Evropské embargo na dovoz ruské ropy a plynu je stále ve hře. K tomuto kroku se rozhodly Spojené státy spolu s Velkou Británií v úterý. Chtějí tak potrestat Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. Evropská unie však s touto sankcí váhá a znovu počítá, zda by se jí to vyplatilo. To je příklad Německa, které by odstřihnutí od plynu a ropy ekonomicky poškodilo. Česká republika by nemusela embargo na ruské dodávky tolik pocítit. Ruská ropa se dá nahradit z celosvětových dodávek a na plynu není v tuzemské energetice závislá většina elektráren.

Západní státy se od počátku invaze snaží ztížit ekonomickými sankcemi postup ruských jednotek. Embargo nejprve mířilo na čelní politiky, poté na ruské firmy a také na devizové rezervy ruské centrální banky. V záloze státům zůstala další restrikce, které mohou vůči vojenskému agresorovi využít. Dobrovolně se mohou vzdát ruských dodávek ropy a plynu a nebudou tak na východ nuceni posílat peníze.

Tyto peníze totiž slouží k financování války, kterou začal ruský prezident Vladimir Putin. K embargu na dodávky ruské ropy a plynu se přihlásily Spojené státy, Velká Británie chce zrušit dovoz ropy do konce roku. Kdo se však staví odmítavě je Německo, které poukazuje na ekonomické dopady z důvodu velké závislosti na těchto komoditách.

Pro embargo se však vyslovují evropští politici napříč Evropskou unií. Evropská komise v úterý oznámila, že plánuje snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu nejpozději do roku 2030. Europoslanci však dali v otevřeném dopise najevo, že by si přáli konec ruského plynu i ropy ihned. S iniciativou přišel europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilis, který zveřejnil otevřený dopis.

K němu se přidalo osm desítek dalších poslanců. Mezi nimi je i například Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová, Evžen Tošenovský (všichni ODS), Luděk Niedermayer nebo Jiří Pospíšil (oba TOP 09). „Přestat odebírat ropu a plyn z Ruska musí i EU. Uvědomuji si, že nás to bude hodně bolet, ale každé euro, které Putinovi nyní pošleme, prodlouží válku o další dny a vytvoří mnoho dalších uprchlíků. V důsledku nás to bude stát daleko víc,“ uvedla Vrecionová.

Pro Českou republiku by podle všeho nebylo tolik bolestivé, pokud by se evropské státy rozhodly na ruskou ropu a plyn uvalit embargo. Tvrdí to hlavní ekonom Natland Petr Bartoň, podle kterého nyní ceny plynu dále porostou. „Ruskou ropu lze nahradit jednoduše. Evropa má dostatečné kapacity na bezproblémové uzásobení ze světa, byť pokud by došlo k zastavení na minutu tak by samozřejmě krátkodobě asi k dalšímu skoku cen u pump došlo,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Také u přerušení dodávek ruského plynu by se problémy většinově neprojevily. „Máme tu výhodu, že plyn se téměř nepoužívá v elektrárenství. V mnoha západních zemích je plyn využíván po třetinách v domácnostech, průmyslu a v energetice. U nás roli plynu v elektrárenství stále hraje uhlí, máme v zásadě jedinou elektrárnu na plyn,“ řekl dále Bartoň.

Ten také uvádí, že klíčovovým rozhodnutím bude disponovat Německo. To totiž zahájilo proces k obnovitelným zdrojům, kdy odpojuje své jaderné elektrárny. Kromě toho se Němci také odklánějí od uhlí. Oddálení odchodu od uhelných elektráren tak může hrát důležitou roli. „Mohou fungovat namísto plynu jako dorovnávací kapacita pro obnovitelné zdroje, když prestane foukat a svítit. Ke změně německé politiky asi nakonec dojde, jen to dlouho trvá. První lekce ekonomie je, že ceny nedostatek nejen signalizují, ale i řeší. První lekce politiky je, že je třeba ignorovat první lekci ekonomie,“ dodal Bartoň.