Vláda Bohuslava Sobotky podává ve středu po čtyřech letech u moci demisi. Ač to podle všech koaličních stran byla vláda úspěšná, podruhé se do ní ale ČSSD ani lidovci s ANO už nehrnou. Co se jim za dobu vládnutí vlastně podařilo a za co schytaly nejvíce kritiky?

„Ve středu 29. listopadu 2017 od 10.00 hodin se ve Strakově akademii uskuteční další řádná schůze vlády ČR. Na programu bude demise vlády ČR a další body z vládní agendy,“ stojí v programu schůze vlády. Premiér totiž může podat demisi do rukou prezidenta až po skončení ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny. Ta byla ukončená v pátek.

Bohuslav Sobotka si čtyři roky vládnutí v 90 stránkové závěrečné zprávě o činnosti vlády pochvaluje. Vládě se totiž podařilo stabilizovat rozpočet a snížit jeho schodek. Bývalý ministr financí Andrej Babiš ale na začátku října Sobotkovo vládnutí kritizoval. „Snížili jsme dluh o 73 miliard. Nejvíce dluhů nasekal Kalousek. Doufám, že do konce roku přebytek zůstane. Problém je, že vládu nikdo neřídí, kdyby pan premiér přitlačil na ministry, tak by byl výsledek v čerpání evropských peněz ještě lepší,“ řekl k tomu šéf hnutí ANO.

Za další úspěch pokládá vláda snížení nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných klesl z více než 600 tisíc na začátku roku 2014 na zhruba 300 tisíc v srpnu 2017. Dále Sobotkova vláda zrušila tak, jak slíbila na základě svého programového prohlášení, druhý pilíř důchodového systému a také poplatky za recepty na léky a u lékaře. Zakázala kouření v restauracích a v hospodách nebo navýšila platy lékařů, sester, učitelů, řidičů ve veřejné dopravě i zaměstnanců v sociálních službách. Sobotka vyzdvihuje i to, že jeho kabinet postupně navyšoval minimální mzdu. Ta během čtyř let vzrostla celkem o 3 700 korun.

Neustále zvyšování minimální mzdy ale kritizují třeba profesní spolky, živnostníci i opozice. „Zvyšování minimální mzdy je odborářsko-sociální šidítko, sociální inženýrství a medvědí služba, která míří na necelá 3 procenta zaměstnanců pobírající minimální mzdu,“ řekl pro deník Echo24 Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podle něj zaměstnanci, kteří díky rozhodnutí vlády budou od ledna roku 2018 zase pobírat „o pár stovek korun navíc“, přijdou v případě krize na řadu jako první.

Bič na podnikatele? EET a kontrolní hlášení

„Zavedli jsme účinná opatření proti daňovým únikům, především elektronickou evidenci tržeb a kontrolní hlášení. Díky těmto opatřením stát zlepšil výběr daní. Díky těmto nástrojům přitom může stát lépe dohlížet na to, aby pravidla platila skutečně pro všechny a aby nekvetla šedá ekonomika,“ stojí v Sobotkově závěrečné zprávě. Jak EET tak kontrolní hlášení jsou přitom z pera bývalého ministra financí Andreje Babiše, který je rovněž považuje za velký úspěch.

Kolem obou novinek ale bylo spoustu nejasností. Zákon o kontrolním hlášení DPH je podle odborníků složitý i pro specialisty a nejvíce komplikací přináší účetním. Pro server Echo24 to uvedla odbornice na DPH Olga Holubová. Kvůli kontrolnímu hlášení navíc padají za drobné prohřešky a chyby nesmyslně vysoké až padesátitisícové sankce, které ale ve většině případů finanční správa následně odpustí. Podnikatelé to nazývají šikanou. Více jsme psali zde.

EET zase přineslo spoustu komplikací a vyšší náklady zejména drobným živnostníkům. Navíc se ve spojitosti s EET čím dál tím častěji mluví o tom, že krachují obchody na malých vesnicích a hospody. Současně je otázka, jestli EET skutečně přináší větší výběr daní, protože pro to nejsou přesvědčivá data. Více by mělo být zřejmě v pátek 1. prosince, kdy to bude přesně rok od zavedení první vlny EET.

Vláda se také chlubí tím, že přijala tzv. služební zákon. Ten ale v praxi vede k tomu, že jsou úředníci na svých postech „zabetonováni“. Zrušit místo například na ministerstvu nemusí být problém a stalo se tak v minulých letech mnohokrát, stát to ale stojí peníze. Pokud se totiž poté pro daného úředníka nenajde náhradní místo, musí se mu půl roku platit 80 procent měsíčního platu. Více jsme o tom psali zde.

Jako další úspěch Sobotka vyjmenovává zákon o registru smluv, zákon o zadávání veřejných zakázek, novelu zákona o střetu zájmů, která donutila třeba právě Andreje Babiše převést akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů, nebo zákon o prokazování původu majetku.

Mimo jiné Sobotka vyzdvihl i to, že vláda vymáhala reálné odstranění billboardů kolem dálnic, které odvádějí pozornost od řízení a přispívají k dopravním nehodám. Než budou ale všechny billboardy definitivně odstraněny, ještě to potrvá. Provozovatelé měli reklamní poutače odstranit k 1. září 2017, ale velká část z nich to neudělala. Úřady proto mají billboardy podél dálnic a silnic první třídy postupně zakrývat a odstraňovat.