Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral vzal v pondělí zpět výroky o účelovosti reportáží o hospodaření Agrofertu na cizích pozemcích. V době jejich pronesení neměl relevantní informace. Uvedl to v prohlášení s šéfem zpravodajství Janem Pokorným po pondělním setkání se zaměstnanci. Setkání se zúčastnily desítky zaměstnanců ČRo.

Český rozhlas v reportáži Janka Kroupy informoval loni na konci listopadu o tom, že koncern Agrofert, který do loňského února vlastnil současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO), hospodaří na 1700 hektarech polností s neujasněnou majetkovou strukturou. Na většinu pozemků podle reportáže navíc pobírá dotace. Následně o příspěvku diskutovala Rada ČRo, kde si na reportáž jako na neobjektivní stěžoval místopředseda rady Tomáš Kňourek.

Podle Zavorala stále platí jeho výtky, které směřují k nedostatkům ve formě zpracování reportáží či dalších příspěvků ve vysílání. „Nezpochybnil jsem téma, které i nadále považuji za velmi závažné, ale vyjádřil jsem pochybnosti o formě zpracování. Zároveň jsem pronesl slova o podezření z načasování celé kauzy a použil jsem slova jako účelový a antibabišovské tažení. Neměl jsem tehdy k dispozici všechny relevantní informace, které později mé podezření o účelovosti vyvrátily, čemuž jsem osobně rád. Proto jsem i ve své odpovědi na stížnost společnosti Agrofert adresovanou Radě ČRo většinu jejích výtek jednoznačně odmítl, a hájil tak práci redaktorů Zpravodajství ČRo. Za výroky o účelovosti jsem se zároveň omluvil v rozhovoru pro DVTV zveřejněném 2. února, což bych rád udělal i dnes; beru tak tyto výroky zpět,“ uvedl Zavoral v prohlášení.

Kroupa podle jednoho z účastníků setkání v pondělí uvedl, že Zavoralovo vystupování poškodilo dobré jméno rozhlasu a že znevěrohodnil možnost vytvářet nezávislou žurnalistiku. Navrhl, aby bylo odděleno manažerské a žurnalistické vedení Českého rozhlasu.

Zavoral zopakoval, že podle analýzy Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kterou si jako jednu ze tří nechal zpracovat, byla v reportážích řada nedostatků. Zároveň řekl, že oslovil Etickou komisi ČRo s žádostí o stanovisko. Dostane jej na začátku března.

„Stojím si stále za tím, že práce našich reportérů byla dobrá, v rámci Kodexu a všech standardů kvalitní rozhlasové žurnalistiky. Respektuji však právo generálního ředitele vyjadřovat se kriticky k práci svých podřízených,“ uvedl ředitel zpravodajství ČRo Jan Pokorný s tím, že by v případě rozdílných názorů přivítal diskusi.

Petici, která kritizuje Zavoralův postoj, podepsalo v minulých dnech více než 200 zaměstnanců ČRo. Zavorala se naopak zastal bývalý generální ředitel ČRo Richard Medek. Podle něj úroveň a pravidla inbvestigativní žurnalistiky v ČRo nemůže určovat jednotlivý redaktor nebo skupina najatých investigativních žurnalistů, ale pouze managment, jak je to zvykem i v jiných médiích. „Vůbec bych se Renému Zavoralovi nedivil, kdyby vyměnil pracovníky odpovědné za úroveň investigativní žurnalistiky v ČRo, včetně Janka Kroupy samotného. Snaha politizovat celý problém ze strany Janka Kroupy je slabou obranou, zastírající nedostatky v jeho práci, tak jak mu je René Zavoral vytknul,“ uvedl v reakci.