Václav Klaus mladší nejen o střetu pravice s levicí

Klademe silnější národní akcent

Václav Klaus mladší nejen o střetu pravice s levicí
Klademe silnější národní akcent

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Týden po ustavujícím sjezdu v Brně trávili Václav Klaus a jeho první místopředsedkyně Zuzana Majerová na cestách, v autě, s nímž objíždějí okresy a zkoušejí vzbudit zájem o své hnutí. Zatím je Trikolóra v průzkumech pod pěti procenty, nicméně její předseda se podle CVVM stal nejdůvěryhodnějším politikem v zemi. Kde na politickém spektru se chce Trikolóra usadit? V programu má vedle klasicky pravicových a konzervativních hesel i teze, na něž mohou slyšet voliči levice. Stejně tak není zřejmé, jaký vztah zaujme k ANO, jehož místopředseda Petr Vokřál na sjezdu v Brně vystoupil a naznačil možnost povolební spolupráce. Ovšem Trikolóra má v programu kategorické zrušení EET a biopaliv, nejvíc z českých stran vystupuje proti dotacím. Prostě samé otázky.


Mluvíme spolu během vašeho hektického ježdění dodávkou po Trutnovsku. Jaký to má pro vás smysl?

Máme výjezdy a každý den výjezdu děláme v tom onom okresním městě večer veřejnou debatu. No a když už v tom okrese jsme, navíc když je to daleko od Prahy, tak mezi obědem a mítinkem objedeme menší vesnice a městečka. Často nás přijmou starostové. Přijde pár lidí, ze školy paní učitelka, provozovatel cukrárny a tak. Rozdáme letáčky, zveme do města na večerní mítink. To je aktivita ven. Ale je to myšlené i dovnitř: naše ježdění zaměstnává i krajské a oblastní aktivisty Trikolóry, má to pro nás smysl i jako pohled dovnitř naší organizace. A zatřetí – co máme dělat? Jedna část naší aktivity budou změny zákonů, změny v rozpočtu, odborné věci. Ale když sněmovna zrovna nerokuje, není důvod sedět na zadku v kanceláři. Než abych příští dva roky jen seděl v parlamentu a pořád jen hlasoval proti, věnuji svůj čas tomuhle.


Tu zálibu vystupovat před lidmi, tribuna v sobě jste objevil kdy? Když jste před pár lety začal jezdit po republice na veřejné debaty o školství?

Tak pokud je člověk učitel, musí umět mluvit před lidmi. Stejně jako doktora nemůže dělat člověk, který se bojí krve. Já jsem 26 let stál před katedrou, tohle jsem v sobě objevovat nemusel. Ale samozřejmě jsem byl překvapený, kolik kantorů i ředitelů škol na moje debaty chodilo. Vypadalo to, že co jim říkám, jim nějakým způsobem přijde osvěžující. A když vám lidi děkují, to je strašně cenná, silná emoce. Když jich přijde 50, 100, někdy 250, tak si řeknete, že to má nějakou odezvu. Takhle nějak se to vyvíjelo.

Pokud byste měl jmenovat jeden hlavní důvod, proč existuje Trikolóra, co by to bylo?

Strany z Demokratického bloku, které se teď asi chystají nějak slučovat, podle mě už žijí jen z podstaty. Často opouštějí původní ideje, nebo i když je ještě neopustily, nehájí je upřímně a razantně. A když něco řeknou, ne že by si to myslely, minimálně jejich špičky. Nemluvím o spoustě řadových členů, kde zaujetí pro věc bývá paradoxně větší. Hnutí ANO sice často něco hezkého řekne, ale je to marketing, oni ve skutečnosti, svými zákony, často dělají pravý opak. Piráti většinou mají úplně opačné názory než my. Celkově vzato tu není politická strana, která by moje, naše hodnoty hájila. A i reakce veřejnosti tomu nasvědčuje. Tři čtvrtiny lidí, co se k nám dali, nebyli zatím politicky aktivní. Nějakou emoci prostě Trikolóra nese.

Když už je řeč o ANO – jdou hlasy, že Andrej Babiš ve vás vidí příštího partnera. Na sjezdu v Brně vystupoval jako host místopředseda ANO Petr Vokřál. Máme to brát jako signál?

