Spojené království se otvírá, ale jen nerado

Vydrží Britům nervy?

Spojené království se otvírá, ale jen nerado
Vydrží Britům nervy?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V pondělí Velká Británie slavně vyhlásila „den svobody“, kdy přestala platit koronavirová omezení. Umožnila to úspěšná očkovací kampaň, která narušila propojení mezi onemocněním a hospitalizací, natož smrtí. Vzhledem k tomu, že země byla i tak značně otevřená, jde hlavně o konec nošení roušek na veřejnosti, konec karantény pro očkované vracející se z „oranžových“ zemí a konec limitů na velkých akcích.

Jenže z výroků politiků, komentátorů a expertů je cítit velká dávka nejistoty. Země se otvírá, počet úmrtí i hospitalizací zůstává relativně nízký, ale zachycené případy covidu letí do závratných výšin. V neděli 18. července to bylo přes 47 tisíc. Obyčejní Britové se obávají hlavně „pingdemie“. Jedno z omezení, jež zatím nepadla, je totiž povinnost se izolovat, pokud člověk přišel do styku s nakaženým, a to i když je sám plně naočkován, což je nejčastěji oznámeno „pingnutím“ (česky snad pípnutím) zprávy v mobilu. Předpokládá se, že takto bude uvalena karanténa na miliony lidí. Byznys se již proti tomu bouří. Například řetězec Marks & Spencer upozornil, že hrozí, že kvůli izolaci zaměstnanců bude muset omezit otvírací hodiny, případně některé obchody úplně zavřít. Londýnské metro uzavřelo dočasně jednu ze svých linek poté, co přílišný počet zřízenců byl pípnutím poslán do karantény a nebyl dostatečný počet lidí k udržení v provozu. Oběťmi pingdemie se stali i dva nejvýše postavení představitelé vlády. Premiér Boris Johnson a ministr financí Rishi Sunak začínají „svobodnou éru“ zavřeni doma – přišlo jim oznámení o kontaktu s nakaženým ministrem zdravotnictví Sajidem Javidem. Británie zkrátka vstupuje do postcovidového období značně rozpačitě.

Z přetrvávajících omezení nejde jen o nutnost jít do karantény. Vláda například zrušila povinnost halit si ústa a nos, ale nošení roušek na zaplněných místech stále doporučuje. Zároveň umožnila společnostem a firmám vyžadovat roušky ve svých prostorách. Na nich bude trvat například největší britská síť knihkupectví Waterstones. Chytili se toho i starostové a začali nařizovat nošení roušek v MHD. Šéf Londýna Sadiq Khan oznámil, že v metru budou roušky stále povinné.

Strach z úplného otevření ukazuje i izolace Johnsona se Sunakem. Ti totiž nejdřív oznámili, že se izolovat nebudou, jelikož jsou součástí pilotního projektu, jak udržet v chodu „pípnuté“ příslušníky kritické infrastruktury. Okamžitě se zdvihla vlna odporu a osočování z pokrytectví a dvojích pravidel, takže Johnson a Sunak rychle otočili. Roli v tom hrál i strach, že izolace se pro drtivou většinu Britů stane nevymáhatelná, jelikož podle příkladů jejich lídrů ji budou ignorovat.

Ke strachu se přidávají nejrůznější „doktoři zkázy“. Například profesor Neil Ferguson, který straší obrovskými počty úmrtí od začátku pandemie, varoval, že je nevyhnutelné, aby počet případů vystoupal na 100 tisíc a počet hospitalizací na tisíc, obojí denně. Média již referují o nemocnicích, které znovu odkládají operace a otvírají covidová oddělení. Objevily se zprávy, že sám Johnson si je otevřením značně nejistý, ale již po jednom odkladu a po opakovaném ujišťování, že 19. července opravdu nastane „den svobody“, dospěl k názoru, že odvolání už je politicky neprůchodné. Snaha zavést aspoň nějaká omezení se ukazuje na nařízení, že přijíždějící z Francie musí na 14 dní do karantény, i když jsou plně očkovaní. Je to prý kvůli rozšíření varianty beta (dříve známá jako jihoafrická). Vzhledem k tomu, že přes Francii proudí většina Britů cestujících vlastními prostředky, jde spíš o další pokus, jak omezit pohyb osob.

Ve skutečnosti počet hospitalizací je stále menší než „optimistický“ scénář představený vládní poradní skupinou SAGE. Nadějné zprávy přicházejí ze Skotska. Tam nynější vlna covidu začala o něco dřív než ve zbytku Británie a nyní již klesá. Žádná obří katastrofa tam nenastala.

Váhání britské vlády tak hlavně ukazuje těžkosti, jak přepnout z pandemického uvažování na normální. Je jasné, že ukončení pandemických opatření bude vždy těžší než jejich zavedení.

20. července 2021