál hlubší evropské integrace, neexistuje.

Když je zle a strach, každý je především Čech, Němec, Francouz. Je to přirozené. Každá vláda se zpovídá za to, jak se popasuje s epidemií viru, svým občanům. A ty se každá snažila zavíráním hranic chránit.

Po pár měsících se hranice otevřely. Ne úplně. Cesty ztěžoval, nebo jim přímo bránil systém povinných testů a karantén po překročení hranic. Některé byly vysoce účelové. Aby lidé z jiných zemí někam opravdu nejezdili.

Regulace cestování je v některých zemích velmi logická a pochopitelná. Jinde úplně absurdní. Logickým příkladem je Švýcarsko. Při příjezdu do země nežádá po nikom žádné negativní testy na koronavirus. Na ty, kdo přijíždějí ze zemí (člení je dokonce podle regionů), které mají za posledních čtrnáct dní průměr nových případů na 100 tisíc obyvatel o 60 vyšší než Švýcaři, je uvalena desetidenní karanténa. Situace se mění podle aktuálního vývoje každý týden. Švýcaři se brání těm rizikovým. Ty, kdo jsou na tom plus minus jako oni, naopak nechávají volně cestovat.

Opačným příkladem je Česká republika. Po Irsku a Portugalsku máme stále třetí nejvyšší čtrnáctidenní průměr nákaz v celé Evropské unii. Při cestách ze všech zemí Evropské unie (i Švýcarska) s výjimkou Norska, Finska, Belgie, Řecka a Bulharska ale musejí absolvovat ti, kdo z nich vstupují do České republiky, test na covid.

Průměr Česka za poslední čtrnáct dní byl 1362 případů. V sousedním Německu 319, Rakousku 299, Maďarsku 244. Čísla násobně nižší. Všichni ti, kdo odtud přijíždějí do Česka, ale potřebují absolvovat test na koronavirus. Jaký to dává smysl? Pravděpodobnost, že někoho nakazí, je čistě statisticky výrazně nižší než u těch, kdo ve stejné době vůbec neopustili Česko. Přesto všechny tyto země svítí na semaforu ministerstva zdravotnictví červeně. To je signál, že test je nezbytný. I po novoročním poklesu cen ale žádaný PCR test stále přijde samoplátce na zhruba patnáct set korun.

U většiny zemí to nedává vůbec žádný epidemiologický smysl. Je to jen politická demonstrace, že se bráníme před těmi, kdo by sem virus „zavlekli“ zvenčí. Nebo byrokracie z neochoty reagovat na měnící se situaci s nákazou. Kdybychom reagovali jako Švýcaři, byl by aktuálně test potřeba jen při cestách z Irska a Portugalska.

Teď přichází další úroveň uzavírání. Lídři zemí Evropské unie se na videokonferenci ve čtvrtek dohodli, že na semaforu přibude ještě tmavě červená barva. Bude označovat vysoce rizikové zóny. Z nich nebude s výjimkou pracovních, studijních cest a naléhavých cest za rodinou možné vstupovat do jiných zemí. Ani s negativním testem.

Náměstek ministra zahraniční Martin Smolka to pro Lidovky.cz relativizuje nicneříkajícími slovy: „Zvlášť rizikové zóny se skutečně chystají. Česko do nich ale automaticky nespadne. Bude na jednotlivých státech, jak přesně nastaví pravidla, protože každý k vyhodnocování evropských epidemiologických dat přistupuje trochu jinak.“

Je to takové bruselské alibi pro země, které své hranice prostě zavřou před lidmi ze států, kde je aktuální úroveň nákazy čínským virem vysoká. A aby to nevypadalo špatně, řekne se, že je to přece evropská dohoda o zvlášť rizikových zónách. Každý to přitom už dnes může udělat i bez Bruselu.

Babišova vláda, která epidemii čínského viru tvrdě nezvládá, což dokazuje dlouhodobě největší počet nákaz, jedna z nejtvrdších uzavírek společnosti a jeden z největších počtů mrtvých na počet obyvatel, se zjevně velmi bojí, že ostatní zavřou hranice právě nám. Německá média už několik týdnů popisují Česko jako vysoce rizikovou zónu, odkud se nejspíš nákaza šíří k nim. Tlačí na tamní politiky, aby jednali.

Nápad na povinné respirátory FFP2 v obchodech a MHD není z hlavy Andreje Babiše ani Jana Blatného. Opisují, co se děje v Německu a Rakousku. Snaží se ukázat, jak následují a jedou podle německých not, aby zabránili tomu, že nám sousedi prostě zavřou hranice.

Pokud se to stane, nese za to opět osobní odpovědnost Andrej Babiš. Je to dílo jeho selhání. To, že je u nás epidemie vyhrocenější než v okolních zemích, se nedá vysvětlit ničím jiným než selháním a neschopností jeho vlády.

24. ledna 2021