V trestním stíhání poslance Andreje Babiše (ANO) by po několika týdnech mělo dojít k dalšímu posunu. Poté, co si členové mandátového a imunitního výboru prošli spis včetně znaleckého posudku, budou v následujících dnech a týdnech hlasovat o tom, zda sněmovně doporučí vydat někdejšího premiéra opět k trestnímu stíhání.

Proces s vydáváním politika a miliardáře Babiše se v Poslanecké sněmovně opakuje již potřetí. Prvně jej zákonodárci vydali už v září 2017, tedy jen několik týdnů před sněmovními volbami, které posléze jeho poslaneckou imunitu obnovily, a tak musel státní zástupce žádat parlament o opětovné vydání. Poslanci mu vyhověli v lednu 2018, jenže ani během této doby se případ nestihl dostat před soud.

Babišovo stíhání bylo dokonce v roce 2019 na několik měsíců zrušeno, než jej znovu obnovil tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ani v následujícím času do voleb se však dozorovému státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi nepodařilo práce na spisu dokončit, a tak požádal sněmovnu letos na podzim o již třetí vydání.

Podle předsedkyně mandátového a imunitního výboru Heleny Válkové (ANO) se poslanci rozhodnou během ledna, zda plénu sněmovny doporučí Babiše vydat. Na první měsíc nového roku si rovněž pozvali státního zástupce Šarocha. Schůze, kdy o vydání budou poslanci jednat, se uskuteční 18. ledna. „A bude-li obviněný, který má být vydán, to znamená poslanec Babiš a současně tam řešíme i poslance Svobodu (ODS, je vyšetřován v kauze Opencard – pozn. red.), tak mohou přijít a my si je taky vyslechneme. Někteří členové s nimi mohou chtít hovořit, ale oni nemusejí přijít. Není to jejich povinnost. A to všechno bychom chtěli, a na tom jsme se všichni shodli, mít v lednu za sebou. To znamená, všechny ty rozhovory by měly proběhnout tak, aby Poslanecká sněmovna mohla nejpozději v únoru rozhodnout,“ řekla Válková deníku Echo24.

Podobně hovoří poslanec ODS Pavel Staněk, který je místopředsedou mandátového a imunitního výboru. „Nevím, jestli naše rozhodnutí padne úplně na prvním lednovém setkání, to si nejsem úplně jistý. Uvidíme, jak se nám podaří zajistit na ten termín státního zástupce, ale plánujeme to na začátek roku,“ potvrdil redakci poslanec. Komentovat to, jestli se přikloní k vydání expremiéra, však nechtěl. „Vůbec to nebudu komentovat, to by bylo nefér,“ řekl Staněk. Konkrétní nechtěla být ani Helena Válková.

Poslanci se během prosince mohli se spisem včetně znaleckého posudku seznamovat přímo na půdě sněmovny. Termín, do kdy se mohou přijít na jeho obsah podívat přímo v dolní komoře parlamentu, jim vyprší v úterý 28. prosince. Obsáhlý spis nechalo přímo na půdu parlamentu dopravit do speciálně určené místnosti Městské státní zastupitelství v Praze. Poslanci při studiu spisu nemohli u sebe mít fotoaparáty, mobily či jiná podobná záznamová zařízení.

„Prasárna, zkorumpovaný systém.“ Babiš od počátku vinu odmítá

Kromě Babiše je v případu kolem padesátimilionové dotace na výstavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo obviněna i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová). I ona v minulosti odmítla protizákonné jednání. Policie oba obviněné stíhá kvůli poškození finančních zájmů Evropské unie a dotačnímu podvodu.

Podstatou případu je to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert, v prosinci 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy dospělé děti Adriana a Andrej a bratr jeho partnerky Moniky Martin Herodes. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. Babiš holding v roce 2017 vložil do svých svěřenských fondů, které spravuje mimo jiné jeho manželka Monika.

Andrej Babiš se od počátku možnosti pochybení brání, z vyšetřování kauzy v minulosti vinili i tehdejší opozici, která je nyní ve vládě. „Ta prasárna, že do toho dávají moji paní, moje děti, to je přes čáru! A jsou za tím lidi, kteří tady nakradli desítky miliard, o tom jsem přesvědčený,“ prohlásil Babiš před čtyřmi lety v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Zároveň v jedné z odpovědí tvrdil, že je připravený a toho „zkorumpovaného systému se nebojí.“

Obě kauzy, o nichž budou poslanci v novém roce rozhodovat, se vlečou již mnoho let. Zatímco exprimátora Bohuslava Svobodu (ODS) vydali poslanci k stíhání kvůli kauze Opencard již v roce 2014, v minulém volebním období naopak byla sněmovna proti a nevydala jej. Naopak Babiš byl k trestnímu stíhání vydán pokaždé, jeho kauza se totiž udála ještě před vstupem do politiky, zatímco Svoboda je stíhán pro politické rozhodnutí. „Kritiky tady byly velké, a myslím si, že částečně oprávněné, pokud jde o délku toho trestního stíhání,“ míní Helena Válková.

„Speciálně v té kauze Opencard, kde se bude někdy v březnu nebo v dubnu příštího roku už deset let, to je strašné. My chceme ukázat, že to půjde rychle,“ tvrdí Válková s tím, že poslanci nechtějí rozhodování protahovat.