Pravda je, že jako oficiální host vyslaný stranou tam byl jen pan Vokřál, ale zvali jsme všechny předsedy parlamentních stran. ODS taky, samozřejmě. ANO nám slušně odpovědělo, že vysílá místopředsedu, protože předseda je v Americe. A když jsme je pozvali, je slušnost nechat jejich hosta vystoupit, a on taky slušně vystoupil. Další věci bych za tím nehledal. Až budeme mít příště sněm, zase pozveme všechny parlamentní strany.

Vždycky byl a vždycky bude konflikt mezi svobodou jednotlivce a kolektivismem. - Foto: Jan Zatorsky

Jste vůči ANO shovívavější než ostatní opozice?

Jeden rozdíl vidím. Nejsem sice shovívavý k jejich programu a zákonům, co přijímají, ale neútočím osobně, nezvedám trestní věci, o kterých nic nevím, neotírám se o nemocného syna a podobně.

On se celkem nikdo neotíral o jeho syna, ale spíš o to, že premiér syna odklidí z dosahu vyšetřovatelů až na Krym.

Já se obecně snažím kritizovat věcně. Ne lidi, ale zákony. V parlamentu to někteří mají na život a na smrt, je to nenávist, i když částečně ji hrajou. Před pár lety spolu byli ve vládě, vesele se bratřili, teď před kamerami dělají tyátr.

Máte s ANO nějaký zásadní rozpor, kvůli kterému byste s nimi hypoteticky nešli do vlády? Zatímco vy jste asi nejvíc z politické scény proti dotacím, Babišův podnikatelský model na nich částečně stojí.

S ANO máme řadu velkých programových rozporů. Zonaci národních parků, EET a celkovou buzeraci, kdy si vodáci nemůžou dát pivo, atd. Máme v programu, že zrušíme přimíchávání biopaliv. Kdybych s nimi neměl řadu rozporů, tak jsme v ANO a já jsem ministr školství. Svět nevidíme stejně. Jen není náš způsob dělat politiku podle hesla: Franta je zlosyn, ehm ehm, volte proto mě. Ale fakt teď nemám tolik hlasů, abych mohl sestavovat příští vládu.

A v čem je Trikolóra jiná než ODS?

Jeden z našich tří pilířů se jmenuje Žijeme v České republice. Klademe daleko silnější národní akcent. Slovo národní nemyslíme etnicky, spíš se tím chce říct, že se na svět máme dívat českýma očima a optikou českých občanů. Že nám například v energetické politice má jít o to, aby čeští občané měli levnou energii, nikoli řešit nějaké celosvětové záležitosti. V ekonomických věcech s ODS často hlasujeme stejně. Ovšem z hlediska našeho dalšího pilíře Braňme normální svět už velké rozdíly vidím. Třeba mezi mnou a pány Kupkou a Baxou ve věcech, co se týkají životního prostředí nebo školství. To je nebe a dudy. Ale nechci dělat rozhovor o ódéesce.

Tomu se nedá úplně vyhnout. Například cestou mi taxikář o sobě říkal, že je tradiční volič ODS a na vás mu vadí, že zbytečně štěpíte pravou část spektra.

Tady můžu provést jen výčet toho, co hájíme, a dojít k závěru, že naše programy prostě nejsou stejné. Rozhodně nejsme stejný obsah v novém kabátě.

Sám jste říkal, že Trikolóra není pravice ani levice. To je od vás docela nový tón.

Vždycky byl a vždycky bude konflikt mezi svobodou jednotlivce a kolektivismem. Ale pojmy pravice a levice už jsou – bohužel a nikoli naší zásluhou – lehce vyprázdněné, a hlavně lidem nenesou emoci, jakou nesly u nás v 90. letech nebo na Západě předtím ve střetu Thatcherové s odboráři a Reagana s Carterem. U sporu o to, jestli si holčičky ve školce můžou hrát s panenkami a do jaké míry to u nich upevňuje genderové stereotypy, vůbec nevím, co je na něm pravicového nebo levicového. Na obranu přirozeného světa a konzervativních hodnot slyší i řada lidí, kteří dřív volili doleva. Ale že bohatství vzniká z práce, a ne z dávek nebo z dotací, že se musí vyplatit pracovat a že máme chránit lidi, kteří něco vybudovali, tak kdo chce, ten u nás pravicové hodnoty v čisté podobě samozřejmě najde.

