Referendum o osudu vlády i strany. ČSSD začíná hlasovat, zda kývne Babišovi
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Osmnáct tisíc sociálních demokratů ode dneška hlasuje o možné příští české vládě. Vnitrostranické referendum, které skončí za tři týdny, rozhoduje o koaliční smlouvě a programovém prohlášení, dohodnutými hnutím ANO a vedením ČSSD. Menšinová vláda počítá s podporou KSČM. Výsledky strana zveřejní 15. června. Konání referenda ale může ohrozit, pokud by se část straníků rozhodla volbu bojkotovat. Pokud by společné vládnutí s ANO sociální demokracie v hlasování odmítla, Babiš nedávno připustil možnost předčasných voleb.
Vedení ČSSD očekává výsledky s napětím, velká část sociálních demokratů totiž předjednanou spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše ostře kritizuje. Vedení strany se svých členů v referendu zeptá, zda souhlasí se vstupem do vlády na základě podmínek uvedených v návrhu koaliční smlouvy a návrhu programového prohlášení. Hlasování bude tajné, hlasovat se bude na schůzích místních organizací. Mezi prvními se sejdou sociální demokraté v Praze 6 nebo v Bohumíně na Karvinsku.
Aby místní organizace, kterých je 1117, byly usnášeníschopné, musí se sejít alespoň dvě třetiny jejích členů. Pokud by usnášeníschopné nebyly, hlasovat by členové ČSSD nemohli. Referendum by dále nebylo závazné, kdyby se jej nezúčastnilo alespoň dvacet pět procent členů strany. V takovém případě by byl svolán ústřední výkonný výbor, tedy nejvyšší orgán strany mezi sjezdy, a ten by rozhodl.
Strana je v otázce vstupu do vlády s ANO viditelně nejednotná. Například středočeská organizace strany podporuje vstup strany do vlády s ANO. Proti je ústecká ČSSD. Podporu vzniku kabinetu vyslovilo 111 ze 124 delegátů krajské konference v Kladně, šest členů bylo proti a sedm se zdrželo hlasování. ČSSD v Ústeckém kraji naopak v pátek nedoporučila svým členům, aby podpořili ve stranickém referendu vstup sociální demokracie do vlády s hnutím ANO. Zástupci ČSSD napříč sedmi okresy Ústeckého kraje se podle krajského předsedy Miroslava Andrta shodli na tom, že vládní angažmá by pro sociální demokracii nebylo přínosem.
Hlasovací lístky se budou sčítat dvakrát
Kvůli kontrole se hlasovací lístky, které jsou opatřeny bezpečnostními prvky proti kopírování, budou sčítat dvakrát. Nejprve budou spočítány přímo v místní organizaci. Odtud se výsledky odešlou elektronicky do centrály. Následně se hlasovací lístky sečtou znovu v Lidovém domě v Praze.
Právo hlasovat mají všichni sociální demokraté, kteří byli členy strany nejméně 30 dnů před konáním referenda. Podle mluvčího ČSSD Petra Vurbse měla strana ke konci letošního března 17 683 členů. Referenda se musí zúčastnit více než čtvrtina členů strany, aby byl jeho výsledek platný. Zvítězí varianta, pro kterou se vysloví nadpoloviční většina hlasujících.
Předseda strany Jan Hamáček, který vedl vyjednávání s hnutím ANO, v posledních dnech objíždí jednotlivé krajské organizace. Postoj delegátů je v nich rozdílný. Zatímco vstup do vlády podpořily třeba středočeská či pražská organizace, postoj ústecké či hradecké ČSSD byl opačný. Proti se vyslovili také sociálnědemokratičtí senátoři včetně předsedy Senátu Milana Štěcha. Podle některých členů vedení ČSSD je stále řada straníků nerozhodnuta. Očekávají proto těsný výsledek referenda.
ČSSD by na základě koaliční dohody měla mít ve vládě pět ministrů. Vedení strany nominovalo do čela ministerstva práce a sociálních věcí Petra Krčála, ministerstva vnitra Jana Hamáčka, ministerstva kultury Antonína Staňka, ministerstva zahraničí Miroslava Pocheho a ministerstva zemědělství Miroslava Tomana. Pocheho jako ministra odmítá prezident Miloš Zeman.
Pokud by společné vládnutí s ANO sociální demokracie odmítla, Babiš nedávno připustil možnost předčasných voleb. Konat by se podle něho mohly za rok v květnu současně s volbami do Evropského parlamentu. Zeman by po krachu jednání s ČSSD preferoval vládní spolupráci ANO s KSČM a hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD).