Drtivá většina Čechů se spoléhá na stát, že se o ně postará v důchodu. Třetina Čechů si zase musí půjčit, aby zaplatila nečekaný výdaj ve výši 11 200 korun. Jenom polovina domácností byla schopna na začátku roku 2020 pokrýt životní náklady při ztrátě hlavního zdroje příjmu po dobu delší než tři měsíce. Vyplývá to z analýzy ministerstva financí o finanční gramotnosti.

„První výsledky lednového měření finanční gramotnosti v ČR: 57 % Čechů si nevytváří domácí rozpočet, třetina lidí nepokryje bez půjčky neočekávaný výdaj 11 200 Kč a 95 % z nás očekává, že bude čerpat státní důchod. Oproti roku 2015 si dvojnásobek z nás aktivně spoří (69 % Čechů). Jsem přesvědčena, že právě rostoucí individuální odpovědnost každého z nás je cesta správným směrem. Současná krize jasně ukázala, jak rychle a nenadále se může nejen finanční situace změnit,“ napsala ministryně financí Alena Schillerová na Twitter.

První výsledky lednového měření finanční gramotnosti v ČR: 57 % Čechů si nevytváří domácí rozpočet, třetina lidí nepokryje bez půjčky neočekávaný výdaj 11 200 Kč a 95 % z nás očekává, že bude čerpat státní důchod. Oproti roku 2015 si dvojnásobek z nás aktivně spoří (69 % Čechů).

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) June 4, 2020

Jen polovina domácností měla úspory aspoň na tři měsíce

Na začátku roku 2020 byla podle analýzy schopna polovina domácností pokrýt životní náklady při ztrátě hlavního zdroje příjmu po dobu delší než 3 měsíce, 27 % domácností déle než šest měsíců. Naopak 16 % lidí by s penězi nevyšlo ani jeden měsíc. Kratší doba pokrytí nákladů se podobně jako u neočekávaného výdaje týká především mladých lidí, osob s nižší finanční gramotností, lidí s nižším vzděláním a občanů s nižším příjmem. V předešlých letech byly výsledky obdobné, postupně pouze roste kategorie domácností, které by pokryly delší než šestiměsíční výpadek, a to z 22 % v roce 2010 až na 27 % v roce 2020.

Problémem pro mnoho lidí také zůstává, když přijdou nečekané výdaje. 73 % lidí na začátku roku 2020 mohlo zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 11 200 Kč bez nutnosti půjčit si. Třetina lidí si však nadále musí peníze někde sehnat. V souvislosti s neočekávaným výdajem jsou nuceni zadlužit se zejména lidé s nižší finanční gramotností, mladí lidé, lidé s nízkými příjmy a také ti, kteří žijí v domácnosti sami.

Lidé spoléhají s důchody na stát

Čtvrtina lidí se domnívá, že se dokáže dostatečně finančně zabezpečit pro odchod do důchodu. Čtvrtina lidí tomu naopak nevěří. Jistotou neoplývají nebo nemají plány především ženy, lidé s nižším vzděláním, studenti, osoby do 29 let, lidé s nízkými příjmy, nezaměstnaní a občané s nízkou mírou ekonomické zodpovědnosti.

95 % osob předpokládá, že část jejich důchodu bude financována státem, v roce 2015 to bylo 85 %. Od roku 2015 se však zvýšil podíl osob, které mají zodpovědnější alternativní plán – důchod budou financovat z úspor (64 %), ze soukromého penzijního plánu (47 %) či přivýdělkem (45 %). Na podporu z řad rodinných příslušníků spoléhá 17 % lidí, v roce 2015 to bylo 10 % respondentů.

„Data o finanční gramotnosti Čechů jsou zdrcující a musí vést ke změně vzdělávacího systému. Hospodaření s penězi je po čtení a psaní nejdůležitější kompetence, kterou si musí osvojit každý, kdo absolvuje základní školní docházku. Bohužel, jak se ukazuje, mnozí lidé jsou finančně negramotní. To přispívá k celé řadě negativních jevů včetně vysokého počtu exekucí,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.