Ale i prvky, o kterých by se ještě před deseti lety řeklo, že to je starolevice. Zatímco ještě v kapitole o školství píšete, že budete rušit nadbytečné a poloprázdné střední školy, ve zdravotnickém programu naopak zdůrazňujete, že i malé nemocnice mají smysl a je třeba je udržet.

Tak to je spíš myšleno jako opozice vůči velkému trendu dneška, že budou obrovské krajské nemocnice, do kterých se nasypou strašlivé miliardy a které budou skvěle vybavené. Aspoň lékaři v naší odborné komisi tvrdí, že tento trend je silný. A že přitom i nadále mají smysl menší nemocnice, kde sice nedělají operace mozku, ale když má paní cukrovku a nevzala si léky, tak ji tam za tři dny trošku stabilizují a pustí domů. Upřímně řečeno, naše zdravotnictví není špatné. Čeští občané nejezdí rodit nebo si dávat trhat zuby do ciziny, naopak spíš se s přelomenou rukou vrátí z dovolené nazpátek, aby byli ošetřeni tady. Proto v našem zdravotnickém programu není žádný úplně revoluční akcent.

A pokud jde o vaši odbornost, školství: tuhle jste byl v televizním duelu s novinářkou Sašou Uhlovou a mě zarazilo, jak jste si notovali v kritice osmiletých gymnázií.

Kritika je silné slovo, ale je to velká koncepční otázka: Kdy má dojít k rozdělení dětí na talentované a netalentované? Byť samozřejmě coby dlouholetému řediteli víceletých gymnázií mi to jde špatně z pusy, mělo by nám záležet na tom, abychom co nejvíce deváťákům doručili vzdělání na slušné úrovni. Světově nejúspěšnější vzdělávací systémy mají společné úsilí o to, aby skoro všichni deváťáci dostali velice slušný základ. Až pak přichází jistá exkluzivita vysokého vzdělání. V programu tu věc nemáme, ale rozhodně by o tom celospolečenská diskuse být měla.

To jste si myslel už i jako ředitel PORGu, nebo až jako předseda strany, který se uchází o voliče napříč původním spektrem?

Tohle jsem si myslel vždycky, ale jako ředitel školy jsem samozřejmě vždycky chtěl mít nabrané ty nejlepší děti, abychom byli první ve státní maturitě. A když to zákon umožňoval, vybírali jsme si mezi páťáky, no.

Má být povinná maturita z matematiky, nebo ne? Ministr školství Robert Plaga ji teď v podstatě odpískal, k čemuž ho vyzývala široká koalice od žáků přes Piráty až po ODS.

Má být, stoprocentně. Bez technického vzdělání a technické inteligence by tahle země nebyla tam, kde je. Nemáme žádné nerostné zdroje, naší přidanou hodnotou vždycky byli šikovní řemeslníci a ovšem inženýři. Říct, že nebudeme učit matiku, mi nedává smysl. Notabene v systému, kde přijde prvňáček do školy a má čtyři hodiny počtů týdně, od třetí třídy pět hodin. Aby čtvrtina úsilí žáků i učitelů šla takhle nazmar, abychom jim po třinácti letech řekli: Nebudeme to zkoušet, to byla jen taková legrace, matika se učí ze zvyku – to ať radši tihleti Plagové a Piráti řeknou rovnou: Neučme v první třídě počty, budeme místo toho učit třeba tancování. Já bych s tím nesouhlasil, ale aspoň by to bylo fér.

Už jsme tady. Trikolóra na scéně. - Foto: Jan Zatorsky

Plagův argument zní, že by ji spousta studentů nesložila.

Říkat, že něco se na školách nemá učit, protože to pro někoho může být obtížné, je cesta do pekel. Pokud panuje obava, že na maturitu z matiky spousta studentů nemá, tak když na to nemají, tak by mělo být zcela normální – a dřív taky bylo –, že v osmnácti jdete do práce. Není žádný ideální stav, aby drtivá většina čtyřiadvacetiletých studovala a nikoli pracovala. Dnes se často studují obory, které nemají žádnou vědní podstatu, akorát si vychováme zvláštní sortu voličstva. Pro republiku to nic bohulibého není, když lidé studují rekreologii, takové to, že v zimě je dobré chodit na běžkách a v létě plavat. Nebo policisté – systém je nutí studovat, ale oni většinou nestudují práva, studují státní správu a tak. Co je to za vědu?

Jak se dá zabránit ideologické indoktrinaci na středních školách?

