Stanovit maximální možnou výši cen energií pro všechny odběratele, tedy i pro průmysl a velké firmy, bylo nemožné, řekl v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj vláda tuto možnost hledala, ale její dopad na státní rozpočet by byl až příliš velký. Zafixované ceny energií má pro příští rok v současnosti asi jen pětina tuzemských firem.

„Šli jsme na hranu možností. Hledali jsme možnost řešení zastropování cen energií pro všechny, ale ukázalo se to jako nemožné,“ řekl Kupka. Důvodem jsou podle něj dopady na státní rozpočet. Zároveň připomněl, že plošné zastropování nezavedl žádný stát v EU.

Kovanda: Zastropování později doplatí všichni. Vyššími daněmi a inflací

Celkové náklady zastropování cen, které nezahrnují průmysl a velké firmy, by se mohly podle ekonoma Lukáše Kovandy vyšplhat na 200 miliard korun ročně. Stát bude muset tyto výdaje z nemalé části financovat na dluh. „Politici by měli lidem na rovinu říct, že zastropování cen elektřiny znamená jen úročené odložení platby za ni. Lidé si to později doplatí vyššími daněmi. A také inflací. A to i s úroky, které mezitím stát zaplatí z ještě výrazněji zvýšeného dluhu. Politici žádné peníze negenerují. Budou tak muset své rostoucí zadlužení utopit v inflačním znehodnocení měny,“ uvádí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Kupka: Je nezbytně nutné opustit trh s povolenkami

Ministr Kupka spoléhá na další řešení v celé EU. Česko by podle něj mělo podpořit prodloužení dočasného krizového rámce i pro příští rok. Dodal, že je pro to podpora i v dalších státech unie. Zároveň chce apelovat na další úspory. Připomněl, že spotřeba plynu letos oproti loňsku klesla už o 20 procent.

Kupka také zdůraznil nutnost reforem v energetické politice v EU. „Musíme na úrovni celé Evropy udělat reformu a konečně říct, jaké jsou racionální ambice. Opustit současný trh s povolenkami je podle mě nezbytně nutné, protože se s nimi více spekuluje, než aby sloužily k tomu, že děláme energetický trh odolnější,“ řekl ministr. Evropa podle něj musí také zajistit pevné zdroje energií, například v podobě jaderných či tepelných elektráren, protože obnovitelné zdroje stále nemohou pokrýt veškerou spotřebu.

„Zafixované ceny energií má jen pětina firem“

Za nedostatečnou označil dosavadní podporu státu pro velké a střední podniky viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Musí se změnit,“ zdůraznil. Zafixované ceny energií pro příští rok má podle něj v současnosti asi jen pětina tuzemských firem. Vyzval proto vládu k iniciaci změn i na úrovni EU a změn některých parametrů pro podpory podniků z dočasného krizového rámce.

Vláda v pondělí oznámila, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na tři koruny za kWh. Opatření by mělo platit i pro samosprávy či veřejný sektor prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Neplatí naopak pro velkoodběratele energií. Pro ty vláda vyčlenila kompenzace ve výši 30 miliard korun. Firmy si o ně budou moci požádat od 1. listopadu.