Politika jde do škol přes takzvaná průřezová témata. Že se nějaké téma má probrat v občance, zeměpisu, matice a nevím kde ještě. Učitelé je často učit nechtějí, takže se vezme zavděk nabídkou zvenku. Někdo přijde a jakoby to odučí, ve skutečnosti hustí do dětí, co si mají myslet. Škola si udělá čárku. My bychom ta průřezová témata nejradši zrušili a vrátili normální osnovy.

Kdyby se průřezová témata zrušila, tak indoktrinace odpadne?

Ne úplně. Samozřejmě na některých školách kantoři řeknou svůj světonázor dětem třeba při dějepise. Ale škola k tomu aspoň nebude systémem nucená a indoktrinace ubude.

Je indoktrinace ve školách už tolik, aby se to dalo označit za společenský problém?

Na každé druhé zastávce nám někdo vypráví, že měl trabl, když se proti tomu jako rodič ve škole ohradil. Samozřejmě že aby ho pak ještě vyhodili ze zaměstnání, se zatím neděje. Ale už ta atmosféra začíná.

S tím asi souvisí věta z vašeho programu, že za posledních třicet let čelíme dnes největšímu ohrožení občanských svobod. Co konkrétně máte na mysli?

Kromě indoktrinace ve školách třeba že policisté nehoní tolik lumpy, ale sledují, kdo co píše na Facebook. Určité názory se nesluší říkat. Zrovna musel rezignovat psychiatr Matýs za to, že se vyjádřil k ožehavé kauze švédské aktivistky z psychiatrického hlediska. Šup, dostal se pod tlak, už není předsedou sekce České psychiatrické společnosti (Jaroslav Matýs označil Gretu Thunbergovou za „nezralé dítě s autistickými problémy bez sebemenšího sociálního cítění“ a kritizoval zneužívání autismu jako „cestu k penězům a výhodám“; ministr zdravotnictví Vojtěch Adam vyzval Českou psychiatrickou společnost, aby věc řešila – pozn. red.), Rozhodně už i tady platí, že když pracujete na stavbě, tak tam si s chlapama zanadávat můžete, ale dejme tomu ředitel školy už často své názory musí skrývat – a říká mi pak na konferenci u záchodu, jak to vidí doopravdy. Ve veřejném prostoru začíná být atmosféra jako koncem 80. let. Lidi si něco myslí, a radši si to nechají pro sebe.

Ještě jedna novota u jména Klaus mě v programu zaujala – že chcete podporovat český export.

Abych to vysvětlil za sebe: Já jsem vždycky věřil naprosto volnému trhu, že zdravé a správné se prosadí. Jenže čím jsem starší, tím víc vidím, kolik je vlivů v hospodářství, které nejsou prvotně tržní. Vidím, že jak se banky prodaly do cizích rukou, tak odtéká velký kapitál ven na dividendách a podobně. Ty peníze objektivně v české ekonomice nezůstávají. K tomu exportu: státy bohužel mají velkou moc a mně se zdá, že Česká republika v ochraně svého živlu oproti ostatním trošku zaostává. Ministerstvo zahraničí a další by českému průmyslu měly napomáhat, ale dělají hrozně málo. My chceme okamžité ukončení investičních pobídek pro cizí velké firmy, které díky nim jen často vysají pracovní trh v nějakém regionu, zlikvidují český střední stav atd. Jsou případy, kdy srovnatelné české firmy odvádějí třikrát tolik co velké firmy ze zahraničí. To musí skončit.

Ukončení pobídek je narovnání podmínek, o. k. Chtěli byste ale české podnikatele oproti zahraničním i zvýhodňovat?

Z hlediska daní a zákonů samozřejmě ne. Jenže v reálném životě je kromě toho tisíc a jedno rozhodnutí státu. Poláci jsou v tomto ohledu určitě národnější než my. Bohužel svět nefunguje tak, že se prosadí vždycky ten nejlepší a rozhodují zákazníci. Rozvíjíme v tomto směru nápady, byť je velice zvažujeme, protože hranice mezi liberálním řádem a podporou je tenká.

Stáváte se s věkem méně teoretikem a víc pragmatikem?

Já jsem učitel matematiky, filozof ekonomie jsem nikdy nebyl. Ale fakt je, že být na to tázán v rozhovoru před 25 lety, mluvil bych o fungování volného trhu určitě entuziastičtěji.